Slivoně 2017

Zpoždění ve vyšších polohách může být větší. Proto jsem se občas bunnyho ptal, co mu u nich právě kvete nebo zraje. Zdejší (Pardubice 230 m.) zralost lepotice je společně s Oullinskou renglódou kolem 10.8. letos to bylo možná dříve. Takový přeplozený Opál ve vlákně Opál jsem fotil v 600 metrech taky až koncem srpna, což potvrdil i Mittwoch. Tvarově by lepotica na bunnyho fotkách odpovídala, ale zmátlo mě taky to zpoždění. I když bunny uvádí, myslím, 600 metrů, tak se mi zdá, podle toho, co psal, že oproti mým 600 metrům na Vysočině je u něj chladněji.

viem, že dávam blbé otázky a čakám rozumné odpovede, že sa to ani nedá presne určiť, lebo tam je veľa faktorov, ktoré ovplyvnia dozrievanie a pod. možno by bola lepšia otázka ktorá odroda podobná tej na fotke dozrieva približne rovnako ako opál, keďže slivky sú z jednej záhrady a oblasti. na foto som nedal dužinu, tá bola pevná, zelená. 

Celkem nechápu reakci MV. Občas se stane, že se trefíme, což se tentokrát snad podařilo. Za to jsem rád. U hrušky neznámé budu muset čekat, že tam snad někoho potkám.

V poslednom čísle slovenského Záhradkára je priestor venovaný pestovaniu sliviek. Zaujali ma 2 články, jeden o šárke a druhý o hrdze slivkovej. Pri šárke (foto 1) je zaujímavá informácia, že vysoké dávky dusíka môžu zmierniť prejavy šárky na plodoch (za cenu rizika zníženia mrazuodolnosti stromu), konkrétne sa spomína Domáca slivka. Priznám sa, že sa zdráham túto informáciu prijať, ale nikdy som to neskúšal. Dávam to ako tému do diskusie. Čo sa týka hrdze slivkovej (foto 2), v r.2016 boli jej prejavy u nás mimoriadne intenzívne, v mnohých záhradách kompletne opadali slivkám listy už v 2.polovici augusta. V tomto roku prejavy hrdze (zatiaľ) nie sú. Článok ma obohatil o informáciu o medzihostiteľovi, to som nevedel (a priznám sa že tú veternicu ani nepoznám). IH

Zajímavá informace. Asi má něco do sebe starší příspěvěk zde na fóru (již nedohledám), kde někdo zmiňoval zkušenost pěstitelů z určité oblasti na Moravě, kde léčili projevy šarky pořádnou dávkou kravského hnoje kolem stromu. Vlasy si prý rvali sousedé, kteří stromy odstranili... Také by mě zajímalo co je na tom pravdy a jak se takový strom chová z dlouhodobého hlediska...

Taky si vzpomínám na ten příspěvek, kde ovšem autor tvrdil, že důkladným spodním hnojením šarku vyléčí. To samozřejmě nelze, ale určité stopy pravdy na tom jsou, už jsem o tom taky jednou psal. Projevy šarky se totiž částečně podobají živořícímu stromu na hodně chudé vyčerpané půdě bez dusíku a vláhy - řídké olistění, bledé listy, většina plodů opadá drobných, ještě nezralých, ostatní jsou málo sladké. Důkladnou péčí a výživou dosáhneme zlepšení zdravotního stavu stromu, zvýšení úrody a tedy i zbylých málo nebo úplně nepostižených plodů. Je to jistá analogie s dřívější léčbou tuberkulózy v plicních sanatoriích. Původce choroby léčit neuměli, ale zdravým prostředím a posílením organizmu s ní dokázali bojovat.

Přidávám zde to tématu několik fotek letošní úrody.
 Jiran69