Řepný sirup - řepný sirob

nemáte někdo zkušenost s vařením řepného sirobu? Dostávali jsme od tety, ale ta už bohužel neporadí.

Děkuji za rada náměty. 

Předpis na sirob (10kg cukrovky = 1,25litru sirobu) :

Řepu očistit, nastrouhat nebo nakrájet na plátky, zalít vodou a vařit do měkka. Po uvaření vodu ocedit (nevylévat!) a z uvařené řepy po částech přes plátno vymačkat šťávu. Tu smíchat se scezenou vodou a pomalu, pomalu svářet do zhoustnutí (nepřipálit!!). Hotový slijeme do sklenic a povážeme. Nekazí se.

Někde jsem četl, že voda : řepa je v poměru 2 : 1 nebo   1 : 2 nevíte?   Vařit budu hrnci ohřívaném horkou vodou..., tak by to nemělo připalovat.  Díky za upřesnění poměru.

Vody se dá tolik, aby byla řepa potopená (jako když se vaří brambory), pokud se vyvaří během doby vaření, může se dolít, aby nebyla řepa nasuchu.    L.

No, jak to tady vidím, tak za pár let si budeme „vařit“ cukr doma (stát už tento obor nezajímá o EU nemluě... ).

K čemu je takový sirup vlatně dobrý? Předpokládal jsem, že to mělo smysl vařit v dobách, kdy cukr byl nedostatkový, drahý nebo na lístky. Taky když v každé chalupě se celý den topilo ve sporáku a bylo tedy jedno, jestli na plotně něco bude vařit nebo ne. Ale dnes, když porovnám cenu cukru, energie, času, mi to jaksi nedává smysl. Nebo snad existuje použití, kde je ten sirup nenahraditelný?

Třeba do máku do buchet.

Vůně a chuť je doopravdy specifická, ale dobrá. Zkus chleba s máslem a k tomu pár lžiček řepného poctivého hutného sirupu.  Ne řídké konzistence co za velké prachy koupíš na tržišti.  Nebo povodlová omáčka, do které patří. A to nemluvím - nepíšu o Vánočních buchtičkách s jablky - mákem a perníkem.  Je v tom trocha nostalgie.  Časově a energeticky je to fakt náročné,  ale proč to neudělat, když se to spojí s rodinou trachtací, kdy se všichni zapojí...  A do toho je faktor, že od tety už bohužel nedostaneme.  Tak holt teď vaříme my a dáváme dárečky...