Tragédie jménem Monília laxa

Pocházím z oblasti, kde provádět nějaké plošné kácení a další opatření není možné z důvodu zanedbaných sousedních pozemků... V prvních letech po nové výsadbě jsem také odstranil několik napadených stromů, ale teď už šárku u švestek moc neřeším, pokud odrůda plodí. Mám víc stromů a nějaké to kácení bych přežil, ale člověk který má na zahrádce 5 švestek a měl by každý rok nějakou vykácet, by začínal pořád jen znovu a bez úrody. Meruňky a broskve mám taky, nějaké závažné projevy šárky na nich zatím nepozoruju, ale předpokládám, že ji mají. Co ji vlastně dnes nemá, jojo s monilií? Honzík

Je mozne ze sa stromky na to casom adaptuju, inymi slovami chytia nejaku imunitu?

Na rozdiel od JOJA, ktory na moniliu totalne posiel, je nedaleko stojaca vyborna HANITA, ktora pred 2 rokmi mala totalne napadnute plody moniliou tento rok v poriadku. Druhy rok po napadnuti plodov mala prejavy na vetvach?(napriek postrekom) porovnatelne s Jojom, avsak teraz je bez prejavov. Jedinou drobnou necnostou je jej nachylnost na dierkovitost listov, co je vsak oproti monili kozmeticky detail.

Libor

Nevím na co si tu pořád stěžujete... Tak proč stromky pořád dokola kupujete a pak tu pláčete? U nás v dědině nikdo nikdy žádnou trnku nekupoval, možná tak nějaký lufťák, jinak všechno odkopky. Slivovice je, povidla jsou a na buchty taky. Tak co tu pořád řešíte šárky a monílie. Nějaké jugoslávské nebo německé potvory mě vůbec nezajímají. Josef Krbec.

No právě! Díky takovým šetřílkům, kterým bylo líto dát kačku za bezvirózní rostliny, se šarka rozšířila mnohem rychleji, než by to zvládly mšice. Má to šarku, ale je to levné (z obskurního zdroje) nebo zadarmo (odkopek od známého), tak proč to nevysadit.

Pro host - xxx.xxx.152.34 (?), 4.5.2011 11:45 Podle toho, co tu čtu tak ty certifikované a údajně bezvirózni a proti všemu odolné stromy nějaké závratné výsledky nemají. Nevím, jakým způsobem rozšířím šárku, když si naryju odkopky, keré u nás kolem dědiny rostou všude podél cest a ve starých sadech. Já je nedovážím nekde z Němacka nebo z Polska, abych sem zatáhl ještě nějaké jiné nemoci co tu nikdy nebyly. Díky takovým pěstitelům, co chtějí za každou cenu něco extra si tu teď všichni stěžují jak není možné vypěstovat pořádný strom. Mám na zahradě 4 zdravé velkopavlovické zaštěpované na drurancii, nic se jim chuťově nevyrovná. Chalupář vedle si koupil nějakou hogo fogo meruňku. Každý rok kvete a pak za pár dnů jako by ji popálil oheň. Pak se zbytek roku dává dohromady, aby se to další rok opakovalo znovu. Já mu říkám, ať ji hodí do kamen, on nechce ani slyšet, že ten stromek stál 200 Kč. Nikdy nic nesklidil jen rozsévá tu nemoc do okolí. Tomu se říká bezohlednost!!! Řekl jsem mu jasně, že jestli tu nemoc od té jeho dostanou ty moje meruňky tak mu zakroutím krkem. Taky velice vybuřoval, ať všechny stromy vykácím a ať nesadím odkopky že jsou plné nemocí. Z těch jeho stromů nikdy do pálenice nepojede. To je tak, když si někdo myslí, že certifikát je všechno. Josef Krbec

U nás -okolie Púchova na Považí - infikované slivky domáce v dobrej pôde a teplejšej oblasti rodia zdravé alebo len mierne deformované plody takmer bez straty cukru (a o ten ide väčšine tunajších pestovateľov). Ojedinele sa objavujú príznaky na marhuliach -je to ale len pár fľakov na listoch a kôstke, úrodnosť ani kvalitu plodov neovlivňuje.

No a šarka je tu všade - nevidel som ešte jediný zdravý strom Bystrickej (ako tu voláme Domácu slivku), pokiaľ by sa mali choré stromy likvidovať, tak celý región zostane bez sliviek, nakoniec ŠRS to už pred rokmi vzdala.

  Možnosť uchrániť sa od infekcie majú len priestorové izoláty aké robia výskumné podniky -  tie ale vyžadujú veľa hektárov pozemkov. Situácia drobného záhradkára je celkom beznádejná, šanca, že by vytínaním nakazených stromov a sadeným nových certifikovaných stromčekov, ako to radíte Vy, dokázal na takomto území vypestovať bezvirózne stromy je nulová.
Nesmiete zabudnúť, že šárka infikuje aj durandzie, na ktorých infekciu nevidno (sú tolerantné) a divoké trnky.  Za takýchto okolností mi neostáva iné, než sa s existenciou nákazy zmieriť a pre horšie polohy a horšie pôdy hladať vhodné tolerantné odrody, ktoré infekcia natoľko neoslabí. Nakoniec - je tu už 15 rokov a oproti prvým rokom sa mi zdá, že intenzita príznakov sa skôr oslabuje, nové prekvapenia snáď už nechystá.

Mám podobný názor - tedy až na těch 15 roků. Šarka je mezi námi již podstatně déle.

Že intenzita príznakov šarky sa oslabuje, to je pekná predstava podporovaná zrejme želaním pisateľa a snahou ospravedlniť svoje počínanie v prospech existencie vírusom napadnutých stromov. Kiež ba mal pravdu... Pokiaľ nemám výsledky laboratórneho vyšetrenia aspoň tisícky sliviek na okolí, nedovolím si tvrdiť, že skoro všetko je infikované a preventívne opatrenia sú zbytočné. V minulosti som si nevedomky nainfikoval trojročnú Stanley vírusom šarky tým, že som do koruny naštepil vrúbeľ starodávnej odrody veľkoplodej modrej blumy zo Znojemska. Akonáhle som zistil príznaky šarky, ihneď som stromek vykopal (s ohľadom aj no ostatných v záhrad.osade) a na to isté miesto som zasadil opäť Stanley. Dodnes strom plodí, je zdravý a príznaky šarky nainfikovanej napr. voškami žiadne nemá. Dodnes som presvedčený, že som postupoval správne a nikomu som nespôsobil problémy. Na druhej strane som roky presviedčal svokra (tchána), aby zlikvidoval v svojej záhrade šarkovú Stanley, na ktorej nebol pravidelne ani jeden plod zdravý. Nakoniec na to došiel sám a cez zimu strom zlikvidoval. V jeho okolí má však vysadené marhule, rynglóty, broskyne, takže je otázka času, kedy sa šarka prejaví aj na nich. Som presvedčený, že prevencia proti šarke formou eliminácie chorých jedincov má najmä v malých záhradkách a v osadách stále ešte zmysel a som udivený z toho, že niektorí sadári, ktorí roky prispievajú do fóra a mali by mať akús takús poradenskú autoritu, propagujú opačný názor. Je to smutné, ale starí ľuďia sa často správajú ako deti. Paľo