Jaké vápno do kompostu?

Potřebuji překatrovat letitý kompost, který jsem, k naší převeliké radosti, objevil v rohu zahrady a ani netušil, že tam je (chaloupku se zahradou máme od podzimu).

Dle rad p. Vysloužila bych při katrování do něho chtěl přidat vápno, mám tu zbytek páleného stavebního vápna, tak bych dal to. Kolik ho tam ale dát? A jaký je postup? Překatrovat, navrch vápno a znovu přeházet, by se to promíchalo. Nebo jen proházíte pár kubíků :o) kompostu, pak nějakou tu lopatu vápna a na to zase kubík kompostu :o) Kompost hned asi nevyužiji (nebo ne všechen), záhony už máme osázené. Takže mi ten překatrovaný kompost bude ležet na kupě. Tak jestli to vápno se časem samo prohasí skrz celou kupu...??? A přiidáváte i nějaké hnojivo?

A druhý dotaz: samozřejmě hned chci založit další kompost. Na místo toho původního. Dám tam ty části, co neprošly sítem a navrch už budu házet další zelený "odpad". Ale doporučuje se při zakládání kompostu dospodu nasekat větve, by to byl ovzdušné. Větví máme hromady, tak se to hodí. Ale na jak velké kusy je to nejvhodnější? Jaké ještě zetlejí, ale aby zase nebyly tak malé, že by to nevzdušnilo?

Díky za rady, Niraj

No nevím, Kompost je cený svou biologickou aktivitou (mikroorganismy, žířaly ap. S kompostem vracíte do půdy život. Pokud ale ten život chcete zlikvidovat, tak s páleným vápnem se vám to jistě povede.

Je také dobré si uvědomit, jak funguje půdní sorpce. Živiny jsou vázány v biologické hmotě, ta se rozkládá- pak jsou vázány v mikroorganizmech, nebo mechanicky v kolojidech (micela). Živiny postupně mineralizují (stávají se přístupné pro rostliny a mikroorganismy, mohou se ale i vyplavovat.

Přídavkem vápna podpoříte mineralizaci. Živiny se dostanou do půdního roztoku, což není v době kdy je nemá co odebrat uplně žádoucí. Proto bych byl s vápnem opatrnější.

Chápu-li dobře, tak raději nepřídávat. Jaký je ale pak rozdíl v tom, když použiji kompost na záhon a třeba týden na to povápním, protože tam budu pěstovat něco, co vápno vyžaduje, příp. nesnáší kyselou půdu a je vápnění doporučené?

A ještě bych měl dotaz. Moje radost z objeveného kompostu byla dosti předčasná. Začal jsem ho katrovat, a co tam se nachází, to je teda sběr: kupa umělohm. špagátů, podrážky bot, plechové pixly od bůhvíčeho, sem tam igelit či jiný plast, tubičky od mastí, dost popela (a nedělám si iluze, že je jen dřevní)... no mazec. Předchozí majitelka byla stará paní, a tak si s kompostem nelámala zřejmě hlavu a používala ho asi jako popelnici. Po překatrování je ale kompost krásně tmavej, hezky voní zeminou, díky popelu :o) bezva sypkej,... je mi líto kvůli možné kontaminaci čímsi někam ho jen vyhodit. Ale zase se bojím použít ho třeba pod zeleninu. Co byste doporučili? Nechat ho znovu přetlít a rozředit jako součást nového? Nebo zlikvidovat? Myslím si, že na různých jiných chalupách po starších lidech je toto dost běžný jev.

Díky, Niraj

Jedná-li se o starý kompost - tedy v podstatě zeminu, přídávat vápno skutečně není potřeba. Boty, igelit, tuby, to zemině neublížilo, s uhelným popelem je to na zvážení. 
    Co se týče přidávání vápna do kompostu. Vím, že existují fundované názory, že do kompostu vápno nepatří. Můj kompost je složen ze 3 komor - letošní, kam přihazuji, zeminou zasypaný loňský a přeházený (a přitom povápněný)  předloňský. Teprve ten, 2,5 - 3 roky starý, používám. V kompostu končí vše biologicky odbouratelné, od pilin, štěpky, papírů, jablek, zvířecích exkrementů, po plevel, listí odpad z kuchyně. Kompost, který vyvážím, nekatruji, je to prakticky zbytečné, rozsypává se. S vápnem je rozklad dokonalejší, aspoň mi tak připadá. Protože přidávám i kyselý odpad, který mnozí jiní nekompostují (např. hnilé ovoce, množství jablečných výlisků, aj), jsem za tu desinfekci a alkalickou reakci docela vděčný. Možná jsem vápnem zabil nějaké mikroorganizmy, pak ale nevím, kdo mi tu hmotu rozložil. Nazdvihnu-li vidlemi hmotu - entomologův ráj, o žížalách nemluvě. 
   V zahradě i tak převažují kyselomilné rostliny - řeřišnice, bršlice, kopřiva, pryskyřník, smetánka, mech. Každá zahradnická příručka doporučuje jednou za 3 roky na kyselých půdách vápnit - na lehčích vápencem, na těžších prachovým vápnem..Půdní mikroorganizmy to, kupodivu, nezabíjí.

