Najlepšie slivky

To je pro mě novinka. Dosud jsem měl za to, že tolerantní odrůda je ta, kde napadený strom dál roste a plodí, byť méně a ovoce může (a nemusí) mít horší vlastnosti - třeba menší sladkost. Ne ovšem vpadlá, kyselá a na pecce lnoucí místa. Protože virus se z tolerantů může šířit dál, je prakticky nemožné nemoc zlikvidovat vymýcením viditelně nemocných stromů. Tak jsem chápal toleranci slivoní vůči šarce. Nedává mi logiku, že by rostlina tolerantní odrůdy byla napadena (tedy infekci má, ale toleruje ji) a přitom savý hmyz by z ní virus nenasál. Je ta informace zaručená?

Pane Vysloužile, dosud jsem si myslela to, co Vy. Tohle jsem četla tady teď před chvílí (vyšlo - Abeceda zahrady), zatím jsem to ještě jinde neověřovala. Psala jsem to i kvůli té Jojo, čím to je způsobeno, že u ní se šarka nešíří dál do stromu. Ještě zapátrám.  Lída

Je to nesmysl, veškerá dostupná odborná literatura jasně uvádí, co tolerance, znamená - strom je nakažený, ale nemá zjevné příznaky nemoci na plodech, je zdrojem infekce a proto se nemají toleranty vysazovat do sadů zdravých pravých švestek (můžou být bezpříznakově nakažené a přenést nemoc do okolí).

Jojo -supercitlivost je daná odumíráním buněk v okolí místa inokulace infekce -viz výzkum Holovousy - jde o reakci na mikroskopické úrovni, pouhým okem nepozorovatelnou. Prakticky stromek nejde nakazit šarkou (ani záměrnou inokulací) a tudíž je zcela zdráv, bez jakýchkoliv viditelných známek nemoci.

Jistě, není to rezistence v pravém slova smyslu - že by virus neuměl buňku infikovat nebo se v ní množit. Ale nemůže se z napadeného "mikromísta" nikam šířit a tak je praktický dopad pro záhradkáře stejný jako u rezistenta (kterého dosud nikdo nikde nevypěstoval, Durandzie rezistentní rozhodně není-jen tolerantní). Jediný rozdíl oproti "pravé" rezistenci pro praxi je v nemožnosti množit Jojo roubovaním na nakažené podnože -styčná vrstva buněk po infekci nekrotizuje a tím je znemožněno ujmutí roubu.

Tak novinka - chvilku jsem googlil a zjistil jsem, že rezistentní odrůda již existuje, i když není dosud na trhu (a ještě chvíli nebude) - vznikla totiž genetickou modifikací. Jde o transgenní švestku domácí, klon C5, "Honey Sweet" pod tímto názvem je od r. 2008 dostupná v USA,  zde testována od r. 2001 ve VÚRV Praha-Ruzyně. Rezistence vůči šarce je potvrzená, u nás se musí ale ještě provést hafo testů na ekologickou a zdravotní nezávadnost, aby byla povolena do běžného prodeje.

A ještě k těm pojmům, protože v nich mám sám zmatek, našel jsem odbornou klasifikaci vnímavosti rostliny k viru:

1.Vnímavá -virus se snadno a rychle množí, vyvolává příznaky, výrazně poškozuje užitnou hodnotu rostliny.

2. Tolerantní -virus se množí stejně jako ve vnímavé rostlině, příznaky však nebývají výrazné, užitná hodnota je snížena jen málo, nebo vůbec ne.

3. Rezistentní -rostlinu lze nakazit, ale následně se spouští kaskáda obranných mechanizmů, která vede k výraznému omezení šíření viru nebo časem i k jeho úplnému vymizení z rostliny.

4. Imunní - rostlinu příslušným virem nelze nakazit.

Kategorie "superzenzitivní" není uvedena, prakticky se však tato rostlina chová jako imunní.

