Nezabúdli ste na sýkorky?

Zdeni, v krmítku na snímke máte koňadry, nie sojky. Mnohí vtáci sú všežravci. Netvrdím, že sojka je výhradne mäsožravá, patrí tuším medzi krkavcovitých, ale straku na čerešne či orechy istotne nenalákate.

Už zase? To myslíte, že paní Zdeni je tak omezená, že nepozná sýkoru? Asi před dvěma roky, při intenzivním krmení (30 kg slunečnice a jiné za zimu) mi jednou přiletělo ke krmítku v jednu chvíli 7, slovy sedm sojek. Přeberte si to jak chcete.

Také se připojím - u nás okupují krmítka sýkory modřinky, uhelníčci, koňadry, dále vrabci - těch je nejvíc. Potom stehlíci, pěnkavy, hýli, červenky, zvonci, čížkové, strakapoudi, zvonohlíci, brhlícii a nejvíc se mi líbí dlaskové-těch jsem napočítala 9 najednou. Také se k nám již vrátili špačkové, ti jsou u nás již přes 2 týdny a chudáčci také chodí sbírat pod krmítko společně s kosi, strakami, hrdličkami a sojkami. Bydlíme na konci vesnice, za námi je louka a pak les. O víkendu krmítka vyfotím a přiložím fotky. Helena

Dobrý den Palo, tak to s Vámi nesouhlasím. V krmítkách, ale i u nich, na lojových koulích to máme strakami a sojkami přímo obležené. Naopak vyhánějí všechny ty ostatní malé ptáčky. Sojka - potravu si vyhledává na stromech i na zemi. Živí se především stravou rostlinnou hlavně žaludy a bukvicemi, ale i lískovými ořechy, obilím, různými bobulemi, semeny, ostružinami, jeřabinami atd. Živočišná strava se skládá hlavně z mladých ptáků, vajec, myší, hlemýžďů, ještěrek ale i malých nejedovatých hadů.
Straka – má velice různorodý jídelníček. V podstatě je schopná se živit vším včetně odpadků. V přírodě je její potravou většinou různý hmyz, měkkýši, drobní obratlovci, ale i větší mršiny. Rostlinnou stravu tvoří hlavně semena a různé plody. Při sběru potravy se velmi často prochází po zemi, ale sbírá potravu i na stromech.Vybírá z hnízd nejen vejce, ale i mláďata, a to je důvod, proč bývá označována za škodnou. Marcela

Včera jsem doplňovala krmítko. K nám zalétají hlavně obvyklé sýkory - koňadry, modřinky, babky - vrabci, hrdličky, zvonci, kosi, rehci, sem tam čížek nebo stehlík či pěnkava, jednou za čas se objeví hýl nebo dlask, ale to bývá celkem zřídka. Což je škoda, protože zrovna hýlové se mi líbí asi úplně nejvíc. Dokonce nám občas na krmítko útočí strakapoud, ale nevím, jestli z toho něco má. Když zbyla na stromě nějaká jablka, občas udělaly nálet kvíčaly, no letos mají smůlu, neměli jsme žádná.

Ona sojka preferuje masovou stravu v době hnízdění, to je schopná rozporcovat dospělou sýkorku - viděla jsem na vlastní oči - a že další tři sýkorky lítaly okolo a řvaly, jí bylo úplně jedno. Pomoc sýkorce už bohužel nešlo  :-(((. Od té doby je nemám ráda. V jiném období sojky žerou spíš semena a plody.          Lída

...taky sojky ráda nemám... a hejl, sice krásný, a nenadělá více škody jak užitku? nevyklovává pupeny stromů? ale nejsem si jistá...

Tak upřímně, přiznám se, že je mi docela jedno, jestli hýl vyklovává pupeny stromů, nebo ne. Rozhodně nám nikdy žádný strom nezničil, což mi vcelku stačí.

Oceňuji založení této diskuse. Je mi trochu líto, že jsem se nepřiměl nic podobného zhotovit. Nejčastějšími návštěvnicemi jsou tady sojky a straky. Na věrné přátele kosáky bych ale zapomněl. Ti jsou tady odjakživa. Po mnoha letech nepřítomnosti se sem vrátili i vrabci. Nejmilejší přítelkyní podzimu se však stala červenka, která mě dělala společnost po celou dobu sázení stromků a hledala v hromádkách vykopané hlíny něco dobrého na zub.  Vždycky když jsem začal z hloubením jam, odněkud přilétla. Kdoví, kde je jí teď konec.