Kmínek mladé třešně

Těžko říct, o co vám jde. Já napsal, jak se k takové ráně přistupuje, a nerozvíjel jsem žádnou planou diskuzi narozdíl od vás. Rána není živá, takže zbýva pouze čekat, až se zatáhne. Žádným zatměním rány to neurychlíte. A pokud ji neprodyšně uzavřete voskem, igelitem a alobalem, vznikne tak ideální prostředí pro houby a úkryt pro dřevokazné škůdce. Víc k tomu nemám co říct.

Vylíhlé larvy dřevokazných brouků, vůbec nepřijdou do styku s vápnem, protože jejich vajíčka, jsou uloženy tam, kde se vápno nedostane.

To je taky pravda. Děkuji za zdůraznění. Brouci jsou různí. Dřevokazní brouci na jedné z mých zahrad kladou vajíčka zásadně do půdy kolem kmínku. Tam se skutečně vápno nedostane. Vylíhlá larva, která se přiblíží k navápněnému kmínku, to proto zkouší jinde. Nakonec i do puklin v kůře proniká dešťový výluh z vápna a nedělá radost ani jiným vajíčkům umístěným zde.

Co znamená, že mrtvé dřevo je zataženo.

Dřevo tvořené mrtvými buňkami uzavře cévy tvořené mrtvými buňkami, pokud jsou otevřené. Cévy uvnitř dřeva dále vedou vodu a živiny, přestože jsou také tvořeny mrtvými buňkami. Ještě jednou děkuji za zajímavé postřehy.

Bylo by nanejvýš vhodné poučit zahrádkářskou veřejnost, kteří brouci to jsou, jejichž larvám slouží dřevo vašich stromů k potravě. Dřevo nic nevede, slouží jen jako nosný aparát, tak jako vám kosti. K dopravě vody, živin a asimilátů slouží jiná pletiva.

poučit zahrádkářskou veřejnost, kteří brouci to jsou,...

Např. bělokaz (Scylotus) - ovocný, švestkový, dále drtník (Xyleborus) ovocný, všežravý. A plno dalšího hmyzu

Dřevo nic nevede, slouží jen jako nosný aparát, tak jako vám kosti

Mýlíte se hned několikrát. Dřevo samozřejmě obsahuje cévní svazky (hlavně bělová část dřeva) a vede vodu a živiny, převážně vzhůru. Lidské kosti slouží kromě opory jako důležitý metabolický a krvetvorný orgán.

Tak aby to bylo přesnější. Jmenovaní brouci jsou kůrovci a mohou mít více než jednu generaci za rok. Po oplodnění vyhlodá samička mateční chodbičku s jamkami pro jednotlivá vajíčka, kterých může být i sto. Takže můžete s Mimmem vápnit osto šest, aniž by se to na kůrovci nějak projevilo. Přiznám se, že dřevo jsem až příliš zjednodušil a mohlo mne napadnou, že to bude něco pro vysloužila, aby trumfoval, ale nejsme na nějaké specializované vysoké škole, jsme na zahradě, kde mohou být do diskuse zapojeni lidé, kteří nemají vysoké vdělání a ani střední, a těch je většina a nebudu jim věšet bulíky na nos „vápnem a jeho schopností strom, před kůrovcem ochránit“. Dřevo obsahuje cévní svazky, které dopravují látky získané kořeny směrem „nahoru“, které jsou funkční jen v bělové části dřeva. V jádrové části jsou nefunkční, mohlo by s přirovnat k..., raději ne, aby vysloužil neměl kontrapřipomínky. No a na kosti raději zapomeňme, protože vysloužil, by mohl vyrukovat, třeba i s onkologií.

Že jsou v diskuzi zapojení lidé nemající vysoké ani střední vzdělání není důvod k tomu věšet lidem bulíky, jako že dřevo nic nevede, kost je jen na oporu, atd. Povápnění kmene ničemu neublíží, je to levné, desinfikuje, chrání před sluncem. Určitě rozumnější než patlat na zhojenou kůru a suché dřevo drahý vosk, na jaře nános vosku obnovit a překrývat to igelitem a alobalem.

Prosím o ten váš odborný zdroj, ze kterého postup na staré rány čerpáte.

Běžte do knihovny, když doma nic nemáte. Z internetu získáte informace podstatně rychleji, jen je třeba je chtít pohledat, adresy vám neposkytnu, protože si je nezáložkuji. Já čerpám z literatury, kterou vydalo SZN, bylo jí metráky za pár Kčs.

   Co se týče zatírání čerstvých řezných ran - ano, zahrádkářská literatura to doporučuje, já, tak jako většina zahrádkářů větší řezné rány zatírám. Ovšem studie, která by dokazovala účelnost zatírání řezných ran, chybí. Profesionální pěstitelé v produkčních sadech rány po řezu nezatírají, efekt je sporný a náklady na práci a nátěrové hmoty se jim nevyplatí.

Pán Petr, nie sú to moje skúsenosti, ale keď už píšete, že zatmenie ničomu nepomôže, tak len pridám svoj názor do diskusie, bez toho, aby som nejak nahrával vášmu oponentovi... V knihe Starý, Nedomlel - Choroby a škůdci ovocných rostlin, v nejakej kapitole o glejotoku (nemám to pred sebou), aj keď, pravda, glejotok je zase niečo iné... autori píšu, že rany sa majú vyčistiť zriedeným roztokom octu, po ošetrení rán sa majú rany podľa autorov obmotať vlhkou handrou. Rana sa tým zatieni, čo má napomáhať lepšiemu hojeniu rán... že je to tam takto napísané som si takmer 100 perc. istý, lebo to bolo tak zaujímavo napísané, ta procedúra, že mi to utkvelo v pamäti. Nie som si už istý, či tam nebolo tiež uvedené, že handra sa má občas prevlhčiť, aby rana nejak nepresychala. To by som zavádzal, ale zatienenie tam určite spomenuté je. Či reálne napomáha - nemám skúsenosť. Ja by som to tiež igelitom a alobalom neobaľoval, lebo sa to tam podľa mňa zaparí. Ale v literatúre sa dá nájsť, že zatienenie pomáha. Igor