řez švestek

S tou růstovou dominancí zcela souhlasím, snad hormon auxin má být za to nějak zodpovědný. Není to ale jen o kolmosti větví ale i o jejich výšce vzhledem k ostatním. Snadno by se mohlo např. stát, že založené druhé patro by silně přerostlo to první. Proto i základ kosterních větví seřezáváme přibližně do stejné výšky. Pokud ale řežeme brzy na jaře (jak je obvyklé), tak silné seříznutí také vyprovokuje naopak ještě silnější růst, který může onu míru seříznutí zcela překonat. Takže bych určitě netvrdil, že snižováním větví řezem podporujeme růst vodorovných větví. Prostě jsou cca vodorovné s převislé větve se sklonem k plození s jsou šikmo vzhůru rostoucí větve se sklonem k růstu. Milan

Částečně jste si odpověděl sám. Zakrácením kolmo rostoucích výhonů se ty šikmé a vodorovnější dostanou relativně blíž vrcholu (seříznutého) stromku a tak se podpoří podle známé apikální dominance jejich růst.
    Stejně tak jste si pravdivě odpověděl s předčasně založeným druhým patrem, které silně přerostlo to první, a tím ho zabrzdilo v růstu. Odstraněním  (snížením) druhého patra posílíte v růstu to první. Je to logické.

Je zvláštní, že ve zdejších diskusích o správném tvarování ovocných stromků se primárně řeší pouze řez a přitom se zcela opomíjejí další důležité tvarovací techniky, například vylamování rašících oček i mladých letorostů, vyvazování a ohýbání letorostů a mladých větví. A přitom tyto další techniky jsou neméně důležité a navíc pro období plné vegetace velmi vhodné (jindy je v podstatě ani nemá cenu provádět). Lze je provádět průběžně, bez vážnějšího rizika ohrožení, či omezení vývoje a zdravotního stavu stromků.

Chci tím říci, že například příliš kolmo rostoucí výhon není nutno hned odstřihnout, ale lze jej i ohnout do potřebného směru, a třeba výhon, který je od samého začátku nadbytečný, či vyrůstá ze špatného místa není nutno nechat vyrůst, aby byl následně v "ideálním" vegeračním termínu odstřižen, atd....

Ono řez je zřejmě základ a nějaké vylamování nevhodných výhonků už za vegetace je jaksi až na druhém místě. Jak už jsem napsal, olistěná korunka je velmi nepřehledná, proto si holt tyto věci často necháváme až na období řezu, kdy uděláme párkrát šmik-šmik a konkurenční výhony leží do jednoho na zemi. Pokud pěstujeme tzv. volné tvary, tak tam si jen s jarním řezem dobře vystačíme. Pokud ale bychom chtěli zapěstovat např. štíhlé vřeteno, tak tam zas naopak bez kolíčkování mladých výhonků do vodorovné polohy by jsme už moc neuspěli. Je ale určitě nutné postupovat po krůčcích od jednoduššího k složitějšímu. Základem je přitom poznat alespoň základy anatomie a životních projevů stromu. K tomu bych mohl doporučit sice už trochu starší ale přesto výbornou knihu: Kniha o ovocném stromu; Vávra a kol., SZN 1961. Kdysi jsem ji měl vypůjčenou z knihovny MZE, občas se ale nějaká najde v antíku.

Zdravím všechny, Milan.

