Myrobalán versus špendlík a mirabelka

Zrelé belice :)

Koukám na to "žluté něco" a docela podobné jsou plody krajových odrůd "Bílá trnka" nebo "Sračky".

Dobrý večer.

Pane Radime. Zakoupil jsem si knihu Ovoce Bílých Karpat, listuji v ní a narazil jsem na váš neznámý druh žluté švestky, který by měl odpovídat vašemu popisu.

BÍLÉ TRNKY

SYNONYMA: Trnky, Žluté trnky. VÝSKYT: Bojkovice, Pitín. TVAR: vejčitý až oválně elipsovitý, většinou pravidelný. Šev je široký, mělký, intenzivněji ojíněný. Na bázi plodu se vyskytuje malá, ale znatelná kožovitá tečka. VELIKOST: střední až větší, výška 35-42 mm, šířka 32-38 mm, hmotnost kolem 30 gramů. STOPKA: světle zelená s malými světlehnědými skvrnami. Na konci je ohnutá, od plodu se lehce odlučuje, je 15-20 mm dlouhá. Stopečná jamka je malá, pravidelná, středně hluboká. SLUPKA: tenká, mírně kyselá a nahořklá se světlými, málo znatelnými lenticelami, barva je žlutá, ojíněná, většinou čistá, bez kožovitých skvrn. DUŽNINA: žlutá až zlatožlutá, později zlatá, jemná, středně tuhá, někdy rozplývavá, mírně sladká, bez zvláštní příchuti, jen vyjímečně vyzrálé plody připomínají chutˇ meruňky. Dobře se odlučuje od pecky. ZRALOST: od poloviny srpna se dají plody postupně konzumovat. PECKA: elipsovitá, ukončení stopečné části je široké, temeno je oblé nebo tupě zašpičatělé. Výška mezi 20-23 mm, šířka kolem 14 mm, tloušťka 8-9 mm. Hřbetní rýha velmi úzká a mělká, místy zarostlá téměř neznatelnými hřbetními žebry. Hlavní žebro je středně široké, oblé, břišní rýhy jsou úzké, mělké, někdy zarostlé nevýraznými bočními žebry. Povrch je málo zrnitý, některé pecky jsou téměř hladké, jiné středně hrbolaté. POZNÁMKA: Plody se používají k přímému konzumu, na koláče a marmelády. Množí se odkopky. V dané lokalitě je odrůda bez příznaků šarky a nebyla prokázána ani přítomnost viru šarky švestky pomocí ELISA testů.Toť vsjo

Jsem se zapomněl přihlásittakže příspěvek je anonymní. Nicméně v této knize je mnoho starých zajímavých odrůd s takovým popisem a to ji nechci dělat reklamu.S pozdravem krekaříček

Belice je sloveský název pro Žlutý špendlík, stoprocentně. Šarka se na nich projevuje modrými skvrnami, ale symptomy nejsou na plodech tak výrazné jako na Domácí.  Rychlý úhyn stromů nebyl primárně zapříčeněn ani tak Šarkou, jako nějakou rakovinnou dřeva. Je ale možné že k té citlivosti vůči této houbě přispěla právě šarka. je stejně zajímavé že tak kultovní odrůda JAKOPRÁVĚ žLUTÝ ŠPENDLÍK NENÍ POpsána v žádné české pomologii, v těch je jen Kataonský, přestože se nikdy výrazněji nerozšířil...

           Ing. Fidla

Belice sú žlté slivky bez pigmentu, ktorý je rudimentárny na miestach napadnutia. Mirabelky sú niekde medzi myrobalánom a belicami. Mirabelky majú okrúhleši (neslivkový) tvar, kôstku okrúhlu ale špicatú, a pomerne dobrú odlučiteľnosť od kôstky. Bývajú menšie ako belice, a väčšie ako myrobalán. Nazval by som ich kultúrnou formou myrobalanánu. Belice sú vo vzťahu k slivkám bystrickým (chuťovo sladké), len úrýchlené, bez farby a vodnastejšie. Žlté myrobalány sú zriedkavé, ale vyskytujú sa, mirabelky bývajú spravidla žlté (načervenalé).

