Zakrytí jezírka na zimu

Také se zapojím:

Polykarbonát: Jeho jediná nevýhoda je vzhled. Ostatní považuji za "bláboly" (pardon). Samozřejmě nesmí ležet přímo na hladině. Nevím, jak máte řešeno okolí (břehy rybníčku), ale stačí, když ho položíte a přišroubujete na fošny průřezu cca 3 x 20 cm. Docílíte tím zvednutá polykarbonátu nad hladinu. Mezi hladinou a polykarbonátem vznikne vzduchová mezera fungující jako izolace. Když bude svítit slunko, voda se trochu ohřeje, ale drastické to nebude (v zimě zase tak moc slunce nesvítí). Případně se to dá řešit větráním (nadzvednutím polykarbonátu). V podstatě to funhuje jako by bylo jezírko ve skleníku. Utěsňovat to nějak hermeticky nemá smysl. Nebyla zmíněna ještě jedna výhoda polykarbonátu. Na taře se ta deska šoupne někde ke stěně a nezavazí.

Petky: :-) Asi to bude funfovat. Ale vypadat to bude také dost hrozně. A hlavně - co s nimi na jaře? Dovedete si představit, jaký objem zaberou? A navíc. Hladina stejně mezi nimi zamrzne a budete muset řešit její rozmrazování.

Izolační kuličky: Kupte je, pokud chcete vyhodit peníze. Na Vaši plochu jezírka budete potřebovat cca 1500 kujiček za cca 5000,- Kč.

A účinnost kuliček? Trochu to samozřejmě pomůže, ale moc bych tomu nevěřil. Možná tak, pokud budete mít jezírko vytápěné a ve skleníku...

A zase - co s nimi na jaře? Odhaduji, že zaberou tak 0,3-0,5m3.

Izolační bublinková fólie: Je to fólie, pod kterou se nedostane vzduch. Takže, i když to bude fungovat, udusíte ryby. To je pro bazény.

A opět - co s ní na jaře?

Vytápění topným kabelem: Protože se v zimě ochlazuje nejen voda, ale i zemina okolo, je to neekonomické. Při extra silných mrazech možná na chvíli ano. Topit celou zimu ale hodně poleze do peněz. Při 500W kabelu Vás bude stát 1 den topení cca 60,-Kč, měsíc 1800,- a 4 měsíce 7200,-. Počítejte s tím, že když vytopíte jezírko u dna o cca 1-2 stupně, tak po vypnutí topení se teplota velice rychle vrátí na původní hodnoty. U vytápění bych uvažoval u jinak konstruovaného jezírka ce zastřešením.

Závěr: V případě již hotového jezírka Vašich parametrů bych volil polykarbonát (při originálních KOI) nebo nic (s "našimi" KOI, jeseny a karasy).

Poučení: Až příště budete (budeme) budovat jezírko, udělat ho trochu větší a hlavně hlubší (150 - 180 cm). Kdybych to tak také udělal, stálo by mě o pár korun víc, ale neřešil bych obdobné problémy. :-)

Ještě k těm fošnám a polykarbonátu. Fočny bych nařezal, postavil na výšku po obvodu jezírka a na to položil ten polykarbonát. Po obvodu přišroubovat a máte to pojištěné i proti větru.

Pokud máte břeh členitý, le po obvodu stočit silnější geotextilii (používají ji stavaři) a vytvořit z ní val, na který polykarbonát položíte.

Na jaře pak geotextilii usušíte, poskládáte a schováte. Moc nezabere...

A ještě k těm kuličkám a vytápění

Jeden prodejce na svých webových stránkách uvádí: "úspora za vytápění ve vyhřívaných jezírcích či nádržích (zkušenosti ukázaly, že jezírko o ploše 35 m2 stačí vyhřívat 2-3KW, aby voda neklesla pod 6 C°)".

Jinými slovy. I při použití kuliček předpokládá vytápění. Jak moc tedy jsou asi účinné? Pokud bychom vzali poměrem jeho údaj a Vaši plochu jezírka, musel byste topit cca 350W, abyste tam udržel teplotu 6 stupňů...

Děkuji moc za cenné rady.

Možná se ještě zastavím u těch KOI. Píši o originálních japonských, ale myslel jsem to obecně, jako druh ryby, nevztahoval jsem to na místo odchovu.

Někdo tu psal, že se to rozlišuje - "české a originální japonské". Takže pokud se bavíme v tomto duchu, tak mám cca 15 cm KOI od českého chovatele, který uvádí, že KOI odebírá od předního evropského chovatele a odchovává je, že tam je určitá aklimatizace.
Určitě to není dovoz přímo z Japonska, pokud se to takto myslí "originál japonský".

