Rybízová štáva - postup

Pane Karlosi, já jako ideální postup, rovněž po všelijakém zkoušení, praktikuji tento postup: rybíz červený, nebo černý, někdy každý zvlášť, někdy ho smíchám dohromady, proženu odšťavňovačem, který však v tomto případě plní funkci mlýnku či drtiče. Šťávu i drť totiž smíchám zase dohromady a dám do tří litrové lahve až po hrdlo, nepřidávám vůbec nic, přikryji celofánem, zagumičkuji a nechám 3 dny na teplém místě zakvasit. Pak přes plátno vymačkám šťávu, nepřidávám žádnou vodu a to ani předtím ani potom, vůbec žádnou vodu, pořád mám jen čistou šťávu. Na 1 litr šťávy přidám 1 kg cukru a sorban draselný na jeho dolní hranici. Teď už mohu směle šťávu v hrnci jen přikrýt pokličkou, občas zamíchat, aby se cukr dokonale rozpustil a nalévám ji do PET lahví až druhý den. Lahve dávám do studeného sklepa. Žádný rosol se ve šťávě neudělá ani ve sklepě, ani v průběhu jejího používání, kdy je už načatá lahev v lednici. Přesně stejným způsobem dělám šťávu i z malin. Poslední jsme dopíjeli z loňské sklizně v dubnu. Šťáva zůstává voňavá a chuť je velmi hutná, po použitém ovoci, ať rybízu, nebo malinách. Ten sorban draselný Vám asi bude vadit. Můžete ho klidně vynechat. Pak ovšem musíte mít šťávu důsledně uskladněnou na dosti chladném místě, nebo v ledničce. Jinak by mohla nekontrolovaně pokračovat ve kvašení .

Díky za reakci. Ono je fakt že bez vaření je těch chutí mnohem více, otázka je zda-li sáhnout po sorbanu, nebo raději zahřát na 85°C.  Třeba ostružinová šťáva je lahodná pouze čerstvá, po převaření mdlá... malinovka je na tom o něco lépe, ale bez vaření je také lahodnější...

Asi to prubnu.

To je dobrý postup, ale ten odšťavňovač mi přijde zbytečně pracný. Rybíz je možno rychleji rozmixovat tyčovým nebo klasickým mixérem. Mixování se nedoporučuje u výroby marmelád a dřemů, neboť může narušit makromolekuly pektinů. Což v případě šťávy nebude na obtíž, naopak.
   Určitě bych se nebál sorbanu. Prohlédnete-li si nálepku komerčně prodávaných nápojů, nechybí prakticky v žádném z nich. Nevěřte, že uskladněním nakvašené šťávy v lednici kvašení ukončíte, pouze se zpomalí.

Dobrý den paní Danielo,

já jsem včera dělala poprvé sirup z rybízu vařeným způsobem a udělalo se mi hodně pěny :-(

Po uvaření jsem sirup nalila i tak do flašek a u vrchu tochu pěny zůstalo...

Vadí to?

A ještě jedna prosba... zdá se mi že sirup rosolovatí... dá se ještě něco udělat aby nerosolovatěl?

Děkuji Vám za rady a přeji pěkný den

Nejsem sice paní Daniela, ale postup na zamezení rosolovatění znám. Rybíz, maliny, ostružiny, ale i jahody - samostatně, nebo i ve směsi napěchuji do třílitrových sklenic a nechám lehce cca 2 až 3 dny zakvasit. Dále zpracuji obvyklým způsobem (vymačkám šťávu, doplním cukr cca 1kg na 1 litr vymačkané šťávy). Dalšímu kvašení zamezím tak, že šťávu s cukrem překulím varem, naleji do sklenic, zavíčkuji a otočím dnem vzůru a tím výroba super chuťově hutné a voňavé šťávy končí. V průběhu nalévání horké šťávy nechám hrnec na nejmenším možném plamínku plynového hořáku, odebírám tak, aby pěna do sklenic nepřišla. Odebíráním šťávy se pěna uchytává na stěnách hrnce, takže do šťávy se žádná nedostane a v podstatě se žádná pěna neodebírá. Vyzkoušejte a napiště, jak se vám tento postup osvědčil. Sama jsem vyzkoušela postupy různé, tento však zvítězil a mám ho nejraději.

Zavařovat sirup se mi neosvědčilo. Když láhev otevřu, celá se naráz nevypije. Není-li sirup přeslazený, začne dřív nepo později plesnivět či kvasit. Proto do sirupu kývnu na chemickou konzervaci sorbátem v nejnižší možné koncentraci. Vzhledem k jeho ředění vodou je množství zkonzumovaného konzervantu zanedbatelné.
    Druhou možností je připravovat ovocnou šťávu již naředěnou a sterilovat ji stejně jako jablečný mošt.

Mám 2 sítka k mlýnku Tutti-frutti. Nevíte k jakému druhu ovoce se používa jedno a k čemu druhé. Nemáte někdo manuál.

To záleží na tom, jak velká jadýrka máte ve svých malinách, rybízu, angreštu, jostě...

děkuji, ale k mlynku Tutti-frutti mám ještě 2 šneky. Jeden má ostří tenké, druhý tlustší. Jsem z toho jelen.