Podzimní řez nově zasazených slivoní

Dobrý den. Velmi jednoduše. Určíte si výšku, kde chcete, aby Vám od země začínala korunka. Potom nad tím místem napočítáte 6 kvalitních oček a nad tím nejvyšším očkem ten špičák prostě zastřihnete. Jednoduché, ale účinné. Stanislaw

Přesně tak. není na tom nic složitého a zvládne to i amatér. Samozřejmě je třeba vybrat špičák s těmi kvalitními pupeny. A také u špičáků u kterých se předpokládalo zapěstování na zákrsek, kde jsou spodní pupeny cca 60 cm od země vyslepeny. Tento špičák pak zastřihnete až nad 6ti přítomnými pupeny. Pokud je špičák větší a chcete-li vyšší tvary (je-li na MM106 a silnějších pd.) pak prostě vyslepíte další pupeny mimo 6ti nejvyšších, nad kterými máte střiženo. Vyslepením přebytečných pupenů zajistíte hladký kmínek bez obrostu.

Jen odobočka - U meruněk se doporučuje vyslepit ob-pupen (rozuměj-pupen, který uvažujeme jako budoucí kosterní větev) a kosterní větve tak budou v delších odstupech na centrální ose. Předejde se tak rozlomení korunky.

K těm termínům: Podle mě zastřihování na podzim při výsadbě je správné - zmenší se tím povrch koruny a tak se omezí výpar vody ze stromku. Objem koruny zmenšujeme přímo úměrně objemu nepoškozených kořenů. Někdy je lepší raději řezat hlouběji. Obvyklý způsob je terminál o něco výše a ostaní budoucí kosterní větve do roviny na vnější pupen.

Při jarní výsadbě se korunky řežou ještě hlouběji. Prakticky na jedno očko. Proč? Stromek je do jara více stresován zacházením a hlavně pokud by se řezalo mělčeji(jako na podzim), vyrašilo by více listů na úkor kořenů a stromek by rychleji ztratil vodu a neujal se.

U špičáků je tak asi jedno zda se řežou na podzim či na jaře. Asi bych zastřižení provedl dle stavu kořenů.

Juraj Kafka

Zdravím,

při vší úctě jsem nikdy nemohl doporučit podzimní zastřihování stromků, lepší bylo vždy nechat to na jaro, až začnou rašit. Při podzimním řezu hlavně u peckovin může dojít o omrznutí řezných ploch popř. celých částí větviček až k nižšímu pupenu, který většinou omrzl taky. Zamazání moc nepomáhalo, u broskvoní byly podzimní řezy vždy spojeny s rizikem zaschnutí celých kosterních větví. To samé platí pro podzimní (ne letní) řezy plodných stromů peckovin, které jsou spojeny s vyšším rizikem infekce bakteriózami.

david

S názory pana J. Kafky se plně ztožňuji.  Pane Davide, svůj příspěvek jste zajímavě zahalil do tajemna minulého času. Moje osobní zkušenosti jsou ale v rozporu s tím co jste napsal o vymrzání konců zastřižených a řádně ošetřených větviček a rovněž i o zasychání celých zastřižených větví broskvoní. Pokud zastřižené konce zaschnou, jedná se dle mého názoru o vyschnutí (nikoli vymrznutí) buď neošetřenými a nebo nakvalitně ošetřenými řeznými ranami. Stromy po ukončení vegetace nemají schopnost odseparovat bezprostřední okolí řezných ran od živé tkáně, rány proto zůstávají dlouho otevřené. A proto hrozí ono částečné prosychání od konců. Dále - na podzim sázené broskvoně s redukovanými kořeny zvolna usychají z důvodu neschopnosti zásobovat původní rozložitou korunku vláhou. Na rozdíl od nezastřižených, jsem nikdy tento jev dosud nikdy nepozoroval u broskvoní, které byly po včasné podzimní výsadbě (říjen)ostříhány "na krátko". To co jste popsal jsou vaše osobní zkušenosti? Můžete to prosím více rozvinout a nějak podložit?

ad Wimpi:

Zdravím,

svůj názor můžu doložit osobními zkušenostmi a zkušenostmi kolegů sadařů, mám vysazeny cca 2 ha ovocného sadu a zahrady, cca 260 m.n.m, roční prům. teplota 8,5°C kde zkouším různé odrůdy, již od roku 1991.

Moje zkušenosti s řezem nově vysazených peckovin na podzim nebyly vždy dobré, hlavně právě u broskvoní a třešní, kdy se stávalo, že omrzaly i zatřené rány a přestože byly stromky zalévány na zimu i na jaře hojně, tak zejména broskvoně rašily vždy o dost později než na jaře vysazené nebo vůbec. (Broskvoním jsme i balili korunky).Vliv má i stav kořenů, pokud byly stromky z písčitých půd, mívaly lepší vlášení a dobře rašily, z černozemí měly hlavně broskve silný kůlový kořen a několik postranních, ty se ujímaly dost hůře.U jádrovin jsem podobné jevy nepozoroval, ty nevysychají tak snadno.

