Tragédie jménem Monília laxa

Dobrý deň pán Pavol, bohužiaľ, celá teória a praktická snaha je nanič, keď máte v záhradkárskej osade zopár tvrdohlavých svokrov. Môj prípad je iný-vedľa mojej záhrady je sad 5x väčší, ktorý nemá majiteľa.Pôvodne krásny slivkový sad, o ktorý sa cca 15 rokov nikto nestará. Takže džungľa, ktorú sa každoročne snažím motorovou pílou a krovinorezom udržať aspoň meter a pol od môjho plota. A malý bonus v posledných rokoch- boľševník. Ten chodím striekať a kosiť 2-3 za sezonu... Tak veľa šťastia... Peter

Peter, nezávidím Vám takého súseda, je to aj moj pripad a som zo Slovácka. Na barbary není remeň,chyba nam vetšia kultúra v ohladuplnosti.Neni dlho a súsed mi podpálil jeho 15 rokov nekosený pozemok.Mestské úrady sa vyhovárajů, že nemajů možnosť sankcií.Nemožem travu ani mulchovať, lebo by mi ohoreli stromy aj vinič.Naša úroveň myslenia zaostáva, jsme vonkoncom a naozaj barbari, nie Evropani.Nemusitě vedieť, na ktorej straně hranice autom idete, poznáte to podla kultúrfy krajiny.Nemám čo dodať, do Evropy máme vela daleko. AB

Ono všetky tie veci okolo šarky sú síce pravdivé, ale čo chudáci malopestovatelia, a na dedinách? Neobviňujme dedinských ovocinárov za šírenie šarky, lebo to nebolo (väčšinou) šetrnosťou, ale dávnym zvykom štepiť si slivky svojpomocne, čo bolo nasledované aj patričným pocitom spokojnosti. Napríklad my sme cca pred 10 rokmi zlikvidovali okolo 12 sliviek Bystrickej vo veku od 20 do 40 rokov, ale mladšie, pekné stromy ešte ostali. Kúpili sa Čačanské, Stanley, nejaké Marhule, nedávno Jojo... a posledných 5 rokov tu (SV Slovensko) všetko začína schnúť a odchádzať. A neverili by ste, ako sa naopak tie ponechané Bystrické majú k svetu, celkom uspokojivo rodia, sú výbornými podpníkmi na tie zatracované staré odrody sliviek a ringlot a príznaky šarky sú len na listoch! Napríklad rodivosť mladých stromov Althanovej na Bystrickej je výborná. Ostatní pestovatelia, či už chcú alebo nechcú, sa budú postupne musieť vrátiť k podobnému sposobu pestovania. Mám uja, ktorý sa vytešuje z nových odrôd a vo veľkom objednáva stromčeky sliviek, ale už sa mi sem-tam posťažuje na uschnutý konár alebo na slabé pučanie. Teda tak, Monilia laxa je naozaj tragický koniec nových šľachtených odrôd sliviek minimálne vo vyšších polohách, hoci sa to tak sľubne začalo. A mimochodom, najlepšie slivky, aké máme, a na tie ozaj nedám dopustiť, sú semenáče Esslingenskej (20-30 rokov), ktoré doteraz ešte z neznámych dovodov neprejavujú ani na listoch príznaky šarky. Teda znovu,,šetrné" odkopky... :-) J. B.

Viem, že existujú choroby s podobnmi príznakmi, ale pokiaľ vidím kruhy na listoch a hrboľatinu s červenkastou dužinou na plodoch, tak to považujem za dosť signifikantné, najmä ak sú príznaky na všetkých stromoch rovnaké - u mňa, dole v dedine i v dedinách na okolí -jedná sa o cca stovku sliviek, ktoré som takto prehliadol. Môj malý sad je pod horou, min. 1,5km od najbližších záhradkárov a infekcia sa tam aj tak dostala - a to v rokoch, keď ma ani nenapadlo hľadať a vysádzať tam niečo iné a nevrúbľoval som.

Možno Vy bývate v nejakej lepšej, šárkou slabo postihnutej oblast (môžete napísať kde?) a v tom prípade sú Vaše opatrenia správne.
Zbytočne sa rozčuľujete, keď tunajšiu situáciu nepoznáte, ale aj český VÚRV uvádza, že existujú oblasti v ktorých sa sadenie zdravých náchylných odrôd nedoporučuje, lebo sa nedá očakávať, že stihnú priniesť úrodu skôr, než budú nainfikované. K tej miernosti príznakov -je možno tým, že prevažuje typ vírus PPV-D, ktorý nie je tak agresívny - viz zde.

Hľadal som aj podobný zdroj na Slovensku, ale nič poriadne som nenašiel.