Tvar okrúhly je typický pre mirabelky (žlté, vačšie) a pre myrobalán. Belice sú slivky. So šarkou to nie je tak kritické ako u sliveik bystrických. Belice sú slivky skoré.

Neskoré okrúhle a pichľavé slivky sú trnky (ale len na Morave). Bývajú menšie ako normálne slivky (asi preto trnky).

Slivky rezistentné sú skoroslivky - platí to pre všetky čačanské (aj Stanley) - taxonomicky sú to slivky, chuťovo nie celkom. Ringlóty sú krížzence sliviek + niečo. Sú väčšie, majú okrúhly tvar a niekedy dokonca aj slivkovú chuť. Niečo ako zväčšená (kultúrna) mirabelka. (Amtmanova je modrofialová, niekedy načervenalá, zelená je zalená a Wazonova je žltá).

Pekné pojednanie je na.

http://www.receptyonline.cz/slivone-a-myrobalany--1221.html

No a na obrázku v úvode ide asi o mirabelky. Záleží od kôstky. Ak je tvaru rybej šupiny je to mirabelka, ak je kôstka slivková ide o belice.

Cože? Tak to jste trochu mimo. Tyhle diskuse se tu omílají už kolikátý rok a mám pocit že to stále málokdo pochopil. Takže ještě jednou. Myrobalány jsou běžně žluté, v podtstaě je to jejich nečastější barva spolu s červenou. Mirabelky jsou jen žluté, popř. s líčkem a hlavně maj úplne jinačí habitus, prostě proto že to je slivoň. Slivoně dělíme na švestky, plošvestky, mirabelky, reglody, slívy a špendlíky a určitě by se dalo ještě pokračovat, ale myslím že takto to stačí... To co roste kolem cest nejsou špendlíky, ale myrobalány, bez výjimky. Pravý špendlík je vyloženě zřídkavá záležitost a když někdo píše že u nich je toho hromada, jedná se vždy o myrobalán. Myrobalánu se lidvě říká totiž špendlík, nebo mirabelka, ale pravý špendlík i pravá mirabelka je úplně něco jiného. Je to takto jasné? Omlouvám se za podrážděný tón, ale už mě tohle vysvětlování vážně nebaví... Je tu mimochodem k dohledání na foru jedna rozsáhlá diskuse, která řeší přesně to saamé já doufámn že absolutně zbytečně nevzniká ted diskuse další o tomtéž...

           Ing. Fidla

Slivoně dělíme na švestky, plošvestky, mirabelky, reglody, slívy a špendlíky a určitě by se dalo ještě pokračovat,...ovšem to vaše dělení má obrovskou chybu. Chybí tam pro nás Moraváky nejdůležitější kategorie, to jsou trnky a durancie.

V této diskusi, zvané myrobalán versus špendlík a mirabelka jsem se chtěl věnovat právě myrobalánům, špendlíkům a mirabelkám, především rozdíly mezi mezi nimi. Ne klasickým švestkám - Prunus domestica ssp. domestica a dalším - spinosa, italica, salicina a spousty dalších, to bychom mohli opravdu psát do nekonečna. Jde mi právě o ty 3 druhy, které se, více či méně, vyskytují v naší přírodě a je v nich mezi lidmi velký chaos, leč v 99% případů se jedná o myrobalány. Ale to zbylé procento mirabelek a špendlíků by se nemělo ignorovat a když se objeví, bylo by fajn o tom vědět.

Zdravím, Špendlík je klasická trnka (švestka) Prunus domestica subsp.insititia, jen je trošku menší, žlutá,někdy s nepatrným růžovým líčkem.Na všech fotografiích jsou jen obyčejné plody divokých Myrobalánu sprášené s bůhvíčím.