Veľmi dobrý článok o vzťahu rastliny a patogénu, pochopiťeľný pre každého. To že Fytos alebo Plantex napíše na svojich stránkach "absolutna novinka, plne rezistentná" je iba obchodný ťah.Podobné polopravdy, a niekedy aj úplné hlúposti sa občas vyskytnú aj v časopisoch o záhradách. Stano

Myslím, že jsme si zde princip biologické reakce odrůdy JOJO na virovou nákazu důkladně vysvětlili a že po přečtení výše uvedených příspěvků již bude každému jasné, jakým způsobem tato odrůda na infekci reaguje. Z uvedených názorů vyplývá, že problém pana Ronyho se zasycháním letorostů na odrůdě JOJO nemá přímou souvislost se šarkou a je tudíž pravděpodobné, že tomu tak bude i na ostatních slivoňových odrůdách v jeho sadu.

Rony, ještě jedno užitečné vyjádření Doc.Poláka.Jde o problém roubování odrůdy JOJO na jiné podnože či stromy.Všichni se vyjadřují asi jen k pravokořennému šlechtění JOJa.Moje poznatky směřovaly k roubovaní, kdy se v praxi předávají(i prodávají) vzájemně mezi zahrádkáři různé rouby, JOJO nevyjímaje.Případ, kdy dojde k infekci a onemocní podnož nikdo z diskutujících neuvádí.Zde je:

Doc.Polák:  JOJO nesmí být v žádném případě přeroubována, nebo roubována, očkována na jiné stromy a podnože peckovin.Nejen proto, že je licenčně chráněna, ale i proto, že po naroubování, přeroubování,naočkování na rostlinu, strom, podnož,infikovaný šarkou, by JOJO, jako hypersenzitivní odrůda odumřela, nebo částečně odumřela.  AB

Za prvé - případ následků roubování (štěpování) byl již zmíněn a za druhé problém p. Ronyho má zcela jiný projev než na který vy upozorňujete (jak můžete na fotografiích shlédnout). Pokud by p. Rony štěpoval na zavirovanou podnož, tkáň štěpu by se oddělila a nepřijala, tedy uschla.

Pokud je tu vzpomenuto roubování, tak s Jojo jsem experimenty neprováděl ale s Čačanskou ano. Vědomě jsem narouboval na ifikovanou mladou švestku Domácí Čačansskou a to hned v několika kusech. A jak to dopadlo. Domácí rodila své ovoce a Čačanská taky své ovšem bez známky poškození na plodech ale na listechČačanské) byla patrna šárka jako excelentní. Problém byl v rychlejším růstu větví Čačanské a taky v odumírání a prosychání, které ovšem započalo od určitého data. Ty větvě jsem v tloušťce asi 10 cm odřezal a tak ty Domácí přežily i Čačanku a rodí i dále ovoce jenž je z části šarkovité ale po probíce docela dobře upotřebitelné na pálení (můžu dodat foto zacelujících se velkých ran). Můj názor je takový, že se mne tu plete několik chorob dohromady. Především jakoby se před několika lety rozšířil velmi agesívní kmen virus nebo bakterie "monília laxa". A jak se to projevilo, Tak že od určitého data byly některé ušlechtilé napadeny příliš odumíráním větví. Stejně se to projevilo jak u stromů 3-letých, tak i 15-ti letých. Měl jsem Čačanky už někdy od roku 1985. V něčem mne to připmínalo "kolaps" višně Erdi Batarmo, však víte čím i když ta choroba se projevuje už "za zelena".

Doc. Polák: JOJO nesmí být v žádném případě přeroubována nebo roubována na jiné stromy a podnože... 

Já s ním ovšem z duše nesouhlasím, opak je podle mě pravdou. Na podnož infikovanou šarkou se především nesmějí roubovat citlivé odrůdy jako je Domácí švestka. Proč? To je jasné! Stromek onemocní a bude nejen plodit brakovité ovoce a chřadnout, ale navíc se stane zdrojem infekce pro další peckoviny. Naopak, naštěpované JOJO buďto odumře - takový stromek asi nevysadíme, tudíž žádné riziko - nebo, v případě bezvirózní podnože, bude zdravý.
   Obávám se, že pan docent je trochu zainteresován na ziscích firmy vlastnící  licenci k množení příslušné odrůdy.