Kdo ví, co to bylo tenkrát za višně

Na svých cestách jsem občas narazil na výborné nasládlé višně a myslel jsem si, že pokud zrovna nekoupím třeba Fanal, tak budou mít odrůdy o kterých se píše, že jsou sladce navinulé podobnou chuť. Ale to tak rozhodně není. Možná leda tak nějaké sladkovišně, ale k těm rozhodně nepočítám Záhoračku i když se to o ní občas píše. Chyba je, že jsem se některých odrůd předčasně zbavil, ale Záhoračka mi nechybí. V bublanině je sice úžasná, ale znám lepší višňovovou chuť (přímý konzum). S těch třech odrůd, co jsem zkoušel se mi zdála rozhodně nejkvalitnější Ujfehértoi Furtos. Obsypaná květy byla už druhým rokem. Plodila hodně už jako velmi malý stromek na obyčejné ptáčnici. Plody byly větší a pevné, vhodné pro všestranné použití. Tu bych určitě doporučil.  Ještě vzpomínám na Korošskou, která patřila po mnohá desetiletí k elitě (ne v plodnosti).   Takže kdo ví, co to bylo tenkrát za višně.                     

Z tou Záhoračkou mi to připadá stejné jako s těmi mezidruhovými kříženci. Ani ryba ani rak, ani kočka ani pes. Ani třešeň ani višeň. Je to můj názor. Jedl jsem ji ale vícekrát i ze staršího stromu. Chybí mi tam ta klasická višňová příchuť.

Mně chutná hortenzie královská, hlavně když přezraje na přímý konzum ze stromu.Je to taková skleněnka, snadno se otlačí.U nás se těžko shání, více jí je v Polsku.U nás snad jen U Pražáka, Droždín.

Mně pro změnu chutnala tátova Morellefeuer (jestli to píšu správně?)... Lída

Podle Kutinova Pomologického atlasu 1 se Morellenfeur, Fanal a ani Morela pozdní, nehodí pro přímý konzum pro svou vysokou kyselost. Můžu to potvrdit u Fanalu, ale Morela už se mně tak nepříjemně kyselá nezdála, pokud byla až skoro černá. Morellenfeur jsem nechutnal. Na Hortenzii královskou, jak ji pán pěkně nazval, jsem docela zvědavý.

Morellenfeuer je sladší než Morela, měla jsem možnost je zároveň ochutnat.             Lída           

Korosska je z meho pohledu vytecna, kdyz je vyzrala, tak je tmava na visen nezvykle sladka, vyborna i pro primou spotrebu, rekl bych, ze ma nejblize k tresni.Morela pozdni myslim, ze plodi lepe, ale na primou spotrebu mi tolik nechutna.Z meho pohledu je mene chutna i kyselejsi bych rekl.

Jsem rád, že jste si vzpomněl na odrůdu, jež byla kdysi mezi višněmi stejná jednička, jako Coxova reneta mezi jablky. Köröšská by měla být opravdu výtečná, dostatečně nasládlá a aromatická. Upadla v nemilost díky svoji velmi nízké plodnosti. Nahrazena byla Ujfehértóskou hroznovou višní (Ujfehértoi fürtös), která opravdu plodí náramně, ovšem i přes názor, že i chuťově Köröšskou plně nahradí, se mi zdá, že je přeci jen ještě dost trpce nakyslá. Plody jsou jinak poměrně velké a atraktivní. Kdo má s Ujfehértóskou hroznovou višní delší zkušenosti, může to buď potvrdit nebo vyvrátit. Pokud ale máte na zahradě Köröšskou tak Vám můžeme jen závidět. Co se týče Morellenfeur, tak opravdu stojí psáno, že k jejím nedostatkům patří nevhodnost pro přímý konzum z důvodu silné kyselosti. Já osobně jsem zvědavý, co mně "vyleze" z Meteoru raného a Královny Hortenzie. Lutovská mně bohužel nevyrašila. Meteor raný snad údajně není nic moc, tak se necháme překvapit.

Pestuji odrudu Ujehertoi furtos jiz nekolik let a dosud jsem nezaznamenal, ze by jej plody byli trpke. Jsou vytecna, sladce navinula.

Pane Petre ne vsechno zavisi na vlastnostech odrudy. Velmi dulezita je prumerna rocni teplota, pudni podminky a tez delka slunecniho svitu. Mimo jine pestuji aj svestku Jojo a letosni uroda byla vyjimecna, chut velmi dobra, nasladla. Pozemek lezi v nadmorske vysce 158 m n.m.

Tak to je dobře. Mně to totiž nedalo a vysadil jsem si ji pro lepší ověření znovu. 158 m.n.m., to už musí být pěkně teploučké místečko. Můžu se zeptat, kde to je?