Očkování

Je to přesně tak, jak píše P.

Je fakt, že očkovanci oproti roubovancům většinou rostou bujněji, lépe.

To je pravda. Musíme si ovšem uvědomit, že srovnáváme podnož naroubovanou před pár týdny s očkovancem naštěpovaným před 3/4 rokem. Je jasné, že očko přihojené již v loňském létě,  poroste rychleji.

Očkování... má ještě jednu velkou nevýhodu. Je potřeba mít vyzrálé, čerstvé rouby

V tom je jádro pudla. A taky kvalitní, dostatečně silnou podnož. A to bývá často problém.Občas jsme nuceni štěpovat podnože a rouby síly 2-3 mm, protože silnější letorosty prostě na starém stromě ani na odkopku nejsou. Zejména višně a některé slivoně s tím mají problém. Očkování takového materiálu je technicky skoro nemožné.
   Je dobře, že oba způsoby štěpování existují a že si každý může vybrat ten, jaký mu vyhovuje.   

Když už tady je toto vlákno o očkování, tak bych ho využil k dotazu. Jezdívám silnicí, kde bývala alej višní a třešní. Zbývá už jen pár ubohých stromů. Jedním z nich je višeň. Určil jsem si, že Köröšská. Ale nebyl to nikdy velký strom, jak by měl být. Ovoce chutné, velké, ale málo. Letos zbývá asi třetina původní koruny a je plody „osypaná“ a přitom v okolí dost pomrzlo. Vzal bych jí na milost, ale výhonky má mrňavé a pak, silničáři takové „trosky“ rádi uklízí. Kvetoucí třešňová očka znám.
Můj dotaz tedy je: Roubovat nebo očkovat? JG

Pokud to spěchá, vsaďte na jistotu. Ihned naroubujte do rozštěpu a roub obalte bílým papírem a mikrotenovým sáčkem. Pod roub pak vsaďte 2 očka Forkertovým očkováním. Očka nezakryta. Možná to hned vyraší, ale do zimy to vyzraje.

Přesně jste to vystihl. Sázet na ověřený proces se nevyplácí z důvodu nízkých kurzů. Forkertovo očko se chytí vždycky. Pokud jsou pupeny velmi blízko, je dobré zkusit i roub. Ne nožem. Žiletkou. V srpnu nebo červenci už zůstane všechno spící. Ovšem pokud ještě bude matečný strom existovat.

Mikroténovému pytlíku bych se snad raději vyhnul, dával jsem, dobré, ale pracné (chce to pečlivost; místo papíru jsem dával alobal). Roubovat do rozštěpu myslíte do zeleného, letošního výhonu?
Co se týká vyrašení letošních oček, na to moc nevěřím. V červnu jsem už třešně očkoval (T řez) a všechna očka čekala až na budoucí jaro. JG

Jen pro JG: dávám vám za pravdu. Kdybych měl pevný alobal a nebyla zase bouřka, asi by to mohlo být lepší než papír v miktroténu. Pokud je sucho a chladno, očka skutečně nemusí rašit. U nás je však právě teď 34ºC a je po bouřce, takže by asi něco rašilo. Rozhodování mezi letním roubováním a očkováním závisí i na kvalitě roubu. Vyřezat slušné očko z nevhodného roubu může být problém. Viz foto.

Existuje aj očkovanie na bdiace očko, tu ho nikto nespomína a možno by to niekoho mohlo zaujať.Minulý rok som ním očkoval Suncrest na starší semenáč broskyne na jednoročné výhony, ktoré vyrástli po zmladení.Zo 6 očiek sa prijali 4.Rástli veľmi slabo, ostatné konáre stromu mali výraznú prevahu v raste a tak zrejme odoberali živiny očkám.Najväčší výhon mal asi 20 cm a najmenší 1 cm.Všetky prežili zimu a v jari bujne vyrazili. Teraz maju asi 40-50 cm.Prikladám návod na očkovanie zo záhradkára-sfotene a uložené v mobile.Na záver pozdravujem a jednu moju radu, očká brať z čo najviac vyzretých výhonou. S pozdravom 

afer

Očkování na bdící očko je zajímavý způsob, mohl by se hodit pro pána, co chce zachránit starou višeň. Za msebe ovšem musím říci, že ujímavost bdících oček jsem moc velkou neměl. Používal jsem ale častěji zimní očka do dvouletého dřeva podnoží, které neměly dost silný letorost vhodný k naroubování.

Pro pana Mimmo: Bouřka je prevít, tedy vítr a pytlík. Vynalezl jsem klícky na rouby s pytlíkem (roubování narašenými rouby). Buď ze zkřížených oblouků „U“ dvou drátů nebo z trubičky králíkářského pletiva. Obojí uchyceno úvazkem pod roubem. Pak pytlík a alobal. Stejné doporučuje i prof. Hričovský (jak jsem zjistil později). A roubovat tedy do „zeleného“ nebo do staršího (roub jako na obrázku ten horní)? A proč mě vlastně zajímá stará višeň? Protože na mladých stromech nových odrůd v okolí (plody mají pěkné) vidím hodně moniliového úžehu.
Očko bdící, očko spící. Asi něco podobného jako špenát a železo. Přeci, když očku neuděláme apikální dominanci, neprobudíme ho k růstu řezem podnože (hnojením atd.) tak bude spát navěky. JG

Když máte takové znalosti 168.81, co vás vedlo k takovému zadání!