Stanley - jedna z nejužitečnějších odrůd minulosti

Dobrý den pane doktore. Ani já jsem ještě nedělal kvas z jedné odrůdy, ale mohu dát trochu svědectví. Je to tuším dva roky, co si byl známý u mne načesat a podle refraktometru a jeho chuti nechtěl nic jiného než právě Stanley. Jen pro zajímavost, refraktometr naší normy ukazoval 26% cukru. A ze zvědavosti jsem mu po čase volal a dle něho byla slivovice naprosto yvýborná. I v loňském roce se po této odrůdě ptal, ale to úroda bohužel nebyla. Stanislaw

Nechci se příliš mísit do debaty švestkovým specialistům. Domnívám se, že vybírat švestku (ky) speciálně na to či ono (povidla, stůl, pálení, kompot, etc.) málokdo z běžných zahrádkářů může. A to proto, že se jim na zahrádku vejde jeden, možná dva stromy, švestky se obvykle nepěstují v malých tvarech. Musí tedy většina sáhnout po nějaké (univerzální) švestce. Která se dá jíst, povidlovat, zavařovat a když to vysype, i vypálit. Jen vědět která. Osobně mám dobrou zkušenost s Wangenheimovou, kterou jme roky měli na zahradě. Nebyl to velký strom a měl pravidelné úrody dobrých švestek. Druhý strom, údajně Domácí, plodil taky, ale plody nebyly chutné a dozrávaly zhruba na Vánoce.

I já mám zato, že Wangheimova je neprávem opomenutá odrůda. Možná proto, že se v literatuře píše o její chuti jako "blátivé", možná je to výsledek pěstování ve vyšších polohách (což snáší), kde je často chudá půda. Extrémně plodná odrůda ji brzy vyčerpá a to se podepíše na kvalitě plodů. Je pravda, že oproti vydařené Domácí švestce jsou Wangheimky trochu menší, trochu měkší, trochu míň aromatické, trochu míň sladké, dužina trochu do zelena. Ale v globále a z dobře živeného stromu není vůbec špatná. Když byla jednou velká úroda slivoní, pálil jsem v sezóně natřikrát. Jedna z pálenek - ta prostřední - nebyla sice čistě z Wangheimek, ale tvořily převážnou většinu. Výsledný destilát příjemně překvapil.

Nedá mně to a musím Wangenheimovy švestky jednoznačně pochválit.Pálím z Wangenheimovy pravidelně téměř dvacet let. Za tu dobu si pamatuji snad jenom jeden rok, kdy byla skoro mizivá úroda, Jinak plodí pravidelně každý rok.  Díky jejich vysoké plodnosti mám dosti často kvas čistě z nich (Jinak ještě dělám kvas z domácích švestek zvaných bystřičky a z durancií).Cukr do kvasu nepřidávám. Co se týče výtěžnosti při pálení, tak v průměrném roce tečou při padesáti procentním destilátu okolo dvanácti litrů z metráku.V roce 2012, kdy bylo velmi teplé léto dosáhly dokonce 16 litrů z metráku.Slivovice ze samotných Wangenheimek je velice voňavá a jemná a vynikající chuti.Zkoušel jsem z nich dělat povidla a dokonce jei sušit. Výsledek byl v obou případech velmi uspokojivý. Stromy ze kterých mám úrodu jsou vysázeny ve čtyřicátých letech minulého století. Mají velmi rozložitou korunu a na jednom stromě bylo běžně přes dva metráky švestek.Teď jsou už značně proschlé,  ale stále obstojně každý rok plodí. Zralé jsou již po polovině srpna.Jejich nevýhodou je, že se hodně otlačují, což v bečce a při okamžité spotřebě tolik nevadí.Jsou výborné i na buchty a švestkové knedlíky (u nás se jim říká kule - a jsou se smetanou). Květnové mrazy se u nás vloni nepodepsaly na žádném druhu ovoce, problémem bylo spíš sucho.

Zůstávám s pozdravem švestkám zdar a Wangenheikám zvlášť.

Se Stanley jsem v letošním roce nebyl spokojen, pane Jano. Je to vždy v těch letech, kdy na ploché straně pecky ulpívá dužnina (u některých odrůd ulpívá na boční ostré hraně). Není to způsobeno šárkou, ale "nespokojeností odrůdy" s vývojem počasí. Jak už jsem psal, Stanley preferuje v období dozrávání slunečno a teplo. Ale to platí asi všeobecně, nejen u Stanley. Uvidíme, jak to bude v dalším roce. Větve se skoro po celé délce "ježí" typicky velkými a špičatými plodonoši a co je pro mě důležité, tak je to převážně u vzpřímených větví. Nemohu se z nedostatku místa dovolit jakékoliv zapěstování, či vyvažování větví do vodorovnější polohy. Proto má Stanley stále můj obdiv, jelikož dokáže tvořit dostatečné množství plodonosného obrostu i v této svislé poloze větví.

Není to způsobeno šárkou, ale "nespokojeností odrůdy" s vývojem počasí. To je zaujímavý poznatok pán Petr.Máte pravdu pán Petr že Stanley preferuje v oddobí dozrievania slnečno a teplo, keď v období dozrievania prší tak mnoho plodov napadne monilióza a zhnijú pred dozretím na strome, ale stále myslím na tie kruhové kresby na listoch ktoré mám na nich už asi 4 roky. Predpokladám že je to šárka. Ale aby som Stanley iba nehanil tak sú z neho vynikajúce kompóty. Uvažoval som že zasadím Hanitu ale nedopadla dobre v testoch na použitie plodov na spracovanie a z Katinky lekvár tiež neuvarím, preto vyberám medzi Gabrovskou a Annou Spath, do úvahy by prichádzala ešte aj Čačanská rodná, ale tá je asi dosť náchylná na šárku. Jano 

...a z Katinky lekvár tiež neuvarím,...

A proč by ne? Já letos z Katinek  povidla uvařil a jsou velmi dobrá.

To ste ma prekvapil pán Vysloužil že sa dá lekvar uvariť aj z Katiniek.    Myslel som že sa z Katiniek nedá lekvar uvariť pretože Katinky nie sú také sladké ako neskoršie odrody sliviek a ešte preto lebo majú riedku dužinu. Jano 

Katinky, pravda, nepatří mezi nejsladší odrůdy, ale zas tak špatné to není. Co se týče konzistence dužiny, ta je oproti jiným odrůdám (a nejen současně zrajícím) výborná, při pečení se neroztéká, dobře se suší (navíc bývá teplo), jdou snadno od pecky.  Tak, jako do kvasu cukr nepřidávám,  tak při vaření povidel ano, takže ta trochu menší sladkost tolik nevadí.  Současně jsem vařil jednu dávku ze stejného množství Opálů. Katinková povidla byla uvařena dřív a bylo jich víc (asi méně vody v plodech).

Našiel som zaujímavú prácu o hodnotení sliviek z hladiska spracovania, Katinka dopadla v povidlách veľmi dobre bola na treťom mieste, hneď za Stanley a Švestkou domácí. Ja považujem Katinku za najvydarenejšiu nemeckú odrodu, Z Topov by som vysoko hodnotil Toptaste, má dobrý zdravotný stav dobre odoláva šárke a monilióze čo je doležité. Má len jednu chybu je neodlučitteľný od kostky.Jano