Podzimní řez nově zasazených slivoní

Nu,  Wimpi, myslím, že broskvoně se chovají trochu jinak. Jak píše pan Šrot ve své kultovní knize 1000 rad (je to vousatá kniha, nevím, jestli to stále platí), broskvoně na rozdíl od ostatních ovocných druhů netvoří po výsadbě na podzim kořenové vlášení jako jiné stromky, proto přes zimu usychají.  
   Podotýkám, že to mám pouze vyčtené, sám jsem kořeny nekontroloval
    Jinak si myslím, že termín řezu po výsadbě není pro ujmutí  rozhodující. Ostatně prodávají se balené stromky již ostříhané (nevlezly by se do sáčku).

Jistě nemám žádný problém s tím, co píšete a souhlasím. Víme, že broskvoně nejsou dostatečně schopny přes zimu doplňovat vláhu do korunky a tak postupně usychají. Tato schopnost se jim obnoví až po zvýšení teploty půdy na jaře. A aby se tomuto předešlo je redukce koruny jednou z metod, jak omezit odpar a ztrátu vody z nadzemní části stromku. Prostě, když na podzim (broskvoňový) stromek zasadit, tak určitě řádně odstřihat (a obalit kmínek, ošetřit rány,...). Když nestřihat, tak raději vůbec nesázet ale založit do záhonu, zasypat. Tím se rovněž sníží odpar vody. Snad si rozumíme...?

Asi tak nějak.
 Přiznám se, že na podzim jsem sázel broskvoň jen 2x asi před 35 lety. Jedna se ujala, druhá ne. Pak už jsem je vždycky zakrechtoval a sázel až v dubnu. Takže s podzimní výsadbozu, resp. řezem zkušenosti nemám.
   U ostatních druhů, si myslím, je to jedno. 
   Kupodivu se tu neozval nikdo jako Z. kacíř, že by se řezat nemělo vůbec.

Já děkuji za respektování a také respektuji, přesto chci ještě dotáhnout tu větu že "stromky jsou ve stádiu hybernace- nejsou mrtvé", to znamená že dýchají. A když dýchají, tak lenticelami a čím více lenticel tím více vody z korunky odpaří i bohužel stromky s hnědou kůrou. U broskvoně je to ještě horší, protože je zelená jako jsou třeba růže zelené. U broskvoně je spousty nadbytečných větví z předčasného obrostu a jsou slabší než tužka, Větve vyzrálé jsou silné aspoň jako tužka a mají podle odrůd načervenalou barvu. Což je vždycky lepší pro úspěšné přezimování těchto korunek.

Zpět k slivoním a jiných peckovinám. Takže ostříháním koruny zmenším výpar vody v každém případě, zmenším celkový povrch korunky, takže to jde ruku v ruce. Na jaře když ztěch několika pupenů vyrazí prýty, tak je díky podzimnímu náskoku v zakořenění lepší start do vegetace a do výchovy budoucí korunky. U jarně vysazených stromků se korunka zkrátí drasticky na jedna očka a tím se vlastně korunka jakoby zapěstovává nová jen je díky loňskému rozvětvení určeno, kde budou větve. Po přezimování v prodejnách ten stromek prostě lépe zvládne ujmutí protože má povrch ještě menší. A mnohdy se zdá, že takový stromek se ujímá lépe než ten na podzim vysazený. Vypadá drasticky ořezán, ovšem dohoní do června ty podzimně vysazené.

Souhlasím s tím, že ve dřevě jsou zásobní látky na první rašení. Takže více dřeva = větší přírůstky jak kořenů tak prýtů v tom startu. Jakmile se tato zásoba vyčerpá třeba někdo stromek vysadí až v květnu kdy už má nové kořeny, stromek to nevydrží a zvadne a prakticky do léta sedí s polouschlými lístečky.

K pupenům. Na pupeny jsou nejvíce háklivé třešně a višne(žádná novinka já vím), protže jejich pupeny poněkud odstávají (taky josta) jo, a tak už jen pouhým vsunutím zboží do auta se 10 - 20 procent oček vylomí.

