Tragédie jménem Monília laxa

Letošní překvapením není ještě konec. To, že jsem předpovídal konec šlechtěných švestek na Valašsku není nic nového a jen mne další léta utvrzují, že existuje zákeřný nepřítel, který se běhel vegetace neprojeví ale po zimě je to jasné, viz následující snímky. Takže Jojo je další odrůda, která následuje v likvidaci za odrůdu Stanley. Mimochodem mají společného předka. I přes veškerou snahu a 2 postřiky v lonském roce a i nějakou úrodu po vyčištění odumřelých větví je letošek tragický.

Včera jsem měl podezření u Stanley a dnes odpoledne jsem si to jen potvrdil.Horní polovina koruny 8letého stromku se v rašení STOPla a zůstaly narašené pupeny a spodní poloviny už má lístky.Minulé léta jsem pozoroval 1-2 uschlé větvičky v květnu a červnu.

Loni jsem si mohutné usychání jablonových nových letorostů nechal vyšetřit na Státní roslinolékařské správě a potvrzena monilia laxa.

Jak mě na Správě potvrdily monilia laxa je poslední roky rozšířena prakticky na všechny ovocné a okrasné stromy, NIKDY to tak ale nebylo, zvláště u jabloní NE.

Zřejmě to souvisí s celkovými změnami imunity a genů stromů a klimatu.

Potvrzuji, mne to kromě jiného napadlo i okrasnou vrbu. Takže zatím jsme už druhým rokem odstranily ty uschlé větve ale nevidím její budoucnost. Známky poškození ze začátku napadení ještě za zelena.

Tak zrovna o tuto vrbu bych strach neměl vůbec, pokud má vodu je nesmrtelná.Každé jaro ze stejné vrby odřezávám a ulamuji cca metrák suchých větví, které přes zimu uschnou, protože vrba má tendenci přehuštovat se a nevyzrálých výhonů.

Nejhorší je že jsem už tu na foru četl, že monilie napadá i broskve, což je ta pravá tragedie nebot broskve jsou jediný držák z letního ovoce.Přežijí i mrazíky, mrazy,kadeřavost, obaleče ale pokud je masivně napadne moniia na letorostech...

Pokud mě kadlátke na Hané zlikviduje komplet monilie, tak na nové odrůdy dlabu, nic nevydrží a pozdní nestojí ani chutově za to.

V chladnějších oblastech s velkým tlakem moniliozy jsou nutná 3 ošetření v době květu, jak jsem uvedl v kapitole meruňky. Monilia se dá zvládnout.

Dovolim si polozit otazku AKO SA DA ZVLADNUT moniliou uz napadnuty strom?

Slivku JOJO ktorej 2 roky po sebe odschynali letorasty som v stave 50% obschnutia musel spilit nad zemou na rasiaci pupen ako poslednu nadej. Nepomohlli opakovane postreky Horizon, Kuprikol, Sulka, Baycore... Slivka mala 4 roky. O par metrov stojaca Katinka zacina mat podobne priznaky... Postreky uvede hore absolvovala tiez...

Apropos VRBA - pred 3 rokmi som vykopaval 2 8-rocne vrby ktore znicoho nic totalne obsychali - najma na mladych vyhonkoch a skor spatili ako skraslovali zahradu. Boli tiez v blizkosti JOJA - zeby tiez monilia?...

Vyzera to tak, ze akonahle je strom infikovany, neda sa ho tejto choroby zbavit. Postreky zaberaju len preventivne.

Libor

Podle mne napadnuté větve zachránit nejde, měl jsem možnost to zkoušet asi na deseti stromech různých variet. Nejde ani zvládnut tvar koruny, prostě chybí dvouleté a víceleté dřevo v nižší části habitusu. Navíc ten zbytek koruny ještě nezasažený je nadměrně živen kořeny, které vzhledem k úbytku zdravého dřeva mají nadváhu a tím pádem přírustky v horní části koruny jsou neúměrné a u Stanley často až metrové. Zatím můžu pouze konstatovat. Zasaženy a zničeny byly Čačanská, Stanley, Valjevka a Jojo. Nedotklo se to Domácí ani Durancie a ani Hammanové. Dokonce starší tromy s mixovanou korunou Domácí + Čačanská jsou už bez uschlých silných větví (odřezané) a pokračují dál v rodivosti jakoby je to ani nepoznamenalo.

Mám stejný názor, že napadnuté větévky, či dokonce celé větve, se zachránit nedají. Zde jsou řešením pouze nůžky, či pilka.

Překvapuje mne, že Ronyho Stanley trpí moniliovým úžehem.  Kromě loňského roku jsem Stanlye nikdy fungicidem neošetřoval a monilioza se nikdy neobjevila. Každoročně jsou všechny její větve obaleny plody (mám vřetena).

Pravda je, že v naší oblasti východ. Čech trpí moniliovým úžehem především višně a meruńky.  U švestek mi občas přinesou lidé nemocnou větévku švestek s dotazem co to je. Bývá to však puchrovitost.

Jak poznáte puchrovitost podle větévky? Jde to vůbec?

Především podle plodů. Jsou silně zdeformované, větší, než zdravé plody, nemají pecku, později je povrch bělavý. Větévky jsou většinou pokroucené.

Chemická ochrana je možná pouze preventivně, podobně jako u kadeřavosti broskvoně či moniliovém úžehu peckovin. Ale choroba se vyskytuje nepravidelně, když je vlhké jaro a na kyselejších půdách-zde pak je možná prevence vápněním.