Třešně - do kterého třešňového týdne nečerviví?

Tak u těch ranných může být problém s jarními mrazíky. Nám letos zmrzla Sweet Early v květu (těšili jsme se na první ochutnávku plodů - máme ji zatím malou - a prd...)

No při troše šikovnosti a zkušenosti se dá červivá a nečervivá třešeň odlišit pohmatem i zrakem. Takhle nyní sklízím špičkové plody Kordie, Červivá je asi každá 10. A tu si troufám v 99% odlišit. Takto přebrané třešně se nebojím dát dalším členům rodiny aniž by "držkovali" Lucas

Já mám samosprašnou Stellu, stříkám Mospilanem v době plného květu černého bezu, když začínají plody červenat. Bylo to cca před třemi týdny. Teď by měla být akorát tak zralá, ale letos je už po ní. Červavé tak ale nejsou.

Mám Burlat na colt (2015) a Halka gisela5 (2016), Burlatka z 90% po deštích popraská, Halka ne. Chuťově je Halka lepší. Úrody zatím jen do několika kusů. Problém tady nejsou vrtule, ale špačci. Letos obrali 100% během jednoho dopoledne. Příště bych už asi Burlat nebral, ale záleží na lokalitě, tady u nás prší často. Proti monílii ošetřuji.

Já doporučuji Karešovu. Plody vynikající, červivost žádná nebo minimální. Tuším 2TT.

Máme na zahradě vynikající třešně(asi Těchlovan),ale chceme strom porazit, protože jsou všechny červivé, každoročně.Jeden rok jsme si od místního zahradníka objednali postřik, hlídal černý bez, přijel s kanystry, strom postříkal-a byly opět všchny červivé.A já nechápu, jak to s těmi červíky někdo může jíst, protože každá červivá začne ihned nahnívat zevnitř a chuť jde do háje.Už jsme zasadili Helgu na Gisele, letos byla malinká úroda a ptáci ozobali asi jen polovinu, tak si děláme naděje, že na nás taky něco zbyde.Ty ohromné sladké pozdní třešně si koupím, nebudu myslet na to, že jsou narvané chemií a prodloužím si sezónu.

Existuji zlute lepove desky na vrtuli tresnovou, ktere se rozvesi na strom. Slouzi jako signalizace a castecne skudce eliminuje. Postrik 2x Spintorem (s odstupem 1 tydne) a budete mit krasne tresne.

Chtěla bych mít ty prachy, co jsme utratili za žluté lepové desky... je to úplně k ničemu.

Žluté lepové desky slouží především jako signalizační prostředek, eliminace škůdce je nevýznamná. Také s tím bojuji, ale červíci mi při konzumaci nevadí, vadí až ta pozdní fáze, kdy plody začínají zevnitř hnědnout a ztrácí chuť. Doporučuji nastudovat metodiku ochrany proti vrtuli třešňové.

Měli jsme 20 let vedle sebe dvě třešně Rivan a Karešova. Obě zrají zhruba ve 2.třešňovém týdnu. Červivost jsem nezažil nikdy, pokud by Vás zajímalo porovnání těchto odrůd, tak obě se začínají vybarvovat zhruba stejně brzy. Karešova má mírně větší plody, takže o ní byl vždy větší zájem, nicméně pokud uchráníte třešně před špačky, a dovolíte Rivanu aby se pořádně vybarvil (+3 až +4 dny, opravdu musí být tmavější), tak je chuťově mnohem lepší. Na druhou stranu zase Rivan patří mezi měkčí odrůdy, Karešova je křupavější.

Musím zdůraznit, že stromky sadili rodiče když jsem se narodil, a od doby kterou jsem schopný si pamatovat, třešní bylo vždycky hodně, ať už si počasí v dubnu a květnu připravilo cokoliv. Mráz, sníh, nic třešně nezničilo a neměli jsme ani žádné slabší roky, pokud se týče plodnosti.

Rivan byl v deštivých létech náchylnější na moniliozu. Ovšem to byly skutečně deštivé jara, kdy třeba pršelo denně. To už jsem tak pět let nezažil ani zdálky. A hniloba se šířila až v pozdnější fázi dozrávání, tj. v době, kdy už asi třešně měly být sklizené.

Podnož byla asi ptáčnice, nevím jestli na začátku 90.let bylo na výběr něco lepšího, stromy velké. Myslím si, že jejich bezúdržbovost, kdy si již vzrostlé stromy žily vlastním životem a nevyžadovaly ani žádný řez, byla největší přednost.  Jediný skutečný problém byli právě ti špačci.