Sám píšete,, že

,,Stromy po ukončení vegetace nemají schopnost odseparovat bezprostřední okolí řezných ran od živé tkáně, rány proto zůstávají dlouho otevřené. A proto hrozí ono částečné prosychání od konců´´

Proto nedoporučuji nikomu podzimní řezy ani průklesty peckovin, protože kambium v zimě nefunguje a netvoří se kalus, který by bránil infekci floemu peckovin bakteriemi, např. Pseudomonas nebo cytosporami.

Mluvím zde o zkušenostech svých, popř. kolegů, myslím že jarní řezy mají své plné opodstatnění.

david

Souhlasim nejste profesional, proto ten kdo je amater nebo nic o zapěstovavani korunek nic nevi by měl si kupovat již zapěstovane.Špičak je idealni věc pro nakup a vysadbu většiho množstvi(obnova sadu, aleji),a to i z duvodu transportu a možneho poškozeni již zapěstovane korunky.

Já osobně jsem si zakoupila špičák čačanské lepotice před 4 lety - nejsem žádný profík, zastřihovala jsem dle dostupné literatury a nyní už sklízíme plno krásných šťavnatých plodů... Takže žádné zakazování ani další problémy, stromy rostou dobře samy, pokud se jim náležitě věnujeme...

Ak som dobre pochopil, vlákno je o reze zasadených slivkovín. Keďže je november, zrejme sa jedná o rez po jesennej výsadbe. V tomto sa prikláňam k názoru p. Davida. Rozumný sadár či záhradkár pred nástupom zimy nestrihá kôstkoviny- ani tie dávno vysadené, ani čerstvo po výsadbe. Ak chcete zabrániť vyschnutiu odparom cez lenticely v kôre, je lepšie stromček na zimu zabaliť. Najviac presychajú broskyne (osobná skúsenosť). Výrazne skracovať korunku po jesennej výsadbe neodporúčam. Dôvody sú prinajmenšom dva. Viac dreva pomáha stromčeku lepšie prežiť najsilnejšie mrazy. Ak konce konárov namrznú či preschnú, alebo ich poškodí vysoká zver, vždy je lepšie na jar zakracovať pôvodnú dĺžku ako strihať na jeseň tvarovanú korunku. Nikedy neviete, do akej miery bude táto predčasne tvarovaná korunka po zime poškodená. Otázka infekcie rezných rán hubami a baktériami pri kôstkovinách nie je až tak na zasmiatie. Považujem to za rozumnú úvahu. Keďže stromy na jeseň nestrihám, nemôžem túto úvahu podložiť vlastnými skúsenosťami. Paľo

Vidíte, na rozdíl od vás a v rozporu s tradičními doporučeními já své stromky zakoupené a sázené na podzim vždy úměrně stavu kořenů řežu. Takže s tím jakousi praxi mám. Řežu tím víc, čím jsou kořeny více poškozeny a naopak.  Včetně peckovin. Dodržuji obecnou zásadu, že korunka musí být v přirozené (či spíše mírně menšinové) rovnováze s kořeny. Činím to právě v obavě před jejich možným uschnutím v průběhu zimy a nástupu jara. Řezné rány se snažím vždy pečlivě ošetřit. Na malém stromku jich není mnoho. S tímto způsobem výsadby nemám sebemenší negativní zkušenost, dokonce ani u broskvoní. Proto mě zajímá závažnost argumentace odpůrců podzimního "výsadbového" řezu. Možnost infekce dlouhodobě otevřenými ranami beru, snažím se to eliminovat kvalitním ošetřením řezů. "Hladové srnky a zajíce" beru pouze jako minoritní problém, zde pomáhá oplocení. Navíc - spíše než tenké větvičky v korunce ožerou kůru na kmínku. 

Prepáčte, ale o akej rovnováhe medzi korunkou a koreňmi to píšete pri stromkoch, ktoré sú niekoľko mesiacov v stave vegetačného kľudu? Pri poklese teplôt pod +8 ustávajú predsa v rastlinách životné pochody, korene v zmrznutej pôde nemajú čo "vyrovnávať". Na to sa dá povedať iba jedno: "No comment." Okrem toho domnievam sa, že zajace nepatria medzi vysokú zver, o ktorej som písal. Srny, lane, daniely... robia okus zväčša vo výške hlavy. Z toho vyplýva, že najviac je ohrozená práve diskutovaná korunka vysadených sliviek. Paľo