Kmínek mladé třešně

Pane Igore, kdybyste to četl od začátku, tak rada se zábalem, byla adresována přímo zakladatelce. Jinak ten alobal je tam za účelem odrážení slunečních paprsků, aby nedocházelo k přehřívání. Zapaření je jiný proces, kde teplo vzniká i bez ozáření sluncem.

Uvedený postup se samozřejmě používá (i já jsem jej použil) na ČERSTVÉ rány. Pokud se jedná o zhojenou ránu bez živých pletiv na povrchu, nemá tento postup žádný význam. Vlhčení mrtvého dřeva, jak je u této rány, spíše přispěje k napadení houbami.

Podobny utvar jsem pred lety koupila nektarinku. Bylo to o neco mensi a ted jsem na ten problem po letech zapomela nevim odkdy... ale rana je zacelena.strom ma uz asi 5metru a kazdy rok mame nektarinek ze musim delat probirku plodu.

Chtela jsem napsat ze ten stejny utvar v mensim jsem koupila s nektarinkou. Stromek byl ve sleve kvuli tomu, ale nic tam bebylo az na tu kuru ktera byla pryc nic ze stromku nevytekalo bylo to Suche.Takze jsem nikdy stromek nicim nenatirala protoze nebylo jak stromek lecit ten si ten problem zavalil sam.Jen jsem delala postrik proti skudcum na cely kminek.

Larvy brouků potřebují dýchat-tzn., že povápnění kmínku je v těch pečlivě nabělených místech udusí- Pokud se některé dříve podaří bílou krustičkou vystrčit kousek těla, tak ji za ten zobáčkem uchopí ptáček...SPCH

Poeto z Chropyně, jsou to pěkné ptákoviny. Vápnem se nic neudusí, protože je prodyšné. Aby ti broučci příliš neškodili, tak se vyvinuli datlovití. Kdybyste chtěl básnit o lesích zničených broučkem kůrovcem, tak se musíte zamyslet nad tím proč se tak děje. Příčinou je člověk, který vyrábí exhaláty, což je zlo, ale jště větší zlo je, pěstovat smrkové monokultury, kde v té tyčkovině na míle daleko neni strom tak velký a starý, ve kterém by si ten ptáček mohl vyrobit byteček. Samozřejmě je velká smůla, když někomu z pěti stromů na zahradě, tři zlikviduje kůrovec. Žádná bílá krustička tomu nezabrání. Může tomu zabránit je zdravý vitální strom, což je opět v rukou pěstitele.

SPCH: řekl jste to správně. Ačkoliv to udušení je až následek po poleptání průduchů a vzdušnic.

Vápno je silná alkálie s vysokým pH (žíravina) a trvá i několik týdnů než se jeho pH částečně sníží karbonizací vzdušným CO2. Brouci, kteří kladou vajíčka do kůry i do půdy těsně vedle kmínku, si vybírají radějí stromky, z nichž se tato žíravina neuvolňuje. Na jižní Moravě byl zcela vyhuben jeden z krasců, když sadaři v silně zamořených sadech začali ze zoufalství přidávat do vápna i další jedovaté látky. V ČR už ho tedy neuvidíme. Z vlastní praxe vím, že alkálie žerou o něco pomaleji než kyseliny, ale mnohem hlouběji. Takže i při vápnění raději brejle a rukavice.

Larvy, které už jsou pod kůrou nebo ve dřevě, nevyženete vápnem. Pomáhají systémové insekticidy, které se přes listy dostanou do pletiv.

Bylo by vhodné udat název brouka. Mám pocit, že vápnění, neovlivní ontogenezi brouka. Když člověk začne měnit prostředí k obrazu svému, tak se pak diví, že je najednou tolik škůdců a když se proti nim razantně zasáhne, tak se z něj stává ohrožený, vymírající, nebo vymřelý druh. A až se stane, že některou laboratoř nechtěně opustí mutant viru, který škodí člověku, tak jsem zvědav jak a čím se bude „bílit“, a mohlo by to být veselejší, než ve středověku mor.

V ČR vyhubený brouk: Krasec temný

Při občasném výskytu to může být zajímavý hmyz. Při invazivním výskytu to je peklo. Jedna tříletá larva dokáže zničit mladý stromek. Dospělci pak dokáží tak ožrat mladé výhony v korunce,  že stromek začne plodit o 2 roky později.

Informace o tomto broukovi, jsou kusé a matoucí. Když se budeme držet toho, že je to velmi teplomilný druh a že samičky se objevují v červenci a srpnu, tak nějaké bílení stromů na zimu, nemůže tohoto brouka ohrozit. Ohrožuje ho nedostatek vhodných stromů ve volné přírodě, to je vhodného biotopu a když se vyskytne v produkčních kulturách, tak je z něj škůdce a vyrukuje se na něj tou nejtvrdší chemií a přitom s nikdo neuvědmuje jaké důsledky to přinese. Myslím si, že nastala doba, kdy je nutné omezit růst populace vládce tvorstva. Člověk by si měl vybrat co chce. Když chce zachovat určité druhy a je jedno o jakého tvora se jedná, tak mu musí poskytnout jemu vhodný biotop.