Již asi 5 let mám 2 KOI (dnes cca 35 a 25 cm), oba doteď v jezírku 100 cm hlouba, bez problémů po celých 5 let. Ale určitě taky české. Takže jsem při rekonstrukci navnímal, že prohloubení na 120 - 130 cm bude OK.

Takže prosím, jak to tedy je, jaké mám vlastně KOI? Jsou to ty české? A mám vlastně vůbec zakrytí nějak řešit?

Díky.

Tak to nemáte originální koi. Pokud se nepletu, tak přední evropský chovatel je Alcedor. Takže bych to neřešil :-)

"Originální japonský" = dovoz z Japonska. Bývá dražší, mnohdy vybarvenější (ale ne vždy) a hlavně choulostivější. Ta choulostivost je způsobena tím, že kapři jsou v Japonsku odchováváni v jiných podmínkách. V podstatě neznají zimu. A navíc se nesetkávají s nemocemi, které jsou u nás běžné. (Je to jako s indiány a evropany po objevení Ameriky. I obyčejná "chřipka" může zabíjet...) Po pár letech se ryba zvykne a již problém nebývá. První zima bývá nejhorší.

"Neoriginální japonský" (ale od dobrého chovatele v česku) = česká ryba. Pochází z kvalitních (většinou japonských) rodičů. Nemusí být tak dobře vybarvená. Rozdíl ale běžný chovatel nepozná. Jsou to ryby zvyklé na naše podmínky, takže nejsou tak choulostivé. Výhoda je, že když tuto rybu koupíte, jejich chovatel vám poskytne i cenné rady. Těchto chovatelů u nás ale není mnoho. Nepovažuji se za odborníka, ale znám jen jednoho nebo dva...

Ještě by se sem daly zařadit asi dvě skupiny KOI.

- To jsou ryby z dovozu (údajně Izrael,...). O těch toho moc nevím. Protože ale pochází z jižních států, bude to s choulostivostí obdobné jako u "japonců".

- Klasický "český KOI" (tuším, že ho někdo nazval "český strakáč"). Jedná se o ryby, jejichž předci před mnoha generacemi byli "originální japonci". Ale to je již několik desítek let. Ryby jsou to stejně odolné, jako naši "běžní" kapři v rybnících. Ale barvy nestojí za nic. A tvar těla také ne. Je to ta nejlevnější skupina "KOI" prodávaných u nás, mnohdy se i vysazují do revírů a chytají je pak sportivní rybáři.

Napsal bych to asi takto: Když cca 15cm dlouhého celkem kvalitního "japonce" koupíte za cca 1000Kč (plus - mínus), kvalitního KOI od českého chovatele ve stejné velikosti za 300 - 600,-Kč, "strakáče" pak za pár desetikorun...

Abych tedy vlastně odpověděl.

Pokud máte české KOI, tak bych asi nějaké složité zimování a zakrývání skutečně neřešil. Pokud tedy nebydlíte v místech, kde trvá zima půl roku. Hoďte do jezírka sondu teploměru, hlídejte teplotu u dna a pokud bude nad cc 2-3 st., tak je to OK. Na hladině pak stačí plovák (i bez topení), který zajistí odvod plynů.

Se zimováním našich ryb bývá v podstatě jediný problém - ryba se udusí, když nemohou plyny pryč. Proto ten obyčejný plovák.

Děkuji všem za radu, tak rychlou odezvu jsem nečekal, moc díky.

Dovolím si tedy ještě jednu otázku - jezírko jsem rekonstruoval teď v létě a nově mám břeh z kamenů - poskládaných jako obrubu, voda je cca do půlky těch kamenů.

Letos to bude první ziima, mám taky trochu strach z ledu, že rozpínáním může ty kameny uvolnit a vytlačit. Máte s tím někdo zkušenosti. je to u jezírka s plochou 2 x 2,5 metrů možné, pohne s tím led?

Bude stačit dát 1 - 2 polystyrénové plováky, pomůže to jako dilatace? Nebo tam dát i něco jiného?

Předpokládám, že ty kameny neleží jen tak volně nahoře, protože pod nimi a za nimi musí být fólie. Nějakou oporu tedy mají. Takže po zamrznutí by k nějakému výraznému posunu dojít nemělo. Ale to je jen předpoklad. Ten plovák bych tam dával jen, aby se zabránilo zamrznutí. Z důvodu rozpínání ledu u fóliového jezírka to bude bezpředmětné. Pokud by bylo betonové, případně plastový výlisek, bylo by to něco jiného.

Jo, a ty "strakáče" nazývají chovatelé "český maskáč". :-)

Jako dilatace by mohlo stačit, když položíte na hladinu nějakém prkno...