Založení švestkového sadu - vhodné odrůdy pro destilaci?

Dobrý den,
rád bych využil nepotřebnou část pozemku a založil mini sad. Jedná se o zahradu na Vysočině v blízkosti Jihlavy a nadmořské výšce cca 480 m. n. m. s výměrou asi 20 x 20 m. Kromě několika stromů k přímé konzumaci ovoce rodinou (cca 4 stromy), bych zde chtěl zasadit převážně švestky a pološvěstky s uplatněním na destilaci.
Chtěl bych se zde zeptat zkušenejších na několik rad.

Jakou skladbu odrůd nejlépe zvolit? Mělo by jít o rezistivní či tolerantní odrůdu vůči šárce, která v mé oblasti bude mít vhodnou dobu dozrání, dále jak vhodně vybrat v poměru cizo a samosprašné odrudy?
Rád bych se vyhnul čačanským (obřím) pološvestkám.
Je Standly, Gabrovská, Topaste a Wangenheimova vhodná kombinace?
Případně přemýšlím špatným směrem a je vhodnější zvolit jednu odrůdu, kvůli stejné době sklizni?

Kolik stromů je zhruba na tuto plochu vhodných? Případně nejideálnější rozestup mezi jednotlivými stromy?

Dále jak je to s vhodností výsadby na jaře a na podzim? Od zahrádkářů slychám názory, že švesky se mají sázet pouze na podzim?

A konečně posledné otázka - doporučení zahrádkářství/školky nejlépe na Vysočině, ale to není podmínkou, kde nakoupit samotné stromky k výsadbě. Mám z minulosti špatnou zkušenost s jedním místním prodejcem - výborná Williemsovky a další jabloně dle jeho slov, dnes po několika letech hruška tvrdá a nechutná, že ani po Novém roce není ke konzumaci a jablka to ani nestojí za řeč.

Děkuji Milan

Lepší bude, když si dobrou slivovici seženete z moravy než zkoušet ve vaší konkrétní lokalitě nějaké odrůdy slivoní.

Bylo by vám pane 120 let, věku než zjistíte, které odrůdě se u vás daří a má hlavně dobré parametry k výrobě výborné pálenky vypěstovaného ovoce ve vaší lokalitě. I pouhá vzdálenost výsadby konkrétní odrůdy od sebe vzdálené např.10km je rozdílná!!!

Neviděl bych to tak beznadějně. Slivoně jsou poměrně přizpůsobivé a švestky k vypálení pitelné slivovice lze vypěstovat i na vysočině. Jistě, výtěžností a aromatem se asi těžko vyrovná nejlepším pálenkám ze Slovácka, Znojemska či Horňácka, ale to přece nevadí. Bude Vaše a pokud bude udělaná poctivě, určitě bude k pití. Samo a cizosprašnost není třeba řešit. Rozestupy záleží na poloze, půdě, zvolených podnožich a pěstitelských tvarech. Vámi zvolená kombinace není špatná. Vysadíte-li stromy na podzim nebo na jaře je v podstatě jedno. Podzimní výsadba lépe využívá zimní vláhu, na jaře vysazené nemusíte hned chránit před okusem. 
    Současně zrající odrůdy mají výhodu v snazším zakládání kvasu. Naopak postupně zrající odrůdy jsou lepší tam, kde může být problém stihnout sklidit vše naráz. Navíc mít čerstvé ovoce po celou sezónu se vyplatí. 

Zkuste Ovocnou skolku Šťastných - Hnevkovice, Ledec nad Sazavou. Ostatne v Jihlave a okoli se obvykle prodavaji stromky z teto skolky. Slivone maji ale obvykle na podnozi Zelena ryngle. Pokud chcete jako podnoz myrobalan, tak je lepsi Straznice nebo Uhersky Ostroh (trochu daleko). S jarni vysadbou slivoni i jinych ovocnych stromu mam dobrou zkusenost, takze v dane situaci bych urcite vysadil ted na jare a necekal na podzim.

To já bych vysadil ted na podzim a necekal na jaro.

Josef.

Já bych to řekl stejně, akorát může být problém sehnat teď nějaké stromky.

Ohledně termínu výsadby tu byla už nějaká diskuze loni. Psal jsem to už vícekrát. Řídil bych se i tím, jak sází ovocné školky. Třeba podnože se snaží nasadit vždy na podzim a, když se to nestihne sází třeba celý prosinec, do doby, pokud se sázet dá, pokud půda není zamrzlá nabeton. Mají vyzkoušené, že i velmi raná výsadba na jaře, po rozmrznutí půdy je na ujmutí podnoží horší než pokročilá podzimní.

Je ale fakt, že podnože jsou na vysychání přeci jen citlivější než hotové stromky a na jaře se přeci jen stromky většinou sází líp. Člověk je po zimě natěšený cože zase nasadí a počasí bývá příjemnější. Stromek se bez nějakých větších problémů ujme i na jaře. P

Ahoj kluci, Doporučil bych Lipnickou švestku-má vysokou cukernatost, je odolná a pochází z Lipníku nad Bečvou - což je podobná klimatická oblast. Tak ať to roste M

Nu, co se týče Lipnické, doporučoval bych spíš odrůdy, se kterými mám nějakou zkušenost. Místo, odkud odrůda pochází, nemá s jejími vlastnostmi - odolností - nic společného. Takové jablko Matčino je velmi vhodné na vysočinu a přitom pochází z Bostonu.

Pochopitelně - je to tím, že je to shodná klimatická oblast :-) Klíčové jsou tyto faktoru v tomto pořadí: Podobné teplotní poměry, dále půdní typ, pak půdní druh a pak vlhkostí poměry - ty se dají ovšem zálivku úspěšně pořešit. Proto bych se přiklonil k Lipnické Martin