Myrobalán versus špendlík a mirabelka

Taky jsou tu hlasy (sám k nim úplně nepatřím), že kvalitu lze výrazně zlepšit dodáním cukru, speciálních kvasinek, živné soli a pektolytických enzymů.

K těm hlasům jsem přiznám se, nepřihlížel. Nějak jsem na to zapomněl. Což vlastně i potvrzuje ten můj názor o kvalitní surovině...
A stejně by to bylo na několik samostatných debat ve kterých by jsme se asi shodli. Až v některých případech na ten cukr.

Rafael.

Což vlastně i potvrzuje ten můj názor o kvalitní surovině...

Je to zase o vymezení pojmů. Co je to kvalitní surovina? Bavíme-li se o myrobalánech, tak ty já za kvalitní surovinu nepovažuji.  Cukru mají málo, aroma skoro žádné a vyšší podíl pecky. Jistě, opít se dá takovou pálenkou úplně stejně jako pravou slivovicí. Ale to mi přijde málo.
   Je to jako s medem. Každý včelař tvrdí, že řepkový med je stejně kvalitní jako ten lesní spadkový či akátový. Ale kdo je ochutná, ví své.

Taky myrobalány za kvalitní surovinu rozhodně nepovažuji. Nemají prakticky žádnou dobrou vlastnost. Jen tu, že jsou v některých místech volně nasbíratelné.
*
Vlastně jsem jen reagoval na dotaz p. xxx.xxx.144.32 - 80% špendlíků a zbytek nějaký peckovinový mix.
Taky to tak občas praktikuji, že do 220l soudku švestek přidám 2-3 kyblíky rynglot, myrobalánů a kdysi, pokud jich bylo málo na samostatný kvas i Nancynských. A žádné zhoršení kvality jsem nezaznamenal.
*
A jak jsem tady psal, že nejdůležitější je kvalita vstupní suroviny, tak to je taky dlouholetá zkušenost. Před cca 30lety po vykácení Domácích a výsadbě Č. Lepotic, Nalbolji, Hamanových, podobně v té době dostupných slivoní a nejrůznějších svépomocně vypěstovaných švestek se s kvalitou těch nejlepších komerčně vyráběných slivovic nemůžu rovnat i kdybych se na hlavu stavěl...
(Tím samozřejmě nemyslím, i když jsem patriot, Jelínka apod...)
A nepomůže mi ani to, že jako HG "můžu používat"  postupy o kterých o se jim může jen zdát...
*
Srovnání s tím řepkovým medem mi přijde hodně trefné. Co s ním kdysi dělal můj děd přesně nevím, ale určitě nikdy nešel z domu. Vím to od zákazníků které jsem po něm zdědil. Já jsem řepkový med vytáčel asi jen 2x a nepoužil jsem ho ani na medovinu - medové víno. Nechtěl jsem si zkazit pověst svou a hlavně dědečkovou.
"Naštěstí" pak družstevníkům napadl řepkové pole nějaký nebezpečný škůdce, neměli ho pojištěné - málem kvůli tomu zkrachovali a od té doby se už naštěstí to žluté sfinstfo v mém okolí nepěstuje"

Rafael.

Ale je to jen srovnání a ta obvykle lehce kulžou. Každý med má své pro a proti. Naši dědové lesní = medovicový med moc rádi neměli, byl to pro ně "spadek", nebyl nektarový. Němci se po něm můžou (bývávalo) utlouct, protože obsahuje vysoké množství minerálů, je účinný proti angíně. Řepkový med zas obsahuje brassiny, což jsou látky s údajně protinádorovým účinkem. Jako sladidlo je výtečný. A květový je prostě květový. Takže každý si najde co potřebuje, když ovšem ví co hledá. A nazvat řepku svinstvem mi taky nepřijde zcela fair.