Děkuji za informace.

Já teď taky řeším jak založit nový kompost a hlavně jak ho rozčlenit, mám to na katové stísněném místě, tak to vypadá jen na 2-komorový.Na jeden budeme házet odpad, na druhém už bude ten přeházený, z kterého se bude katrovat a hned používat. Ještě to musím dořešit. A to vápono, pane Vyskočile, používáte pálené, tedy to k hašení?

A ještě k tomu mému "nebezpečnému" odpadu. Statečně se jím prokousávám a katruju a katruju. Je tam fakt všechno... našel jsem i ploché baterie!!!, rozpadlé plechovky od barev, lékovky (kdoví, jestli byly prázdné, nebo vyhozeny i s léčivy)... Mám z toho dost divnej pocit, šoupnout to pod zeleninu či ovoce.Na druhou stranu, ta kupa kompostu (jsou toho tak 3-4kubíky) tam je minimálně 3 roky netknutá, nikdo tu nebydlel, jen na podzim se tam prý házelo listí a tráva z pozemku po údržbě.  A ten svinčík není navrchu, ale tak asi uprostřed, takže tam leží třeba 4 nebo 5 let, nebo i víc, kdo ví. Za tu dobu si myslím, že se toho už hodně vyplavilo pryč (do spodní země, bohužel :o(  ). Kdybych z toho vyselektoval ten svinčík, a na nově založený komost vrátil zpátky jak ten jemně překatrovaný kompost, tak i to hrubé, co zatím sítem neprošlo (větvičky, hroudy, kořeny,...) a nechal to další rok, dva protlít,... tak snad za ty roky by to mohlo být na záhony použitelné. Co myslíte?

Niraj

Pane Vysloužile, omlouvám se za trapný překlep ve Vašem oslovení v mém předchozím příspěvku.

Niraj

To si netroufám radit, přesné složení asi nikdo nezná. Kompost sloužil zřejmě spíš jako smetiště. Pokud se jednalo o běžnou domácnost, nikoli chemickou dílnu, asi bych si troufnul přesátou zeminu na zahradu použít, zejména do okrasné části. Nakonec, co s ní jinak?  I když bude obsahovat látky, které do půdy možná nepatří, věřím, že v malé koncentraci.
    Co se týče toho vápna. Nerad se k tomu vracím, abych nepopouzel odpůrce vápnění. Ano přidávám prachové vápno. Chcete-li šetrnější vápenec a zdá se Vám drahý,  nechejte  otevřenou nádobu s prachovým vápnem rok až dva na vzduchu. Vzdušná vlhkost a oxid uhličitý jej samy přetvoří.

Zbytečně moc to s tím nebezpečným odpadem prožíváte. Baterie, lahvičky, plechovky dejte pryč - pro zinek(baterie) v kompostech snad ani není legislativní limit. Farmaka jsou ve vodě rozpustná, za 3 roky budou pryč nebo rozložené, těkavé látky z barev jakbysmet - pokud někde narazíte na pevné zbytky barevevných pigmentů z barev, taky je oddělte, mohou obsahovat těžké kovy (i když v nerozpustné formě). Rozhodně bych však pár kubíků kvalitního kompostu nebral jako nebezpečný odpad!

Děkuji vám oběma, pánové. Prožívám to, to ano, ale jen z toho důvodu, že čekáme nově mimčo. Získali jsme tuhle chaloupku, chytlo nás zahrádkáření, chceme se snažit o co největší samozásobitelskou činnost, a tak bychom neradi ho (i se) hned přiotávili nějakými hnusy. Kdyby šlo jen o mě... já mám kachní žaludek :o) Ale zase vyhazovat někam (kam?) takovou kupu už hotovýho kompostu, to je snad i hřích. Ano, šlo jen o běžnou domácnost, žádnou dílnu, bydlela tu stará paní... topila si v kamínkách, brala léky, sem tam si natřela plot a okapy, shrabala listí, vyplela,... a tak asi vše "smetí" házela na kupu (tam to nebylo vidět :o)

A k tomu vápnu... ať si je z přispěvovatelů vyzpruzenej kdo chce. Kdybych se ptal jestli dávat, nebo ne, tak to je na diskuzi. Ptám-li se však jaké vápno (a ještě k tomu specielně Vás, pane Vysloužile), tak do toho odpůrci nemají co povídat :o)))

Přeháním samozřejmě, vítám (a určitě i ostatní) jakoukoliv dobrou radu, i diskuzi.

Mějte se a díky, Niraj

No já nepoužívám kompost jako skládku ale kousek igelitu nebo víčko od koly občas taky vytěžím - o víkendu jsem přihnojoval kompostem a vykopal jsem prázdnou láhev od zavařeniny 

Naprostou jistotu by vám dal jenom chemický rozbor, nicméně analýza jenom pár elementů vyjde na stejné peníze, jako kubík kvalitní přesáté ornice...