Kmínek mladé třešně

Poškozená kůra (např. okus, hniloba,...) a zavalující se rána. S tím nic udělat nemůžete. Jen čekat, že se třeba zavalí úplně.

Všimnul jste si toho dosti pozdě, možná jste ji už s tím poškozením koupil. Taková, přestože se dobře hojící, rána, měla už být dávno ošetřena. Je potřeba, obnažené dřevo ošetřit štěpařským voskem. Na jaře nános vosku obnovit, zabalit do igelitu a alobalu. Igelit na vosk, proto, aby se dal alobal snadno odstranit. Obě krycí vrstvy budou nápomocné k rychlejšímu hojení. Zával se lépe a rychleji tvoří, když má určité mikroklima a tmu, alobal také chrání, proti nežádoucímu přehřívání na slunci.

Zdravím pane 101,7.  Moc děkuji za radu. Mám stejný problém u višně Kereská. Budu se tedy řídit přesně podle Vašich rad.   vf

Děkuji za radu, jdu to ošetřit.

Tak, jak píše Petr z H. ošetřování zahojené rány v tuto dobu nemá žádný smysl. Je to stejné, jako byste si teď namotal obvaz na rok starou jizvu na ruce.

Nic neni zhojeno!, je tam velká plocha obnaženého dřeva. Ránu na ruce, pokud nebude štupovaná, si každý trouba opatří jakýmkoliv krytím, protože zabraňuje sekundární infekci a urychluje hojení, vynikající v tomto směru je krytí „Cosmopor“ Může se čekat, jak píše PzH, ale v každém případě je mnohem lepší obnažené dřevo krýt, před útokem patogenů. Pak je napsáno „na jaře“, to je nástup vegetační doby, kdy se může krytí štěpařským voskem (latexem) vylepšit něčím, co zavalení rány kalusem urychlí a čím se podstatně omezí nákaza dřevokaznými patogeny.

Není stromek o něco starší než uvádíte? Vypadá to na poranění strunovkou, nebo motykou. Dle mého by mohlo pomoci natření kmínku vápnem. SPCH 

Názory jsou tedy různé. Já si myslím, stejně jako SPCH, že vápno, aplikované na celém kmínku, neuškodí. Jednak desinfikuje a jednak omezuje možnost dalšího praskání při lednových mrazech. Také larvy dřevokazných brouků, které se vylíhnou na jaře, se vyhýbají navápněným kmínkům. Na druhou stranu, živé dřevo je zavaleno a mrtvé dřevo je dávno zatažené. To bychom museli léčit každou uřezanou větev, která je po obvodu zavalena.

Dnes je jedno, jak stromek přišel ke zranění, jestli strunovka, nebo motyka, tazatel si dá příště pozor a nechtěl rozpitvávat způsob a příčinu poranění, nýbž, žádal radu, co s tím. Po nátěru vápnem je snížený výskyt mechů a lišejníků, ale hlavní důvod je v ochraně před slunečním zářením, které nadělá nejvíc škod v únoru, detaily si zjistíte v literatuře. Vylíhlé larvy dřevokazných brouků, vůbec nepřijdou do styku s vápnem, protože jejich vajíčka, jsou uloženy tam, kde se vápno nedostane. Co znamená, že mrtvé dřevo je zataženo? Každá dřevina vytváří na ranách zával a nerozenává při tom co je mrtvé, nebo živé, pouze se snaží vyrobit celistvý obal svého těla. Taky byste měl rozlišovat mezi ošetřit a léčit. V každé příručce ovocnáře, nebo sadaře je popsáno, jak odstraňovat větší větve, aby nedocházelo k sevření pily a jak tuto operaci dokončit a co je nejdůležitější, jak vzniklou ránu ošetřit!, bacha nikde se nepíše léčit!.