Očkování

Když po očkování vyraší ještě tentýž rok v září očko z broskvoně, tak stačí jej obalit papírem proti vymrznutí, to je dobrý nápad. Mně napadá otázka, jestli vůbec do podzimu stihnou na takové pozdní větvičce (vyrašené začátkem září) narůst pupeny? Aby se nestalo, že větvička, tedy dřevo sice přezimuje, ale na jaře nebude z ní nic rašit?

Víte, ona hormonální rovnováha při zachované apikální dominanci vždy podrží očka jako spící. Tedy i v případech záchranného štěpování prováděného třeba po červencových bouřkách. Aby jste takto předčasně naočkované štěpy donutil vyrašit, musíte například měsíc po kontrole ujmutí seříznout podnož na čípek (tj. 2-3 očka nad místem očkování). Pokud se takto podaří vynutit předčasné vyrašení, pak pokud udržíte apikální dominanci štěpu, pak přežije, pokud převezme apikální dominanci některé z oček podnože, pak štěp vyholí (u peckovin přeměnou na trn bez vrcholového pupenu).

Očka mi v září u broskvoní ještě nikdy nevyrašila. Mohlo by se to však stát např. u přehnojených rostlin. Díval jsem se na výhony, které mi v srpnu vyrašily na mladé broskvoni a nějaké pupeny tam jsou. Poměrně malé. 

Zdravím, potřebuji poradit kam dát naočkované semenáče v květináči přes zimu, jestli do vlhkého sklepa kde je 5 stupňů nebo do suchého sklepa kde je asi 10 stupňů.

Proč? Nechat venku.

Jsou to broskvoně.

Dobře, a v čem je problém, že je nemůžete nechat venku?

Pri -20st. v nezakopanem kvetinaci zmrznou. Dejte je o Vanocich do sklepa nebo do skleniku. Pokud nehrozi plisen, vlhci sklep je lepsi.

To jistě, ale kdy naposledy bylo -20? A samozřejmě mám na mysli rozumné místo venku a v případě velkých mrazů použít ochranu. Pouze říkám, že nevidím důvod cpát semenáčky do bezmrazé místnosti, když v pohodě vydrží venku.