Husi krky

dekuji, jeste bych se chtel zeptat na jak dlouhe kousky nastrihat ty 20milimetrove, psal sem nekdo ze tyhle vetsi by se meli nastrihat na pomerne male kousky, dve tri vlnky, mam to tak udelat?koukal jsem na velikost kaldnes a ty jsou pomerne male ale to je mozna tim ze maj v sobe jeste prepazky tak to je asi z duvodu samocisteni coz u tech krku neni takze nastrihani na tak male kousky je z duvodu vetsiho mnozstvi tech krku v tom sudu?

Pracovní plocha kousků je stejná ať je nastříháte delší nebo krátké, ale při příliš dlouhých mohou vznikat neprůtočné kapsy a pomaluprůtočné úseky. Je proto vhodné, aby délky ústřižků byla od 1/2D do 2D (tedy pro D=20 od 10 do 40 mm). Na rozdíl od elektrotechnického použití, můžete zpracovat i trubky poškozené zploštěním (například přejeté autem aj, mechanizací), podélně rozříznuté, místně proseknuté, s roztřepenými konci apod.

Stando, a co plocha řezu?

Ano, zvětšuje se. Má to cosi společného s fraktály a třeba měřením délky pobřeží.

To je zanedbatelné procento ve vztahu k tomu, že potřebujete dostat co nejvíce "původní délky" korugované trubky do objemu filtru. To by jste se pak milý Ferdo mohl dostat k tomu, že budete trubky řezat na 1/4D a zasouvat zpoštělý ovál křížem do oválu nezploštělého. Dostal by jste tak téměř kulové granule s účinným povrchem uvnitř i vně.

s ohledem na další aspekty filtrace jako je promíchávání náplně vzduchováním, odkalování, jednoduchost provedení...  je šikmé řezání nejméně vhodné (z pravidelných tvarů) a "2/3D + kolmo" naopak nejvhodnější (z pravidelných tvarů).

Určitě tady můžeme teoretizovat, jaký způsob nařezání bude nejvhodnější pro docílení největší filtrační plochy. Ale nemyslím, že je to úplně to nejpodstatnější. :)
Medium byste měl nastříhat tak, aby bez potíží plavalo a správně se Vám v sudu hýbalo. A to musíte prostě vyzkoušet, své do toho řekne i tvar sudu a rychlost průtoku skrze něj.
 Vznik průtočných nebo málo průtočných kapes bych vůbec neřešil, on se ten biofilm bude chovat stejně paličatě a po svém

ja by som kupil par vriec keramzitu a bolo by to omnoho jednoduhsie a mozno aj lacnejsie. Keramzit ma mikropory v ktorych by sa chytili aj denitrifikacne bakterie. Plave a pohybom sa lepsie premiesava s okyslicenou vodou.