Založení švestkového sadu - vhodné odrůdy pro destilaci?

Rád se podělím. Velmi dobré výsledky mám s Hamanovou, jen trochu inklinuje k monilioze, ale to se dá chemicky ošetřít, záleží na průběhu léta. Dále není špatná čačanská lepotica, i když je někdy trošku bez chuti. Dále se mi i celkem daří vlaška, ale tam bych trochu váhal. A dále Toptaste a také Durancie. S domací velkoplodou bych trochu váhal, letos by byla skvělá, ale bez závlahy nevyšla. Za tu dobu, co ji mám se povedla dvakrát. Teď ještě zkouším hagantu, ale stromek mám zatím poouze jeden a dva roky v zemi. a na podzim jsem sadil Wangenheimovu, viděl jsem u nás po okolí pěkné strom yi ve vyšší poloze. Určitě bych se zaměřil na zásobní hnojení při výsadbě-superfosfát a dolomiticky vápenec přímo do jámy. A co se mi hodně osvědčilo, je vykopak každé 3-4 roky po obvodu koruny strouhu či jak to nazvat a dát do ní hnůj a nebo kvalitní kompost a opět zahrnout. Ve zdejších chudých půdách to stromy ocení. A pravidelně samozřejmě vápnit, půdy na Vysočině jsou přirozeně kyselé. Nu a každoročně ještě přihodím trochu NPK, ale něpřeháním to, je lepší, když strom staví korunu o trochu pamaleji. Samozřejmostí by mělo být dobré vedení koruny pomocí řezu. Beru v potaz, že jsem v okrajové oblasti a každý rok se prostě nezadaří. Zdraví Honza od Polné

Obměňoval jsem část sadu cca před patnácti lety u mě nmv 450 m jižní svah Drahanské vrchoviny v tu dobu byla nabídka odrůd dost chudá takže jsem zkombinoval Hamanovu, Gabrovskou, a v tu dobu novinku Valjevku.

Nejlépe hodnotím Gabrovskou i když má slabší růst a plodnost, dává pravidelně nejchutnější plody a je v mých podmínkách nejtolerantnější jak k šarce tak k monili, za ni bych řadil Valjevku (tady na fóru nemá dobrou pověst) mě zatím plodí velice spolehlivě i když projevy šarky na listech jsou rok od roku vyšší a tím i mírně klesá kvalita plodů (projevy na plodech zatím minimální, ale stále krásně velké atraktivní plody ztrácejí původní výbornou chuť). S Hamanovy mám smíšené pocity, plodnost velmi vysoká, pravidelná, ale šarkou trpí skoro jako Domácí a monilie mi každoročně sežere min. třetinu úrody, výhodu má v tom, že švestky dlouho dobře drží na stromech (netřepu sbírám jen co samo padá) a letos jsem poslední sbíral na přelomu října a listopadu. Dvě nejhorší Hamanovy půjdou přes zimu ven a zkusím něco z moderních odrůd, teď jsem vysadil Toptaste a Viktorii a do jara se rozhodnu co na uvolněná místa. Měl jsem ještě Čačanskou najb. jen tak na léto na jídlo, ale ta už dávno proletěla komínem, ta hrstka plodů sice velkých ale bez chuti nestála za zabrané místo. Wangenhheimovu jsem před pár lety vysazoval kamárádovi (20 stromků v 500 nm) jde mu výborně a plodnost a kvalita do kotle taky výborná jen ta monilie. Já osobně bych počkal s výsadbou do jara sbíral informace zde i jinde a sadil v dubnu s pořádnou zálivkou a kompostem, čím horší podmínky tím větší jámy.

Přeji hodně pěstitelských úspěchů. Petr.
 

Dobrý den pane Petře, mám trochu odlišné zkušenosti s uvedenými odrůdami. U Gabrovské bych souhlasil, prvních několik let po nástupu do plodnosti byly plody výborné. Asi po osmi letech se chuť a kvalita plodů rapidně zhoršila. Po přihnojení kravským hnojem se ale zase o něco zlepšila. Odolnost vůči šarce ano ale proti monilii musím střikat, jinak by třetina shnila. Hamanova mmě zraje o měsíc dříve jako vám. Šarku zatím nemá ale na monilii je citlivá (ve dřevě ne), mám ji 8 let. Wangenhejmova má projevy šarky na listech, plody bez monilie, dřevo netrpí, nemusím stříkat. Chuť průměrná, plodí pravidelně a hojně. Čačanku nemám a Toptast bych doporučil mně se velmi osvěčil. Pravidelně hojně plodí, plody nehnijí ale na moniliózu je citlivý ve dřevě. Jihozápadní svah, 450 m n.m.,Valašsko. Zem mizerná, těžká a jílovitá. Podnože St. Julien a převážně myrobalán.

Také mne odchází ve dřevě TOPTASTE a také na Valašsku cca 450 n.m. JOJO bylo úplný propadák a STANLEY to samé.

Toptaste je nepovedený zmetek, jako meruňky z Escande.Ze všech druhů slivoní byl nejnáchylnější k Pseudomonas syr.,Monilia laxa a k vymirání pupenů, pecka zcela neodlučitelná od dužiny v jakékoli fázi zralosti, v chuti fádně přeslazený, bez trnkového aromatu.Taky pochybuju, že se na jeho vzniku podílela Domácí trnka, tu Toptaste neviděl ani z pendolina,jeho popel byl použit k přihnojení Top odrůd jako jsou DOMÁCÍ, BYSTRICKÉ,DURANCIE a další.

Nejvíce mne štvou ty jizvy na dřevě. Docela v šoku byla i rostlino-lékářská správa, kterou jsem pozval na kontrolu a určení choroby. O tom, že ta choroba je u nás není pochyb. Ani okrasná vrba a šeřík neodolaly.

Takto podobně to vypadá.

Jojo jsem neměl a Stanley zatím drží, dřevo je citlivé ale plody jsou celkem odolné. Letos po těch vedrech měl poprvé za 25 let co ho mám velmi dobrou chuť. Jiné roky byl nevýrazný a říkám mu po valašsky kvak. Je s podivem, že spousta pěstitelů není s Toptastem spokojená. Zatím na tuto odrůdu nemůžu naříkat, jen chválit. Letos mám založený kvas jen z Toptastů, jsem zvědavý jaká bude slivovice. Je možné, že mezi pěstiteli je více klonů.

Vzhledem ke krátké době, co je na trhu, asi víc klonů Toptaste nebude. Rozdíly jsou zřejmě způsobeny dvěma faktory:
1. Rozdílné pěstitelské podmínky, tedy, poloha, půda, agrotechnika
2. Rozdílné nároky hodnotitele - pro někoho jsou sladké švestky lahodné, pro jiného fádní. Totéž platí o destilátu z nich.