Podzimní řez nově zasazených slivoní

Príjemný deň! Veľmi by ma zaujímalo, či túto diskúsiu čítal aj p.Vlastimil na začiatku vlákna (22.10.2008) a ako sa vtedy nakoniec rozhodol pri ošetrení vysadených sliviek? Vpodstate boli na výber 2 možnosti: jesenná výsadba s jesenným výchovným rezom a jesenná výsadba s výchovným rezom urobeným na jar. Tretia možnosť je zasadiť stromček, ktorý bol u predajcu alebo doma cez zimu zahrnutý, v jarnom období a následne vykonať krátky výchovný rez. Z diskutujúcich v tomto vlákne okrem dvoch účastníkov polemiky preferujúcich prvú alternatívu väčšina záhradkárov a sadárov používa starý dobrý a generáciami pestovateľov odskúšaný spôsob jarného výchovného rezu po jesennej výsadbe. Skúsim zhrnúť jeho výhody: 1. V októbri sadené slivky s korunkami lepšie zakorenia po presadení zo škôlky vďaka priaznivým teplotám pôdy aj vďaka "pomoci" zo strany zásobných látok v korunke, 2. Stromček lepšie využije zimnú zásobu pôdnej vlahy, pretože nemusí byť na jar znova presadzovaný a zalievaný, tým získava náskok pred jarnou výsadbou, 3. Korunka s dostatočne dlhými konármi lepšie odoláva event. extrémnym výkyvom teplôt počas zimy zásluhou ochranných látok v kmienku aj kostrových konárkoch, 4.V prípade ohryzu korunky vysokou zverou v neoplotených alebo čiastočne oplotených záhradách je na jar stále z čoho vyberať pri krátkom výchovnom reze poškodenej korunky (vyššia pravdepodobnosť), 5. Ak nie sú počas zimy v korunke väčšie rezné plochy po jesennom výchovnom reze, nehrozí premrznutie či preschnutie koncov tvarovaného základu budúcej koruny. Ak dôjde k namrznutiu koncov netvarovanej korunky, na jar je stále z čoho vyberať pri výchovnom zásahu. Nevýhodu tohto spôsobu som nenašiel. Pokiaľ dochádza k usychaniu koruniek na jeseň vysadených broskýň, o príčinách tu bolo napísané dostatok názorov a skúseností. K opadu listov broskýň iba krátko: na vymýšľanie komplikovaných teórií máme na fóre iného experta. Mne stačí, keď sa každý rok pozriem z okna do záhrady. Ako prvé mi shadzujú listy broskyňa s čerešňou, posledné sú jablone. Na priloženej snímke z 1.11.2011 je vidieť v popredí hruška pred opadom, za ňou holá broskyňa, zelená marhuľa a za marhuľou holá čerešňa. Vľavo je zelená jabloň. Pár zelených lístkov na špičkách nevyzretých konárkov predsa neznamená, že u stromu s takmer odlistenou korunou nenastupuje fáza zimnej dormancie. Ešte raz všetkým príjemný víkend! Paľo

Pane Davide, nuž co naděláme... Vy máte s podzimním řezem peckovin zkušenosti špatné, některé Vámi řezané stromky se Vám zjara neujaly a proto tento způsob řezu nedoporučujete. Já jsem si jej rovněž vyzkoušel a při dodržení několika základních zásad (o který jsem zde psal několikrát dříve a se kterými nyní nebudu zdržovat) s ním nemám dosud jedinou špatnou zkušenost. Například u řádově dvaceti vysazených stromků v posledních třech letech mi po zimě neuhynulo ani jediné očko, ani u broskvoní ani u třešní (jabloní, hrušní,...). Na jaře jsem nemusel provádět žádnou korekci řezu protože všechna ponechaná koncová očka zdárně vyrašila. Žádné uschnutí ani omrznutí konců. Nikdy jsem si ale neroufl psát, že tento způsob řezu všeobecně doporučuji. To bych musel mít možnost objektivního testování na stovkách rostlin v nejrůznějších pěstitelských podmínkách. Takové možnosti ve svých omezených amatérských podmínkách samozřejmě nemám. Vím jen a píšu, že ošetřit stromky podzimním řezem lze, a že jsem jím dosáhl očekávaných výsledků. Sadaři ve školkách, kteří při podzimním prodeji stromků řežou, a není jich málo, pravděpodobně sdílejí podobný názor. (A činí to dokonce bez ohledu na to, jak se stromkem kupující později naloží - což je samozřejmě špatně!).

