Kde sehnat pěkný dřevěný kompostér?

Já mám kompostér ze soušek, tak 25 cm průměr. Dvoukomorový 4x1,5 metru a pořád je dobrý a ničím jsem to nenatíral. Musí vydržet nejméně 10 let a kdyby to bylo z čerstvého dřeva tak 15 let.

Neošetřené dřevo vydrží 5 až 8 let, napuštěné po každém použití vápenným mlékem pak cca 12 až 15 let.

Betonová skládačka více než 20 let, cihly podle mrazuvzrornosti...

Dřevo vydrží déle, pokud těsně k němu sypete suchou dřevoštěpku a doprostřed dáváte mokré jako třeba posekanou trávu, nahnilá rajčata, kuchyňský odpad...

Hmm, tak to je nápad. Po obvodu kompostéru slámu, do pravého rohu rajčata, vlevo zase jablka a trošku trávy... Stando, Vás bych chtěl mít doma...

Doprostřed všecno a po obvodu cokoliv suššího, třeba tu "slámu z bot", seno nebo štěpku.

Beny má pravdu. kompostér z betonových obrubníkú á 60,-Kč (z nejbližšího hobby marketu) vás příjde na cca 40×60 + 320 = 2720,- Kč (což je jedna komora dřevěného) a vydrží více než 25 let => což je cca 111,-Kč/rok a tak by ten z kulatiny musel být za 555,- Kč pokud vydrží 5 let nebo za 777 Kč pokud vydrží 7 let.

Doporučuji z palet, jsou všude k mání a když shnije, jednoduše vyměníte.Spojit jednoduše kramlema a natřít na zeleno, ať se to schove.

Stando, ale Beny nepsal o obrubnících (a osobně si kompostér z obrubníků, jak jste to spočítal, nedovedu představit), ten psal o plotových dílcích a ztraceném bednění, což by obojí stálo póódstatně víc...   Lída

Plotový dílec je dlouhý 2,5 nebo 3 m, obrubník je totéž v délce pouhého 1 metru. Dříve prefy dělaly i díly na komposty, což byly desky jako obrubníky, ale na výšku to mělo 30 cm místo obrubníkových 25 cm. Protože s lehčím betonovým dílem se lépe pracuje, lidi radši kupovali ty obrubníky (chodníkové šířky/tloušťky 5 cm) a tak je prefy přestaly vyrábět (podobně jako prefabrikáty na betonová pařeniště). Protože se ty obrubníky vyrábějí vibrolisováním, jsou mnohem pevnější než když si to někdo splácá doma na dvorečku do placatýho rámečku.

Plotové dílce se dělají v různých šířkách a výškách a nejrůznějších dekorech (pokud někdo preferuje i estetickou stránku). Vkládají se do betohových "H" profilů, které jsou zabetonované v zemi. Životnost je v podstatě neomezená.

Levnější verzí, jak píše Standa, jsou podplotové desty (vibrolisované s armaturou) o výšce 30 cm. Obvykle se nabízí v délkách 1,2, 2,5 a 3 metry. Délka 3 metry stojí cca 450,-Kč. Obrubníky (např. Parkan) jsou jen vibrolisované (bez armatury) a jsou proto náchylné na prasknutí.

Ztracené bednění se dělá v tloušťkách od 10 cm a ceně od 20 Kč za kus (při rozměrech 20x50 cm).  

Betonové řešení je trochu dražší, než dřevěné, ale je napořád a obvykle i lépe vypadá.

Drevene kompostery mam vice nez 10 let a dle stavu jeste minimalne par let vydrzi. Nutno je samozrejme namorit, ale nikoliv vyjetym olejem, to je naprosty nesmysl. V dobach socialismu nekteri u nas natirali vyjetym olejem ploty a moc dlouho to nevydrzelo (a uz to nikdo davno nedela). Betonové řešení obvykle vypadá mnohem hure nez drevene, to je jako pest na oko. U dreveneho komposteru trpi v podstate predevsim casti polozene na zemi, jinak neni v zadnem pripade nutno davat po obvodu cokoliv suššího, třeba tu "slámu z bot", seno nebo štěpku, to je rovnez naprosty nesmysl. J.R.

Komplostér mám už třetí. Ty první dva byly dřevěné a vydržely kolem 10 let i s impregnací.   Ještě dřív než dřevo odešly pozinkované vruty. Ne že by je zlomilo pracující dřevo, jednoduše urezly.U syrového dřeva je trvanlivost kratší, použijeme-li špice stromů, tak ještě menší.
    Poslední kompostér jsem vyrobil z půlkulatých plastových profilů (recyklace.cz). Z dálky vypadají jako dřevo natřené nahnědo, žádný nátěr nepotřebují, spojené jsou nerezovýmái vruty. Cena materiálu je asi dvojnásobná oproti dřevu, ale soudím, že mě kompostér přežije.