Poradíte, co s touto třešní?

Asi před cca osmi lety jsme zasadili třešeň, ale vyrostl z ní takový nepěkný strom. Je takový nerovnoměrný a v určitých místech mu jakoby chybí větve. Navíc je už dost vysoký a právě v té výšce má nejvíce třešní. Ty jsou fakt výborné, ohromné srdcovky. Špatně se tam ale na ně leze, strom stojí v mírném svahu a nejspíš na špatném místě mezi dalšími stromy, takže jde hlavně do výšky. Už má tak 5 metrů. Kdyby to šlo, tak bychom ho nejraději nějak zařízli a přesadili na naší zahradu, ale na to už je nejspíš hodně pozdě :((  Co říkáte?

Napadlo mě vzít rouby z tohoto stromu a naroubovat menší stromek nebo naočkovat? K dispozici bych měla stromek, co též přikládám na fotce, ale musel by se přesadit. Ale nevím, zda by vyhovoval. Prosím o vaše rady.

Všetky 3 kostrové konáre nového "podpníkového" stromku môžete na jar prevrúbľovať na koziu nôžku. Vrúble srdcovky si nastrihajte už v decembri a dajte do mikroténu do chladničky (0 až+2 st.Celzia). Nepeknú korunu mladej srcovky však môžete na jar zosadiť a donútiť chutný kultivar vytvoriť korunu v spodnej časti. Čerešňa je dlhoveká plodina, o niekoľko rokov budete spokojná. Ak Vám nevyhovuje stanovište srdcovky, s určitým rizikom by bolo možné na konci zimy strom po zosadení koruny presadiť na správne miesto, najlepšie aj s koreňovým balom.

Přeroubovat ano. Přesadit už ne, bylo by to příliš pracné, nákladné a rizikové. Můžete však korunu sesadit na stávajícím stanovišti. Chce to ale znát lespoň základy řezu (co - jak - proč), včetně následné péče.

Dobrý večer. Uvedená třešeň se Vám tahá za světlem, protože je zastíněná. Když ji dopřejete světlo a zmladíte/odborně/ budete mít po starosti. Zdeněk

Moc děkuji za všechny vaše rady. Strom tedy uřízneme, budu muset někde nastudovat, jak se takový zásah dělá, jsem totiž naprostý laik. A žádného odborníka v okolí neznám. Stejně tak to bude i s roubováním na ten menší stromek. No, mám se co učit :)) Zítra si půjdu do knihovny vypůjčit nějakou odbornou literaturu. Jen škoda, že ten strom už nelze přesadit, jen Paľo to připustil, ale s určitým rizikem. Jak velké kořeny a jak velký kořenový bal by taková třešeň mohla mít? Musím se přiznat, že pořád nad touto variantou uvažuji.  Jinak souhlasím se Zdeňkem, že se táhne za světlem, je chudák mezi velkými stromy.

Já bych řekl, že nemá smysl strom ořezávat, protože pak nejspíš doroste do stejného tvaru v jakém je teď, protože je obklopený většími stromy, které ho stíní a stejně mu jinak nedovolí růst. To by se museli pokácet ty oklolní stromy, aby to mělo nějaký smysl.

Přesazení... už jsem přesazoval stromky s podobně tlustým kmenem a se ujaly dobře a měly po přesazení pěkné přírustky. Pro přesazení by bylo nutné strom uřezat kousek nad nejspodnějšími větvemi, ty větve pak zakrátit tak na dvacet centimetrů. A pak to vykopat, ani se nemusíte snažit o nějak velký bal, stejně se vám nejspíš nepovede aby byl větší než tak dvacet centimetrů, ale i to stačí k dobrému ujmutí na novém místě.  

Podle obrázku je patrné, že druhé patro přerostlo a potlačilo v růstu patro první.  Jistě se na tom podepsala skutečnost, že strom roste mezi dalšími vyššími stromy, přesto bych druhé patro sesadil tak, abych podpořil v růstu patro první. Jistě strom bude mít stále tendenci růst vzhůru.
   Každý strom lze teoreticky přesadit.  Já bych ale třešeň 5 metrů vysokou nepřesazoval. Bude nutné ji hodně ořezat, velké řezné rány se po přesazení budou jen pomalu a špatně hojit. Dá to hodně námahy, výsledek bude nejistý a výhoda oproti výsadbě mladého zdravého stromku nevelká.

No asi máte pravdu, zda to za tu námahu a nejistý výsledek stojí. Já bych klidně zakoupila nový stromek, jenže neznám tu odrůdu, která to byla a ráda bych měla třešně stejně dobré. Velké sladké srdcovky. Také aby se mu u nás dařilo... bydlím 400 m.n.m

Když neznáte tu odrůdu, máte přece onu pláňku, na kterou si můžete to výborné ovoce naštěponváním (nechat) přenést. Jinak bych vás paní Zdenulo chtěl upozornit na případné nepřesné označení druhu třešně. Obecně se dělí třešně na dvě základní skupiny : srdcovky a chrupky. Srdcovky zrají jako prvé, bývají to většinou takové ty pozdně jarní měkčí a rozměrově menší plody. Chrupky dozrávají až ve druhé vlně, přibližně odpoloviny června a bývají větší, "chrupavější" a chu'tově lepší. Píšu to zde proto, že ve značné části Čech (a možná i na Moravě) se právě ty druhé velké, černé a sladké třešně lidově označují jako "srdcovky". Takže kdybyste si šla do zahradnictví pro srdcovku a představovala si pod tím onu "pravou letní" třešeň a ne jarní "prvničku", mohla byste být po zaplození nového stromku zklamaná.

No tak to máte naprostou pravdu, opravdu jsem si myslela, že je to s těmi základními skupinami třešní obráceně :) Tak v tom případě je ta výborná třešeň chrupka. Ještě že jste mou tu mou nevědomost odhalil, možná se mi to bude opravdu hodit :)

Asi ale nejspíš zvážíme to naroubování na pláňku. Moc díky za rady.