Jinak pod čarou (to není reakce na Váš příspěvek pane Davide) : obalování stromků savými materiály (textilie) ve snaze zabránit jejich "promrzání" považuji spíše za kontraproduktivní, savé materály mají velikou odparnou plochu a proto při sušším větrném počasí napomáhají k ještě většímu vysoušení dřeva. V každém případě přínos obalovacích textilií je sporný, což potvrdili mnozí účastníci této a podobných diskusí, kteří tento obalový materiál použili. Osobně bych po něm nikdy nesáhl. Rovněž se nemohu smířit s teorií, že stromy v zimě upadají do jakési dlouhodobé "exitální hybernace" a že jejich vnitřní biologické pochody se tím zcela zastaví. To by nám do jara uschly všechny stromy bez rozdílu druhu a stavu zakořenění. Stromy žijí i v zimě a tudíž i v zimě musí vyrovnávat svou vláhovou bilanci, byť v omezené míře, úměrně zrátám odpařeným z povrchu stromu. Redukce a silné poškození kořenů, které nastane při přesazování tuto funkci pochopitelně dramaticky omezuje a proto vznikají ona rizika, o kterých zde diskutujeme.

Takže, když to shrneme, možné je řezat na podzim i na jaře. Já to obvykle nechávám na jaro. Když jsem ale stromek musel ostříhat na podzim (nevlezl se do auta nebo jsem rozdával letorosty jako rouby), vůbec níic se nestalo.
   Důležitější než termín řezu považuji připravenou půdu, správnou hloubku vysazení a zálivku v době sucha.

Pri jesennom predaji som videl iba vzácne korunky stromčekov zastrihnuté. Aj firma Jural ich zastrčí do obalu v pôvodnom stave a konáre ohne pred zvarením fólie. Pán Miloš s p. Wimpim majú evidentne iné skúsenosti, čo chápem, lebo potrebujú "vyrobiť" protinázor a prichváliť si svoju "pravdu". Nerozumiem, prečo p.Wimpi stále zamiešava do diskúsie o reze vysadenej slivky problematiku broskýň? Záhradkárske organizácie objednávajú vždy jesenné stromčeky, preto sa robila prvá výsadba v našej osade na jeseň. Záleží, ako už bolo napísané, na koreňovom stave broskyňových stromčekov (piesčitá x ťažká pôda v škôlke) a na včasnosti jesennej výsadby, resp. na vývoji počasia. Tomu odpovedá aj jarná ujateľnosť či neujateľnosť broskýň. Razantný rez broskýň po jesennej výsadbe nemusí pri miernej zime ublížiť, pri silnejších mrazoch áno. To, že väčšina majiteľov korunky broskýň na jeseň po výsadbe nezreže, nie je príčinou neujatia niektorých stromkov (mylná predstava p. Wimpiho). O príčinách v súvislosti s nedostatočnou tvorbou vlasových koreňov písal p. Miloš. Skutočnosť, že broskyne založené a zahrnuté na jeseň v rigolu s odkrytou a NEZASTRIHNUTOU korunkou nemajú problém s ujímaním, je dôkazom nesprávnosti úvahy p. Wimpiho. Broskyne majú medzi kôstkovinami akési výnimočné postavenie. Je vždy dobré je po výsadbe na zimu obaliť. My sme používali papierové viacvrstvové vrecia, dá sa použiť netkaná textília, jutovina, filc, penový PET apod. Nie však igelit a iné nepriedušné fólie- stromček žije a dýcha, aj keď je v štádiu zimného útlmu. Teória o nasiakavosti textílií a ešte väčšom odparu mi pripadá pritiahnutá za vlasy. Každý materiál je dobrý- okrem parotesného. Záverom rada pre p. na začiatku diskúsie: slivku teraz vysadenú skracovať iba mierne, ak je to nevyhnutné, a odložiť základný výchovný rez až na jar (marec, apríl). Odporúčam proti vyschnutiu, event. ohryzu zverou obaliť prírodným materiálom. Príprava pôdy pred výsadbou je téma na ceľkom inú diskúsiu. Paľo