Pánové někdy si říkám, že nejlepší je kupovat špičáky tedy jednoleté šlechtěnce. Zaberou málo místa v autě, jsou levnější, maj pupenů habaděj a ujímatelnost 99%

Juraj Kafka

"stromky jsou ve stádiu hybernace- nejsou mrtvé", to znamená že dýchají.

Jako absolvent MZLU pane Kafko, jistě víte, že "dýcháním" se rozumí systém oxidoredukčních reakcí, při nichž se z organických látek (většinou energeticky bohatých sacharidů) uvolňuje energie, oxid uhličitý a voda. Tyto procesy jsou v době vegetačního klidu velmi omezené
  Vedle toho probíhá obyčejné pasivní vypařování vody v rostlině obsažené. Následkem tohoto hrozí rostlině uschnutí.

Budeme-li mluvit o merunkach broskvich, tak u nich opravdu je největšim problemem uschnuti před častečnym zakořeněnim.Za meho mladi se toto žešilo přihrnovanim sněhove ochrany po celem obvodu kminku.My jsme toto dělavali i v připadě herbicidnich pasu, a u jedincu i mis.V cizině jsem byl svědkem, že se korunky sadu běžně v polednich hodinach postřikovali běžnou vodou.U peckovin se spiše přiklanim k řezu a střihu ve vhodnou dobu aby se i po ošetřeni balzamem nebo voskem dokazali "zavřit" a balzam a vosk bala jen jakasi pojistka.

Máte pravdu jako vždy, myslíte patrně evapotranspiraci.

Juraj Kafka

Dovolím si pripojiť pár slov k teórii p.Juraja: "Souhlasím s tím, že ve dřevě jsou zásobní látky na první rašení. Takže více dřeva = větší přírůstky jak kořenů tak prýtů v tom startu. Jakmile se tato zásoba vyčerpá třeba někdo stromek vysadí až v květnu kdy už má nové kořeny, stromek to nevydrží a zvadne a prakticky do léta sedí s polouschlými lístečky." Neberme do úvahy extrémne termíny sadenia, ale tie bežné a normálne: Keby bola táto teória o zásobných látkach v dreve správna, a ja verím, že tieto látky podporujú aj ceľkovú mrazuodolnosť rastliny, tak potom tvorba kalusov a vláskových korienkov na zastrihnutých koreňoch na jeseň vysadeného stromčeka s týmito látkami logicky súvisí. Odstrihnutím väčšiny dĺžky konárov mladej korunky ihneď po výsadbe zabránite tejto tvorbe a tým aj lepšiemu ujatiu stromkov v čase, kedy je ešte pôda prehriata. Máte pán Juraj štatisticky vyhodnotený jarný náskok na jeseň rezaných stromkov pred tými nerezanými, alebo je to zas iba Vaša teória? Nezabúdajte, že jesenný výchovný rez má aj svoje riziká, o ktorých som už písal. K broskyniam treba dodať ešte aj to, že sú to prvé ovocné plodiny, ktoré na jeseň shadzujú listy. Tzn., že ako prvé sa "ukladajú k spánku". S tým istotne súvisí aj horšie ujímanie na jeseň presadených stromkov, najmä s hrubými koreňmi a malým množstvom drobných koreňov. Paľo

Extrémní termín sázení jsem uvedl jen jako fakt, že pak už může být stromek jak chce tlustý tudíž mít zásobu dřeva jakou chce, už je to vyčerpané, tzn. že jen jsem chtěl přisvědčit, že v dřevě zásobní látky jsou, kterých při správném bežném termínu výsadby jsou využity. Je na tom něco špatně?

Pokud vím tak broskvoně jsou zelené mnohdy do konce roku, takže ukončují vegetaci jako poslední. Proto se i jako poslední vyorávají. Nebo je to jen moje teorie? :-) Nechme již broskvoně broskvoněmi ty mají jinou rubriku.

Juraj Kafka

Není to jen Vaše teorie : včera jsem hrabal na zahradě listí. Zatímco ostatní peckoviny (slivoně, třešně) byly již dávno zcela holé, na koncích větví všech broskvoní zůstaly ještě zbytky zelených listů. A to i přes týdenní noční mrazíky. Takže listová hrabací brigáda bohužel bude mít ještě druhé kolo .