Šarka švestek

Kúpil som na jeseň dva krásne stromky tolerantných sliviek. Z bohatej ponuky som vybral Katinku a Hanitu. Hanitu už poznám, na skorú Katinku sa teším. Prihrnul som ich zeminou do 2/3 kmienka. Keby teraz došli tridsaťstupňové mrazy, neviem ako to dopadne. Neškodilo by nasnežiť. Po snehu u nás nie je ani pamiatky.

Dvě zprávy z testování PPV:

1) Na základě desetiletého výzkumu po naroubování infekčních roubů šesti různých kmenů a izolátů PPV bylo prokázáno, že nelze odrůdu meruňky Harlayne virem šarky švestky infikovat. Navzdory růstu infikovaných roubů s příznaky PPV zůstaly viruprosté nejen stromy meruňky cv. Harlayne, ale i náchylné podnože P. myrobalana, resp. kořenové výmladky podnože. Podobně i nově připravené stromky cv. Harlayne naroubované na náchylnou podnož meruňky MVA-2 zůstaly šarky prosté. Přítomnost viru se nepodařilo prokázat pomocí ELISA a RT-PCR. Odrůda Harlayne se tak dá doporučovat k širokému využití a pěstování v České republice, a zejména v oblastech se silným výskytem PPV.

2) Byla prokázána vysoká úroveň rezistence švestky Honey-Sweet nejen k viru šarky švestky, kmen PPV-Rec, ale i k dalším dvěma virům, zakrslosti slivoně (PDV) a chlorotické skvrnitosti jabloně (ACLSV), a to pod stálým a silným infekčním tlakem těchto virů z rostoucích infikovaných roubů. Byla také potvrzena nepřenosnost PPV na cv. Honey-Sweet mšicemi. Odrůda ‘HoneySweet’ má i vysokou kvalitu plodů, vyšší, než běžně pěstované kontrolní odrůdy švestky.

Zdroj: VÚRV

To jsou dobré zprávy.  Bohužel stále čekáme na zprávu, kdy se začne Honey Sweet u nás prodávat. Na to, jak je to dlouho, co byla vyšlechtěna, považuji toto vyčkávání za slušnou míru ignorantství.
   S Harlayne jsem již léta spokojen. Sice trochu menší plody, ale chutí plně vyhovuje.

Já bych to neviděl jako ignoranství, ale jako současný opatrný přístup k GMO.

I tak se to dá nazvat. Ale první referáty o tom, že se odrůda bude u nás zkoušet pro případné zařazení do sortimentu jsem slyšel v roce 2007. Patentovaná v USA byla, tuším, 2004. A to mi přijde dost dlouho.  Řekl bych, že mezi vlivnými úředníky není žádný zahrádkář. Anebo je lobby z Geisenheimu mocná....

Zajímavé. Nevěšel bych hlavu, ve výzkumáku v Holovousích provedli testování odrůd slivoní (novějších) na dva kmeny PPV-M a D, M je poněkud,,tvrdší´´, a co jsem si odnesl z nedávného semináře, tak Toptaste vycházel jako jediný vysoce odolný k oběma kmenům šarky současně, řada odrůd měla odolnost k našemu kmenu D, ale už ne k introdukovanému M. A jelikož se Toptaste u nás konečně ukázala v celkem dobrém světle, i když až moc sladká, tak to vidím jako určitou naději, dokud nebude zavedena Honey Sweet. Durancie si taky vedla dobře, až na tu neodlučitelnost od pecky. david

Zavedení Honey-Sweet brání povolení Evropské unie. Jenom žádost bude mít stovky nebo i tisíce stran a připravuje se už 2 roky a snad letos bude dokončena. Ale jak dlouho to bude Evropě trvat, než bude potom povolení vyřízeno, to je ve hvězdách. Mám obavy, že to hned tak nebude.

Souhlas. Já se toho asi už nedočkám. Např. geneticky modifikované plodiny, odolné k totálním herbicidům, mají nadnárodní koncerny pečlivě střežené ve svých " sejfech " možná už 20 let. Znamenaly by revoluci v jejich pěstování s výrazným snížením nákladů.
Dosud se žádné z jejich mocných loby nepodařilo je v EU protlačit.

No, to je sice pravda, ale je nutno vidět problém i jinak- i v těchto plodinách se např. glyfosát ukládá, např. u soji v semenech. před časem vyšel v Zemědělci fundovaný článek o rizicích GMO plodin odolných hebicidům, od prof. Kůdely z VURV Ruzyně, jen pro určitou rovnováhu pohledů. myslím, že jen stříkat a neprovádět další agrotechnické opatření nebude to pravé. david