Pane Milane, respektuji Váš názor (viz. Váš dnešní příspěvek z 15.19 hod.), ale s větou "Pokud pěstujeme tzv. volné tvary, tak tam si jen s jarním řezem dobře vystačíme", osobně nesouhlasím. Já to chápu tak, že řez je jednou z několika možností, byť pravděpodobně možností nejuniverzálnější. Avšak omezením se pouze na řez se ochuzujeme o elegantní nástroje, které významně napomáhají k dosažení konečného výsledku a usnadňují práci. Prostě, když chci dát stromu solidní fazónu a udržet jeho růst pod vlastní kontrolou, nestačí dle mého názoru k němu jednou za rok obrazně řečeno "přistavit štafle a začít umně kmitat nůžkami a pilou". Já si myslím, že je velmi vhodné provádět dohled i dílčí zásahy v průběhu celého roku (vyjma podzimu a počátku zimy samozřejmě). Proč bychom měli na jaře střihat narostlé vlky, když je můžeme průběžně a ještě v zárodku vylamovat? Proč bychom měli odřezávat kus větve, která roste doprava a snažit se aby znovuvyrašila z některého vybraného pupenu a rostla doleva, když ji můžeme jednoduše přihnout a na čas vyvázat? Cožpak Vám se ještě nestalo, že jste odřezal nějaký výhon, protože narostl "nějak blbě", vybral jste vhodně postavený pupen, aby z něho vyrostl nový výhon tím správným směrem, ale on potvora, si rostl úplně stejně jako ten předešlý? Mně ano a dost často.

To poslední je právě problém všech příruček. Osobně si myslím, že ty krásné obrázky dokonale rozvětvených korun si autoři jen vymysleli. Uchopíte nůžky a jdete upravit korunku nového stomku, pěkně "do rovnováhy", na vnější očko. Jenže polovina vnějších oček na jaře nevyraší, neboť je dílem něco sežralo, jedno jste neopatrně ustřih sám a do druhého drbnul štaflemi nebo rýčem  a to poslední holt nevyrašilo, protože nemělo náladu. A zjara z toho roste pahýl jedna radost a už ztrácíte naději že z toho kdy vůbec nějakými nápravnými zásahy vytvoříte aspoň náznak korunky.

Tak jsme se asi dostali na stejnou notu. Pokud ale máme jen olistěný "smeták", tak těžko na něm budem uplatňovat takovéto principy.

Ono jedním z dobrých důvodů řezu brzy na jaře je, že stromek je bez listů a jeho ovětvení je nejlíp přehledné. Pokud já se podívám na takovýto smeták s listy, tak vůbec nejsem schopný udělat složitá rozhodnutí, kterou větvičku vybrat na základ a které pak zcela odstranit. Kvalitativních požadavků na základ solidní korunky je mnoho a na jejich vyřešení za sebe potřebuji mít korunku odlistěnou a řezem ve vhodném období samozřejmě chci také velmi podnítit růst.

Ono neuvážené zastřihování je myslím horší, než žádné zastřihování. Prostě na jaře při řezu a zakládání korunky by to pak mohlo trochu zamrzet. Každopádně ale z takovéhoto stromku po klasickém založení korunky nezbyde prakticky nic.ze současného ovětvení.

Milan

Milane, Vaše slova by se měla tesat. Mám smeták na zahradě, chodiím kolem zleva zprava tu, přinesu pilu, tu nůžky a zase odnesu, protože nevím co s tím.

Zdravím, tak právě takový "smeták" skýtá právě jedinečnou příležitost pro ověřování teorie v praxi . Ale uznávám, že udělat z takového delší dobu neodborně ošetřovaného a zanedbaného smetáka alespoň pěkně plodící stromek s bujným větvovím dá neskutečnou fušku, rozloženou samozřejmě do mnoha let. I přes to to pak ale takový stromek dovede často svou úrodou bohatě vynahradit, tak přeji hodně štěstí. V naší zahradě mi jeden takový vypiplaný miláček ještě zbývá a svou úrodou stále předčí ostatní "mlaďochy" .

Milan

Nu, vlákno se kmenuje Řez švestek. Pokud se stále bavíme o nich, musím přiznat, že u peckovin s vytvořenou korunkou v předjaří neprovádím řez žádný. Je pravda, že v tu dobu je koruna nejpřehlednějí, že při odklízení větve nezanechávají žádné smetí. Přesto počkám minimálně do květu. Podobně jako Wimpi, když mi během vegetace roste nějaký výhon jinak - třeba vlk či konkurenční výhon, odstraním ho zrovna, když jdu kolem. Ohýbání a vyvazování považuji za výbornou věc, v praxi to ale z lenosti moc nedělám. Počkám, až se některé větve skloní samy tíhou plodů a pak pomůžu průklestem.