Jak jsme se už odchýlili od tématu, a ač jsem myslím si, že jsem bezkonfliktní člověk, tak jakákoliv podpora masivního pěstování řepky mně vždy neskutečně vytočí!!!
Myslím si, že větší devastace kvalitních zemědělských půd a krajin snad ani nemůže existovat!
No, ještě stavby cizích montoven nebo našich satelitů hypotečně podporovaných  - králikáren", atd.  na úrodné zemědělské půdě.
Proč se vždy v takových případech raději nevybírají, když už to musí být, půdy k zemědělské výrobě méně vhodné?
*
K řepkovému medu ať si udělá každý názor sám. Jen bych rád upozornil, že není správné ho zaměňovat s medem květovým - nektarovým. Pokud mají včely v dosahu kvetoucí řepku, o nic jiného nemají zájem. Tvrdit, že v době masivní snůšky z řepky sbírají nektar i z jiných květů je absolutní blbost! Je to vždy "jen řepkový med", který většina konzumentů odmítá a já bych se styděl ho někomu i "jen" darovat...
*
Na druhou stranu tzv. med lesní, tolik žádaný, vzniká tak, že červci, mšice a podobná havěť saje mízu z listí a jehličí stromů a díky jejích trávení a metabolismu vylučují, (serou), sladké výkaly které po nich včely sbírají...
*
A teď si vyberte...
(Ale ještě jsou medy květové, většinou jarní a jen z nektarů)
*
Omlouvám se za psaní hodně od původního tématu, ale nedalo mi to...

Rafael.

Co se týče řepkového medu, tak se kvapem blíží doba, kdy žádný nebude a proč nebude, si může vyguglit každý sám. S tím spadkem máte pravdu. Neni nad „husí sádlo“ bíle barvy, které se dá lehce namazat na krajíc chleba.

"že není správné ho zaměňovat s medem květovým - nektarovým." To nikdo nezaměňuje. Řepkový med přece je květový med.

Omlouvám se za odbočení od tématu. Jenom trochu na obranu řepky (když odhlédneme od dotací resp. podpoře u spotřební daně a jejího technického využití) - ta rostlinka za to nemůže. Obsahuje kvalitní olej, který v mnoha ohledech předčí např. tolik propagovaný olej olivový, z řepky se do půdy dostává dosti velké množství organické hmoty (řepková sláma se prakticky jinak nevyužívá), v neposlední řadě řepka zlepšuje strukturu půdy a je dobrou předplodinou např. pro obiloviny. Bohužel když kvete, tak je "vidět", i když je jí méně než 10% z celkové rozlohy zemědělské půdy.

Zdravím,
se zájmem jsem si přečetl celou diskuzi. Bohužel boj za pojmenovávání špendlíků, myrobalánů, mirabelek atd. pravými jmény je asi nevybojovatelný. 

U nás (okolí Litomyšle) je jedna silnice, u níž byly vysazeny špendlíky, mirabelky aj. Dneska už zbyly jen dva stromy mirabelky Nancyské a asi čtyři stromy mirabelky Flotowovy. Tamní špendlíky už zmizely, ale naštěstí je otec před lety narouboval. Mělo by se jednat o špendlík žlutý. 

Myrobalánů, kterým tady u nás nikdo neřekne jinak než špendlíky, je všude habaděj. Velká variabilita barev, chutí, doby zrání atd. 

Potom vím v okolí asi o dvou starých stromech slivoní s malými, ojíněnými, modrými, kulatými plody. Zrají v srpnu, stromy mají slívoidní habitus. Chuť ji příjemně sladká, dužnina spíše vodnatá, jde hůře od pecky. Bohužel nemám ji zatím nafocenu.

Dobrý den. Bydlím v Adamově okres Blansko. Bývalo tu hodně těch žlutých až fialových já jim říkám špendlíky. Ale poslední roky to pohúnci města likvidují jako by neměli co dělat. Z těch čistě žlutých jsem dělal svůj 1. kvas. Sbíral jsem pouze ze země a vždy až večer, protože na zemi je ještě dorazilo slunce do plné sladkosti a taky proto že už na nich nebyl pichlavý hmyz. Mnoho kolem jdoucích známích i cizích lidí mě tvrdilo že z toho nic nebude že to nemá štávu aj. co má mýt ovoce do bečky. Nasbíral jsem tehdy 250l kvasu a dal to do 1. nádoby. Ta byla v garáži v koutě zskládaná různým harampádím. Bohužel sezonu v palírně jsem pros. a tak mač zůstal v bečce přes léto v garáži do další sezony pálení. Bečka byla uzavřena deklem s kovovou obručí. V palírně se mě ptali co to je že to tak krásně voní a já jim popsal tendle příběh. Kořalka byla výborná a oba paliči mě potom okopírovali. Dával jsem 1kg cukru na 50l