Co to vlastně vyrábím, kompost?

Já jsem udělal takový pokus-nakupil jsem hromadu všelijakého organického odpadu ze zahrady do plného stínu do výše asi 1,2 m a překryl 3 starými jutovými díratými pytly.Asi po půl roce začaly pytle zelenat růstem mechu, říkal jsem si, na základce nás učili, že mech zadržuje v lese vláhu, třeba to bude fungovat i tu.Po roce je pytel kompletně zelený, kompost lehce vlký, řekl bych dozrávající.Poté, co se do kompostu pustil náš pes, uvnitř jsou poznat ještě nějaké rostlinné části, ale nelze určit, z jaké rostliny.Z původních 1,2 m si kompost,,sedl" asi na 50 cm.Láďa.

Taky jsem kdysi dělal  "pokus" při výrobě "kompostu". V koutě zahrady jsem vysadil křoví, aby tam nebylo vidět a pak jsem tam dával posekanou trávu. Koncem léta tam byla vždycky kupa vysoká tak dva metry, do jara to slehlo na míň než půl metru. Trávu jsem tam dával léta a i když jsem z tama kompost nikdy neodobíral tak kupka byla vždycky na jaře asi tak stejně vysoká.  Nějak tam toho během let nepřibývalo.

K tomu jak píšete že se do kompostu pustil váš pes, tak náš taky kompost rád navšťevuje a rád vybírá a následně roztahuje po zahradě.Nejraději má tu část co mu voní jako kyselé zelí.Asi zapařená tráva ze sekačky.Jana

K tomu našemu psovi v kompostu, všude,kde se objeví myš, je i díra od psíka.Patrně se do kompostu dostala myš a kompost je provrtán jako ementál, naštěstí hrabe náš menší psík velikosti jezevčíka, ale díry dělá slušné, někdy,když ho necháme hodinku na zahradě bez dohledu, většinou vyhrabe minimálně jednu díru.No, aspoň to u nás myši a krtci nemají jednoduché.Láďa.

To máte u kompostu nějaké dno, že jste měl dole kaši? Mám udělané 2 boxy, každý asi 1, 5 x 1m, v = asi 1,3 m bez dna.Dolů vždy dám nějaké silnější šťopky, trochu to zpočátku odspodu provzdušní, pak postupně vrším během roku veškerý zahradní odpad (kromě vyjímek) vč.zeminy na kořínkách rostlin, proschlou trávu, občas trošku popráším vápnem. Když déle neprší, zalévám ho. Na podzim přehodím do prázdné části. Do uvolněné poloviny dávám odpad další rok. Ten na podzim přehozený příští podzim vyvezu na záhony a ke stromům. Nepřesévám - jemnější dávám ke květinám, hrubší ke keřům a stromkům, do jara se rozloží také... Pokračuji opět přehozením do vyvezeného boxu.

Zkusím to udělat tak, že ten prostor opravdu rozdělím na tři části-tak jak píše pan Vysloužil. Kompostér si zatím ponechám. Chtěl jsem se zeptat zda do kompostu dáváte i spadlá částečně nahnilá jablka a listí? A když jsme u listí, tak od souseda tam mám dubové. Připadá mně, že moc dobře netleje.  Jinak pro hosta 176.18, ten kompostér nemá dno a je zakrytý.

Netvrdím, že je to ideální, ale do kompostu dávám prakticky všechno. I shnilá jablka, veškeré listí. drcené větve, piliny, trávu, plevele, veškeré zbytky. Jediné, co tam nedávám jsou plasty, popel z uhlí, hadry z umělých vláken a s chemikáliemi (barvami, ředidly, aj. 

Vzhledem k nedostatku času (nebo vrozené lenosti?) a relativního dostatku prostoru používám trochu jinou "technologii".

Na zahradě u domu mám prostor ohrazený starými plechy asi 2x3m. Po zaplnění tohoto prostoru odvážím dle potřeby 1-2x ročně část materiálu na druhou zahradu kde mám o něco větší podobně ohražený prostor a z jedné strany přidávám na hromadu.  Z druhé strany (obou hromad) dle potřeby odebírám hotový kompost - nic víc nedělám. Výška zejména druhé hromady někdy bývá až 2,5m, ale v zásadě jsem dosáhl rovnovážného stavu mezi příjmem a výdejem materiálu.

Nevím, zda se to panu Jardovi bude líbit, ale já použiju velkou část posečené trávy jako mulč. Jinými slovy se mi to kompostuje přímo na záhonu. Půdní živočichové a mikroorganismy to průběžně zpracovávají na humus a uvolňují živiny do půdy.  Mulč navíc udrží půdu pod sebou v kyprém a vlhkém stavu a částečně potlačuje plevele, čímž mi odpadá ne zcela zanedbatelný kus práce.  Musí ale být vzdušný - žádná tlustá vrstva. Teprve to, co nespotřebuju na mulč, dávám do kompostu. 

Tomáš

Posečená tráva se může používat jako mulč, ale musí být trochu seschlá, jinak přitahuje slimáky a jiné potvory.Já nastýlám slámou z pole ihned po sklizni, dokud to ještě nepostříkají, to se zásobím na rok dopředu.Zjistil jsem, že k úplnému potlačení růstu plevelů je zapotřebí aspoň 5 cm mulče, to ale zase vyhovuje myším.Za nejlepší materiál k mulčování považuji,,fousy z ječmene",při poslední sklizni ječmene na poli kombajn vyhodil při čištění hromadu fousů, tak jsem si ji napytloval.Výhoda je ta, že se v porostu neválejí domácí mazlíčci, ani myši si je neoblíbyly, jen při práci v porostu si musím dát pozor já, pěkně to kouše.Škoda, že ječných fousů není více, toto jsem minulý rok viděl poprvé.Jinak ke kompostu, já kompost mám na podzim vysoký většinou přez 2 m, do zimy klesme asi na 1,8 m, na jaře, když hnojím, ho podkopu-vykutám hotový kompost a hromada se většinou převalí, naházim to zpátky na původní hromadu, takto já přehazuji kompost, a ono to funguje.Láďa.