Najlepšie slivky

Tipl bych si na to první - monilii. Zatímco šarka se šíří většinou savým hmyzem, monile špíš rankami po opadaných květech, listech. 
  Sám jsem hypersenzitivní reakci pletiv slivoně Jojo na vstup infekce neviděl,  myslím, že bude spíš na mikroskopické úrovni, nikoli jako uschlá větvička a kus kůry. Nehledě ny to, že podobné projevy jsou patrny i na jiných odrůdách, citlivých i tolerantních.

Co jsem se dočetl, tak přenos virových patogenů šarky byl prokázán mšicím a úměrně v menší míře rovněž i stykem se zavirovaným materiálem při štěpování. Odrůda JOJO je schopna virus lokalizovat již v primárně infikovaných buňkách, zde nákazu izoluje a nerozvádí ji dál do dalších rostlinných tkání. Proto by se zastavená infekce a její nekrotické projevy způsobené sáním mšic měly projevit (doufám) pouze na listech, odkud mšice sají. (Při nákaze způsobené naštěpováním by patrně došlo k odumření celé naštěpované části, jak výše psal pan AB, což má svoji logiku).

Taky si to myslím, že po přenosu viru šárky na list(jak jinak, na letorost určitě né!) odrudy JOJO odumřou pletiva listu dřív, než se nákaza dostáne dál do letorostu.Je to nepravá resistence na vir šarky.

Proto si myslím, že slivoně, které mají hrubší list, např.Haganta, Zelená renkloda budou odolnější.Je to jen má úvaha.Ještě jsem neviděl např.projevy šarky na listech Zelené renklody, i když vím že mšicím chutnají taky.Naše Zelená renkloda vyrostla z prutů slivoně, následně naštěpována, která bylašarkou postižena hodně.Do dnešní doby není na Z.Ren. ani známky po šarce.

rostislavik

Řekl bych, že zelená renkloda má vyšší míru tolerance k šarce a že to s hrubostí listů nesouvisí. Pokud hrubý list nebrání mšicím v sání, nemůže bránit ani infekci. Taky ale jen úvaha.

Podle mého názoru je rozdíl, zda pletivo virovou nákazu přijme a odolá jí, nebo ji nepříjme a nekrotizuje.Odumírání pletiva i celých větévek je vážnější problém a není to přesvědčivý projev odolnosti.   AB

Milý AB, pořád opakujete to stejné dogma, že usychání celých větévek je dílem šarky. Už na jiném místě píšete, že vlvem své supercitlivé vnímavosti při napadení virem šarky usychá na Joju napadená větévka či výhon. A to je jádro pudla. 
   Podle mě (a dalších) po napadení šarkou nekrotizujë akorát pár napadených buněk, nikoli celý výhon či větévka. Klinicky se tato senzitivita manifestuje jako odolnost proti chorobě. Asi jako člověk, který díky očkování získal protilátky (chcete-li hypersenzitivitu) a infekci (TBC, neštovice, polio, tetanus...) eliminuje dřív, než způsobí rozvinuté onemocnění.

Mám s tím odumíráním celých větévek obrovský problém a proto mne to velice zajímá a mám dostatek fotografického materiálu, protože se to netýká jenom odrůdy Jojo ale i většiny šlechtěných švestek tolerantních k šarce. Nejvíce je postižena odrůda Stanley, taky Čačanské u nás skončily, ještě Vajevka ale ta v menší míře akorát už na listech je vidět šarka. Mám už vysazené Toptaste a tak jsem zvědav. Odumírání letorostů se neprojevuje na Domácí, Durancii a na Hammanové. Co je na této chorobě zajímavé, tak to, že usycháním větévek strom ještě bujněji roste na tom zbytku a tak pěstování koruny se stává nezvladatelnou záležitostí.

Dobrý deň, chcem sa opýtať, aké máte už reálne skúsenosti so slivkami Toptaste? Je to naizaj taký skvost? Aké sú výhody, nevýhody atď...? Čo sa týka slivovice vaše skúsenosti? Ďakujem

Teď právě jsem se dočetla v části "vyšlo" www.zahrada, že :

tolerantní odrůdy = napadený strom roste a plodí dál a především - vir se dále nešíří

nejodolnější je Jojo - odrůda umí napadení šarkou rozpoznat a kolem napadeného místa vytvořit korkové pletivo, čímž virus izoluje

           Lída