špendlíky

Podle pomologií je cizosprašný.

Pocházím ze Slovácka(Žeravice kousek od Bzence) a doma bylo několik stromů, které byly výhradně kvůli slivovici.Jeden byl špendlík a to je první ovoce na pálení slivovice.Vynikající, jemná a lahodná.Je to, dalo by se říct žlutá švestka.Žádná mirabelka, ale odrůda, která jde od pecky.Pokud se nezmněnil sortiment v ovocné školce v Kyjově, tak špendlíky měly v nabídce.

Co je to za Odruda: THAMES GROSS Špendlík – Je to nahrada za žlutý špendlík? Jaké má vlatnosti? Trpí šarkou?

THAMES CROSS bola vyšlachtena v r.1925 vo vyskumnej stanici Long Aston  je to anglicka velka žlta slivka s červenym ličkom,sladka štavnata pišu o nej že je to med slivka častečne samosprašna. Dozrieva zari-september.Bola vyšlachtena zo sliviek COE GOLDENDROOP X GIANT PRUNE.

Dobrý den.
Chci se pokusit navázat na první příspěvek tuto předlouhé diskuze. Také, cca 2 roky, hledám „svůj“ špendlík z dětství. Kraj kolem jižní poloviny hranice okresů Jihlava a Třebíč. Velikost běžné švestky, ne drobná, vejčitý, spíše kapkovitý tvar, barva teplá žlutá s oranžovým nádechem a červeným tečkováním u stopky nebo i oranžovým líčkem, dužnina žlutá do oranžové, ve zralosti velmi měkká, neodlučitelná od pecky, výrazně sladká a zároveň nakyslá, příjemná. Pecka plochá, asi špičatá. Ovoce příjemně vonělo. Zrání koncem prázdnin v cca 550 m/m. Stromy průměrné, spíše menší velikosti, často jako křoviska obalená ovocem. V 60ých letech hojný ve vesnicích v uvedené oblasti. Velmi plodný. Se jménem Špendlík nebo Špendlíky byl takto i později znám, u starších lidí, i v okolí Telče a Brtnice. Zároveň s tím, že pak v pozdějších letech špatně plodil (málo „je lenoch“). I to byl důvod jejich kácení. Jeden pěstitel se domníval, že špendlíkům ve vsi zmizel vhodný opylovač. Mladé stromy přitom rostly docela dobře.
Popisované ovoce, se všemi znaky pohromadě, jsem zatím nenašel. Podobné ano. Rozdíl vidím nejčastěji v chuti. Není většinou tak sladká, výrazná a necítím vůni. Také základná barva není žlutá do oranžové a je většinou na líčku s nádechem do modra nebo modročervená nebo modrozelená. Typické, výrazné projevy šarky jsem na stromech, s dostatečně velkým ovocem a slušnou násadou plodů, neviděl. Podle míst, kde rostou, okraje pozemků, příkopy a neplodná půda, jde asi o semenáče, různého stáří, od torza starého kmene po kmínky síly cca 5 cm. Podle časté barvy do modra, kterou si nepamatuji, odhaduji na křížence původního špendlíku a švestek, nebo vyštěpující se křížence. Např. na jednom místě dospělý strom a kolem něj skupina semenáčů. Nejstarší semenáče ke středu skupiny, a plodící. Dospělý strom špendlíky do modra, málo žluté, plodící semenáčky kolem všechny viditelně plody žlutější. Myslím si, že jde o zpětné křížení. „Nejlepší nálezy“ v místech nebo okolí: Jihlava, Třešť, Krasonice, D. Vilímeč.
Rád bych si špendlík, který jsem na začátku popsal, naštěpoval a tak se chci zeptat, zda někdo ví o takovém ovoci na Jihlavsku nebo Třebíčsku. JG

Dobrý den, možná nepíšu do úplně správného vlákna, ale nechci zakládat nové. Jen stručný dotaz. Někde jsem tu četl, že se plody mají trhat bez stopek. Že pokud se utrhnout i se stopkou může se poškodit, utrhnout plodové lůžko (jestli se nepletu) a v tomto místě plod již příští rok nevyroste. Že stopky, které zůstanou na stromech sami časem spadnou. Já mám tedy zcela jinou zkušenost. Řekl bych, že více než 50% takto ponechaných stopek na stromě jako by zdřevnatělo a na stromě zůstavají i následující rok. Jak tedy, trhat se stopkou nebo bez? Děkuji.

Špendlíky na Valašsku šly vždy dobře od pecky, tak jako Domácí švestka.

Špendliky dostanete kupit v Bojkovicich

Dobrý den.
Možná došlo k nepochopení. Nehledám nějaké zboží, novinky, označené marketingově vděčným slovem „špendlík“. Hledám donedávna hojnou, možná původní, slivoň (žlutý, podlouhlý plod, dužnina neodlučitelná od pecky) západního okraje Západní Moravy (cca Jihlavské vrchy až Jemnická kotlina). Ne místní slivoň (žlutý, podlouhlý plod, odlučitelná od pecky) Východní, Severovýchodní Moravy nebo Západního Slovenska.
Stránky firmy z Bojkovic také čtu. Například jsem si přečetl, že nabízený „Špendlík“ je již k šarce středně tolerantní (dříve snad uváděn citlivý). Použité slovní spojení „Belice, Biele slivky“ u mě právě vyvolává dojem, že se asi jedná o místní slivoň (žlutý, podlouhlý plod, odlučitelná) Západních Karpat nebo povodí Váhu. Nejen v Karpatech, ale i v Čechách existují z dřívějších dob jiné žlutoplodé slivoně s podlouhlým plodem a pevnou dužninou, která jde od pecky. Třeba v místech bývalého německého osídlení (viz Gengel).
Ještě jsem také pokračoval v hledání „svého“ špendlíku. I když po „sezóně“. A nějaké podobné jsem ještě našel. A to ve vesnicích u Javořice. Ale je to špendlík pozdnější, zdá se mi méně sladký, dost velký (cca 20g max) a je oranžovočervené barvy. V těchto obcích je hodně podobný nebo stejný. Starší i mladší stromy. Býval tu i špendlík zelený. Majitelé stromů, nebo starší lidé zde, toto mizející ovoce nazývají jednoznačně Špendlík. Údajně ještě nedávno bývaly špendlíky také kolem Batelova a Brtnice, ale to už jsem nezjišťoval. Takže Špendlík Západní Moravy zatím docela nezmizel. JG

Amáte například zkušenosti se čvestkou odrůdy Tipala? Uvádí se, že je to náhrada za špendlík - výborná k pálení.