rouboval na seříznutý kmínek jedním silnějším roubem, nejlépe sedélkováním
Standův postup je teoreticky možný, ale nevolil bych ho.
1. Oproti naroubování každé větve tím ztratíte jeden rok
2. Na kmínku obvykle chybí tažné větvičky a bdící pupeny jsou vyslepené. Mízu tak nemá co táhnout
3. Neujmutý roub může znamenat konec celého stromku
4. I při ujmutí roubu může hojení sedélka trvat dlouho (viz vlákno o ujmuté meruňce na slivoni)
5. Tento postup bych s výhradami zvažoval u jádrovin, kde je ujmutí skoro jisté. Zkusil bych použít dlouhý roub (5-10 oček), z něhož by se dala založit korunka hned v 1. roce. Ani to není ideálnií vzhledem k malému rozestupu nových ramen.
6. Jediný případ, kdy bych zvažoval Standův postup, je přeroubování bujného myrobalánu slabě rostoucí slivoní (rynglí, mirabelkou). V takovém případě by naroubování jednotlivých větví znamenalo trvalý boj s podnožovými vlky.