Jiná podnož než myrobalán

Do špatně propustného těžkého jílu bych žádné stromy na myrobalánu nesázel. Tam je třeba použít podnože St.Julien, wangenheim, nebo ZR. Z toho wangenheim roste nejslaběji. Do takové půdy se nehodí sázet ani broskvoně na broskvoňových semenáčích. Meruňka na meruňkovém semenáči M-VA prozatím v jílu "drží", ale uvádí se nevhodnost této podnože do těžkých půd z důvodu možné asfyxie. Takže bych to raději nezkoušel. Jak jsem už psal dříve, tak do těžkých jílovitých půd je jak pro slivoně, broskvoně i meruňky nejvhodnější podnož St.Julien. Pro slivoně a meruňky i ZR nebo wangenheimova.

Děda měl vystřižený článek z novin o úspěších soudruhů v SSSR, mám ho stále založený v zahrádkářské knížce : Víte že váš názor na pěstování na podnoži myrobalámu jasně vyvrátili v 50 - 70 létech soudruzi v sovětském svazu.

Dělali na tom přes 20 let a měli výsledky z mnoha kolchozů kde založily asi uměle ovocné sady, slívy a jejich odrůdy sice byly zastoupeny jen 20% ale u slív uváděli rozlohu 3630 ha. Bohužel zpráva z jejiché šlechtitelské stanice uvádí odrůdy jen pod číselným označením a hlavní pro ně byla dodávka švestek pro zpracování v konzervárnách, ale vedlejším výsledkem byla schopnost úrodnosti v náročných půdních a klimatických podmínkách.

Z osmi podnoží kde byla Wagenheimova, zelená ryngle, Prunus Salicina japonská podnož, a pět druhů Prunus myrobalana s uváděnými číselnými kódy, absolutně nejlepší výsledky jak v jílovité i písčité suché i vodnaté zemi, včeně nemocí a odolnosti mrazu a suchu měla podnož Prunus myrobalana pohlavně rozmnožována(ze semene), sadili na podzim jednoleté výhony(25-40cm a síly 6-9 mm u paty),které na jaře očkovali - důvod proč má tato kombinace nellepší výsledky je údajně v zachování nezkrácení a neponičením kýlového kořene.Ostatní nedosahovali takové velikosti plodů a výtěžnosti na strom ve stáří 5 až 10 let.

Ve výsledcích ale uvádějí že pro pěstování v sadech je tento způsob nevhodný a je potřeba vyšlechtit odolnější odrůdy podnoží, které se budou očkovat ve školkách a vysazovat jako rozvětvené stromky.

Když kouknu do sousedního Vašeho vlákna, pane Kema, tak si myslím že tam kde se dá pěstovat pšenice, si můžete dovolit jakoukoliv podnož. Asi bude tedy lepší vybírat podnož podle toho, co je na ní naroubováno. Dobrá afinita a doplňování vlastností ve vzájemné kombinaci bude lepší. Tedy je možné, že Vám porostou švestky dobře i na meruňkových semenáčích.

Stando, tato fotka je zrovna z pozemku, kde je půda hlinitá a celkem pěkná. Ale ten druhý pozemek, tam je to horší, ale foto nemám :-) No budu to muset nějak rozlousknout, protože bych chtěl sadit na jaře a to bude za chvilku. Jako i na tom druhém pozemku se pěstovala pšenice, řepa a občas i kukuřice. Není to úplný šedý jíl, ale půda je o poznání těžší. A jelikož tam budu sadit okolo 50 stromků, tak nechci zvolit podnož, kvůli které by tam stromky hůř prospívaly.  Kema83

Ještě pro pana Petra - právě, že bych chtěl podnože, které uvádíte, ale je těžké sehnat odrůdy, které bych chtěl na těchto podnožích. Nevím z jakého důvodu se většina švestek pěstuje na myrobalánu. kema83

No to je ono... jestli chcete odrůdu na konkrétní podnoži, vybírejde z odrůd naroubobovaných na této podnoži.

většina švestek se množí na podnožích, které jsou nejvíce dostupné a nejlépe rostou a jsou levné.

nebo si sežeňte podnož a naroubojte si odrůdu kterou chcete.  Neboť školkaři vaši kombinaci (podnož - odrůda asi neznají).

Myrobalán se používá pro jednoduché generativní množení podnoží. Pecky jsou drobnější, nezaberou mnoho místa při stratifikaci, plody jsou drobné a matečný strom tak uživí mnohem větší množství plodů, potomstvo je vyrovnané a třídění je jednodušší než u vegetativně množených podnoží. U vegetativně množených podnoží pak také narůstá riziko, že dobře množivá podnož také hodně podrůstá - což je pěstiteli k vzteku a školkaři může být jedno. Když to srovnám s pracností se kterou si množím Marunke, tak je mirobalán téměř bez práce. Jenže pro mou těžkou půdu (kterou nemíním vylehčovat jinak než humusem a vápněním) je Marunke nezbytná.

Dotaz na pana doktora Vysloužila: jak se ujaly loni posílané podnože a řízky? Nemám poslat letos další?

V jílu pěstuju slivoně na různých podnožích a není žádný problém. Dát myrobalány do jílu bych se vůbec nebál. Pak je tu možnost vlastního naroubování na zakoupené podnože.

Tak si dejte pane kemo švestky na myrobalánech kam chcete a nemusíte nic řešit. Tím pádem ani nemusíte slivoně shánět na specializovaných podnožích do těžkých půd. Myrobalán prostě vítězí, jako nejuniverzálnější podnož.  Tím lépe pro Vás. Nakonec se na nich mohly štěpovat i broskvoně a třeba by měly větší výdrž než ty obyčejné broskvoňové semenáče.

Samozrejme, broskynove semenace tu nema zmysel pestovat, po par rokoch odidu na chlorozu. Okrem ilovitej pody je tu totiz aj vysoky obsah vapna. Broskyniam sa tu dari na St. Juliene, ale ovela lepsie na GF677. To je pre mna hotovy zazrak. Marhule mam tiez stepene na myrobalane. Sused ma aj na marh. semenaci, ale musi viac dbat na foliarnu vyzivu.