Šarka je známa na Balkáně od roku asi 1915. Jinak slovo šarka pochází z Bulharska a znamená neštovice. Jelikož na Balkáně zjistili, že už pravé švestky se nedaří pěstovat, tak vyselektovali pološvestky známé jako Čačanská. Pak ještě Rumuni vyselektovali nějakou odolnou Tuleru gras (nevím jak se to přesně píše). Mluvil jsem osobně s jedným šlechtitelem (z Plantexu), který mne popsal způsob jak na problém. Sledovat v zanedbyných sadech stovky stromů, které pře velký tlak infekce odolávají z větší části nákaze šarky nebo jsou příznaky mizivé a tyto používat k dalším šlechtitelským pokusům ale to je práce na více než jeden život a bez peněz se to nedá dělat. Ještě když mne jugoslávské šly, tak jsem je narouboval na nakažené švestky domácí a ehle rodily zdravé plody ale infekce na tmavozelených listech byla vidět na dálku. Jinak osobně jsem si šarku přivlekl na zahradu nákupem infikovaných stromků švestek někdy v roce 1980 až 81(záhradkářský boom). V roce 1984 byla rovinuta v plné parádě na většině stromů.

I já mám sedumdesátiletého číperného souseda, který sadí odkopky kde může.Prý se to tak dělá od pradávna.A mě vždy berou mory, když vidím, že ty jeho nakažené šarkou chřadnoucí švestky sousedí s mými zdravými šlechtěnými, mnohdy draze koupenými pološvestkami, švestkami.To se chodí dívat k plotu, pokyvuje hlavou, jak mi krásně kvetou a plodí.Předloni se mi stěžoval, že to už není jak to bývalo, že jeho slivoně kdysi vydržely na stromě přes polovinu září, a teď to skoro vše opadne na začátku září, a je to nějak méně sladké.Vykládejte to starší generaci, že je to šarka, že už to lepší nebude, a že by to měl vykopat, spálit,a koupit nové.Tak mě s tím názorem pošle někam.

rostislavik

Rostislaviku, nevěřte,že je to věkem.Hloupý je hloupý a věk není rozhodný.Je mi 72 a rozhodně netrpím pocitem hlouposti vlivem věku, naopak- sleduji politicky malomyslné v jejich mladosti..Ale teď k věci :nejednou jsem nabádal, že sady modrého a kvalitního ovoce u nás jsou nepohnojené a zanadbané, podléhající všem možným chorobám.Není divu, že i šarce.Jsem rád, když např.Stanley, Hanita či Haganta odolávají, přesto si cením mojí Švestky domácí, která dobře hnojená a udržovaná nadále rodí kvalitní ovoce..A mojí zásluhou.Toť vše, co bych mohl dodat vám, t.č.mladým, neboť mladým věkově jsem byl a není tomu ani tak dávno.Bedlivě naslouchejte, co ti věkem staří (a ne ti hloupí) říkají a vnímejte jejich poznatky.Vlastní zkušenosti byly a jsou vždy velmi drahé.  AB

Netvrdím chraňbůh, že zralý věkem=hloupý, ale starého psa (sadaře),zvyklého jinak si počínat novým kouskům, metodám těžko učit.Zvláště, když odkopky jsou zdarma, a prodávané výpěstky tak drahé, dívaje se optikou onoho sadaře.Pak se ale nemůže divit, že jeho ovoce je nekvalitní málo sladké, a 80% opadá předčasně, a ještě se diví proč stříkám chemií stromky, když je to nezdravé(je taky včelař).O své švestky se nestará, nehnojí,nestříká, neřeže.Své odkopky přesazuje ledabyle-co přežije to přežije.

rostislavik

Pane rostislaviku, nikdy jste v mém sadu nebyl, tak jak můžete tvrdit takové lži!? Ovoce mám kvalitní a sladké a bez deformací. Hnojím, prořezávám a škůdce stříkám. Určitý propad plodů je naprosto normální a to u všech ovocných druhů, zvlášť pokud je velká násada. Pokud vám opadá 80% tak asi něco děláte špatně. A pro všechny s podobným názorem, vůbec nejde o to, že výpěstek je drahý a odkopek zdarma! Pro starého člověka by bylo jednodušší koupit stromek ve školce a nikam se netrmácet. Pro madé je dnes nepředstavitelné, aby procházeli staré sady, pozorovali stromy, naslouchali přírodě a pak ještě dobývali v houští odkopek. A o tom to je, o mnoha letém pozorování o zkušenostek, kde jsou odkopky dobré a kde ne. Josef Krbec

To máte pravdu, neb jsem nepsal jsem o Vás, ale o svém sousedovi-viz přízp. výše.