Opál

Souhlas, Opál je natolik šťavnatý, že pro něj není vhodná konzervace sušením nebo na povidla. Jako jedna z mála slivoní je sladká i po konzervaci zmrazením. Nejlepším způsobem je ale nakládání "do vlastní šťávy :

Opál odpeckujeme a rozložíme půlky na plech řezovou plochou navrch, poprášíme moučkovým cukrem a začneme skládat do slenic slupkou nahoru postupně po jedné až dvou vrstvách. Jak cukr podporuje pouštění šťávy, tak než dokončíme kolečko 24 sklenic, už přechozí vrstva vlastní vahou vytlačí vzduchové bublinky. Po naplnění sklenic dáme ještě čajovou lžičku cukru na vrch (nebo skořicový cukr) zavíčkujeme a dáme sterilovat. Množství přidaného cukru je minimální, jen technologicky nutné = na kg zpracovaných plodů cca poloviční než k přípravě cukerného roztoku k zalití kompotu z celých plodů.

Super nápad, dal by sa takýto postup využiť aj pri iných druhoch ovocia? napr. broskyne, odpeckované višne?

Dá, ale u ostatního ovoce je poměr cukrů a kyselin takový, že cukru musí být o dost víc. Já ten postup používám jen u borůvek - do 0,7 l poháru 4 vrchovaté polévkové lžíce krystalu, protřepat (nemíchat!), sterilovat.

A s černicami by sa dalo? Ak áno, koľko cukru by ste dali do 7 dcl fľaše? Chémiu na konzervovanie nedávate? Stačí strerilizovať - koľko?

Sterilované ovoce stylem "ve vlastní šťávě" používají zejména diabetici, kteří jsou na "přidaný cukr" citliví a absence "sladké harmonie" jim nevadí. Druhá věc je ekonomika výroby polotovaru. Úplně bez proslazování se dají sterilovat strouhaná jablka a hrušky. Třešně ve vlastní šťávě nemají příliš praktické použití = klasický kompot i s peckami je lepší. U višní není ani ten kompot příliš oblíbený a klasika jsou 1) mošt, 2) jam, 3) sirup a 4) griotka (tj. alkoholizovaný sirup).

Ostružiny ve vlastní šťávě jsou nesmysl. Zásadní pro zpracování je odstranění semínek propasírováním přes husté síto. Pak už je cesta vedoucí k džemu nebo k sirupu (obé s cukrem). Bez přidaného cukru je požitelný pouze nektar = směs 1 dílu ostružinového protlaku a 4 dílů přirozeně sladkého jablečného moštu.

SfK.

Kupoval jste hotový stromek nebo jen letní_očka/zimní_rouby? Nejhorší formou záměny by bylo, když by jste měl roub z matečného stromu odebíraný pod místem roubování na St. Julien A. Další je možnost přehlédnutí neujaté podnože ve školce a její dopěstování na prodávaný jalový špičák. U jalového špičáku bude asi jednodušší reklamace...

SfK

Kupoval jsem jen očka/rouby.

Ano, při pozorném pohledu na první snímek je to mírně patrné. Asi bude dobré nafotit to jednoznačně (aby bylo vidět místo roubování i plody) a poslat emailem na info@vsuo.cz s přáním, aby to předali panu BABECovi k vyřízení... Nezapomeňte uvést původní fakturační údaje, datum doručení a platby.

Hlavně otestujte, jestli jde dužina od pecky = většina podnoží má dužinu neodlučitelnou na rozdíl od Opálu, který má dužinu odlučitelnou i v poměrně nezralém stavu. Žilienka je dobrá na pálenku, ale nemusíme ji pěstovat na vlastní ztahradě, protože kolem silnic je plodných křovin (na místech původně slivoňových alejí) dost a setřásání do plachty je jednoduché.

Tak St. Jul. A to nebude. Chuť plodu je slívovitá - nic moc, pecka jde dobře oddělit od dužniny.

Plody rozlomeného a přeplozeného OPÁLU na Poličsku měly velmi slabou chuť.