Libštátská dalmatinka

Ahoj sadaři.

Tak jsem konzultoval s prof. Krškou z Holovous moji Libštátskou dalmatinku. Výsledek. Není to žádná známá evidovaná slivoň. Letos se mi odvděčila krásnými a chutnými plody. Libštátská dalmatinka /Ld./ Není vhodná pro velkosady. Je vhodná pro zahrádky. Je to z důvodu křehkosti, krátké konzumní doby, nevhodnosti přepravy. Při dobrých podmínkách je velká. Vždy nadprůměrně sladká, šťavnatá, má nakyslou slupku, což ji dodává chuti. Je to nejlepší slivoň co jsem kdy jedl. Dužnina jde od pecky. V plné zralosti pouhé spadnutí na zem způsobí její prasknutí. Velkou nevýhodou je, že chutná hmyzu. Trpí na klejotok plodů. Nejeví známky šarky. Na jiné nemoci průměrná. Je cizosprašná. Je pravokořenná.

Hlásím se k tomuto příspěvku. Byl jsem přihlášený, ale systém mě odhlásil. Dám sem pár fotek.

Pěkné! A co slupka, je kyselá jako u originální dalmatinky (Malvazinky)?

Není to žádná známá evidovaná slivoň.

Kde jste ji vzal? Google ji nezná.

Řekl bych, podobně kyselá slupka jako u Malvazinky. Pěstoval ji již můj táta. Protože již název Dalmatinka existuje, tak jsem ji nazval Libštátská dalmatinka. Možná pochází z oblasti Dalmácie, či blízkého okolí.

Kdvo ví odkud, třeba i z Anglie kde pěstují Viktorii. Hlavně at se stromeček vyhne šárce, nebo ji moc nenapadá monilie. Jinak by se z ní mohla stát jen rarita z rok od roku se zhoršující chutí, což z vlastní zkušenosti znám... Hodně štěstí při zápisu, pokud se do toho pustíte, když už konzultujete.

Šarku jsem na ni za ta léta neviděl. Ani náznak. Ld je až moc křehká a luxusní. K tomu pak přísluší špatné vlastnosti. Praskají při padání přezralých plodů. Praskají v deštivém počasí, je napadána hmyzem. Mívám problémy i se sousedama, když někdo nedostane.To je daň za tu kvalitu. Přes padesát let ji testuji v 370 m. n. m.. Nejhorší výsledky jsem dosáhl v suché nevýživné půdě. Pak jsou plody malé a slupka nahořklá. Uvažuji, že ji věnuji do volného šíření, mimo křížení. Děkuji za přání.

Jirka

Moc pěkné:-) dal bych si říct a nějaký ten roub -i když máme písčité a sušší půdy. Praskání je daň za vyšší obsah cukru, a to že padá přezrálá, je naprosto normální u většiny odrůd. david

Chtělo by to dodat nadmořskou výšku a dobu zrání pro přesnější určení odrůdy.Praskání je odrůdova vlastnost, slívy praskají daleko více než pravé švestky a pološvestky.

Ld pěstuji v Podkrkonoší 370 m.n.m. Zralost bývá od 13.8. do 30.8. Konzumovat ji lze ještě nedozrálou, protože je již dostatečně sladká. V tomto případě má jinou chuť.

Jirka