 Už jsem navštívil spoustu ovocných školek prodávajících své výpěstky. V naprosté většině z nich prodávající má po ruce nůžky a na přání zákazníka stromek zastřihne. Ne však v zahradních centrech, kde stromky prodávají ve stylu hypermerketů. Já, když jedu kupovat stromky, nůžky beru sebou a všiml jsem si, že nebývám sám (aby se stromky vešly do auta).

 Souhlasím s názory p.Wimpiho i Vysloužila, že pokud se vsazený stromek zastřihne na podzim, nic se nestane. V minulosti jsem to několikráte vyzkoušel (jabloně a švestky).

 Ale jinak stříhám stromky až na jaře (pokud nepotřebuji zastřihnout nějakou poškozenou větvičku, protože při nákupu hledím hlavně na kořeny a nepoškozený kmínek).

 Broskve zásadně nakupuji na podzim, doma založím do kypré zeminy až po korunku a sázím až při rašení.

Možná jsem měl štěstí, ale za celý život se mi nestalo, že by se mi vsazený stromek neujmul.

Ještě jednu věc řeknu. Ano, stromek se nemusí na podzim stříhat pokud je založen třeba v základišti a nehýbá se s ním, ale kolikrát se v základišti se stromky manipuluje, vyndavají se a zandavají i opakovaně během jednoho měsíce, tak to se potom borka zcvrkává ostošest. Takže raděj zastříhnout.

Juraj Kafka

Pánové, prosím vás rozlišujte medzi zastrihnutím nakúpeného stromku (napr. z dôvodu, aby sa vám zmestil do malého auta, ktoré nemá strešný nosič) a medzi razantným výchovným rezom po jesennej výsadbe, aký robí p. Wimpi. P.Václav zrejme nečítal dobre jeho príspevky, keď s nimi tak bezvýhradne súhlasí. Falošná solidarita v tomto prípade nie je na mieste. Teória p. Wimpiho o prúdení miazgy v stromkoch cez zimu a o nutnosti vyrovnávať pred zimou nepomer medzi korunkou a koreňmi, je pomýlená a zcestná. To, že mu kýpte zapatlané voskom, ktoré mu ostali z korunky, na jar obrašili, nie je dôkazom správnosti jesenného zásahu, ale je to príklad toho, čo všetko príroda vydrží a ako dokáže zregenerovať necitlivý zásah človeka. Keby došli také mrazy ako v 80. rokoch (na Záhorí mínus 27 vo februári), asi by na jar inak hodnotil výsledky mičurinských pokusov na vysadených stromkoch. O presychaní a namrzaní koncov zastrihnutých kôstkovín tu na základe svojích skúseností písali už viacerí. Prečo nemôžeme využiť skúseností generácií pred nami. To nie sú staré ojazdené autá, pane Miloši, ale zásada nerobiť hlboký rez pred nástupom zimy je stará dobrá odskúšaná kvalita, ktorá rozhodne bude mať platnosť aj v budúcnosti. Paľo

Víte pane Paľo, myslím si, že není nutné se tolik hněvat, když má někdo poněkud odlišný názor na nějakou věc .

Ja sa Wimpi vôbec nehnevám, iba vraciam pingpongovú loptičku. Humor patrí aj do fóra. V tomto vlákne sa mi ho ale akosi nedarí napasovať do diskutovanej témy. Paľo

Pri návšteve vinohradu v mieste porušeného oplotenia som si všimol vysadených sliviek. Proti ohryzu zverou a vysušeniu vetrom sú kmienky obalené vlnitou papierovou lepenkou, ktorú používajú napr. maliari na zakrytie podlahy. Korunky sliviek nie sú ani zrezané ani skrátené. Považujem tento spôsob za normálny a prirodzený. Paľo