Je možnost zkusit švestku přeroubovat?

Co se týče německých rezistentů tak mě vždycky zajímalo, jak to udělají, když vyšlechtí nový strom z odrůd, které jsou na šárku náchylné. Že by genetické inženýrství? Jinak si to nedokážu vysvětlit a pokud je ta tolerance založena na přecitlivělosti, tak to je také dvousečné do budoucnosti...

Také některé zkouším, ne že ne, ale to šlechtění tam šlo jak na běžícím pásu a to ve mě vzbuzuje nedůvěru..

S tou individuální odolností s vámi plně souhlasím.

Takže budeme-li se držet rad pana Polehly, tedy použít proti šarce krumpáč, řetěz, traktor a oheň, znamená to použít nějakou zbraň hromadného ničení.  Ve většině oblastí ČR je totiž šarkou postiženo bezmála 100% slivoní a nejen těch. Týká se to planých trnek, náletů myrobalánů v lesích a kolem polí, Kdo z nás hospodaří v takovém izolantu, že si může dovolit karanténní vzálenost od ostatních napadených stromů?
   Ano, vykopeme a spálíme napadené stromy. Vysadíme nové. Než začnou pořádně plodit, infekci dostanou. Přinesou pár úrod, než se choroba projeví na plodech. ale infekci ponesou dál. U tolerantních odrůd se choroba na plodech neprojeví, ale infekci budou dál šířit stejně. Tak je taky zavčas vykopeme a spálíme??
    Řekněte mi, jaký je rozdíl mezi nemocnou švestkou přeroubovanou tolerantní odrůdou a nově vysazenou švestkou (ať citlivou či tolerantní), která nemoc zákonitě dostaner? Já vidím jen jednu. Ta přeroubovaná mi do 2 let přinese hromadu plodů, a ta zasazená bude mít první dva nesmělé přírůstky.
   Je hezké věřit na přirozený výběr. Akorát si generace šlechtitelů lámou hlavu s nálezem přirozeně odolné švestky a stále se jim nějak nedaří. A geneticky upravená Honey Sweet je pořád v nedohlednu.

Nejsem zadny odbornik, ale zdravym selskym rozumem predpokladam, ze prirozeny vyber muze fungovat jen u semenacu, ktere maji kazdy nejak pozmenene geny.

Pokud je z jednoho stromu vzato tisic, nebo milon roubu, tak maji vsechny porad stejny gen a porad stejnou nachylnost. Rozdily muzou byt pak v lokalite,  kdy jeden prospiva zdravy a druhy ne, ale jejich nachylnost je porad stejna, maji porad stejne geny.

Dělal jsem léta pokusy s přeroubováním Domácí napadené a na ni Jugoslávkské. Měl jsem to i zdokumentované. Dobře se to podařilo. Jenže větve Čačanky rostly rychleji. Celkem to plodilo ale listy Čačanské měly fleky. Ovoce ne. Pak ale na náš kraj přišla pohroma "monília laxa". Ta mne zlikvidovala všechny Čačanky, Stanley, Valjevku i JOJO. Jojo je mimořádně citlivé na tuto chorobu (odumíraní dřeva). Co je k neuvěření. Na těch domácích původně roubovaných čačankou jsou ty odumřelé větve odstraněné a obnovily se ty původní a stromy jakž takž rodí nějaké ovoce i když je napadené. Mohu kdykoliv vyjít na zahradu a udělat fotky po velkých řezech a stromy to přežily. Dneska jsem pěstovaní slivoní jaksi vzdal.

Pane Vysloužile, nemusím nic zdůvodňovat.Čtenář si udělá sám představu co jsem napsal a co jsem napsal údajně podle Vás. - Mičurin II

Zdůvodňovat jistě nemusíte nic. O tom, že likvidovat všechny šarkou napadené slivoně dnes již nemá smysl, se tu psalo mnohokrát.
   Je to podobné jako s varoázou včel. Dřív se napadená včelstva likvidovala. Jakmile se varoáza stala všudypřítomnou, snažíme se jen potlačovat její projevy léčbou.
   Opakuji, že nevidím v kraji, kde je šarka,  rozdíl mezi vysazenou tolerantní pološvestkou (která se časem infikuje a je zdrojem infekce) a nemocnou švestkou přeroubovanou tolerantní odrůdou.

Radami z tohoto fóra se řídí dost lidí.A právě radit přeroubovat vysoce infekční strom tak, aby žil co nejdéle je chybná rada.Celá filozofie, kterou jste popsal v příspěvcích je chybná.Třeba na to někdy časem přijdete sám.P

Lepší by bylo, pane Polehla, abyste místo deklamování na otázku M.V. odpověděl. Jako čtenář jsem si sám udělal představu, že vám došly argumenty.
Martin

Proč si nechávat tuto infekci dobrovolně na zahradě.Zvláště pokud jsou projevy infekce zjevné na plodech a listech.

Já na tom nevidím nic k nepochopení...

Pokud se vyskytnou projevy i na plodech tak likviduju taky, občas něco zkusím pokusně přeroubovat. Teď to mám v plánu s těmi napadenými tophity, ikdyž už jsem taky některé, které ani neměli chuť rust vykopal, stejně tak jako valjevky a nebo odkopky domácí.

Je zajímavé, že před sedmi lety koupená domácí velkoplodá se zatím pořád ještě drží a ikdyž dala jen pár plodů na ochutnání tak na listech ani flíček a v okolí je to těmi různými napadenými plánkami úplně prolezlé.

Za sebe souhlasím s názorem Miloše Vysloužila.Žiju v kraji, kde je šarka všudypřítomná, řešit nakaženou švestku nemá z hlediska šíření choroby opravdu smysl, když ta je všude. I nakažená švestka a to i Domácí- může plodit slušné ovoce, v případě tolerantů tím tuplem. POkud bychom mysleli vymýcení šarky vážně, musela by být povolena jediná odrůda a to JOjo. Opravdu to tak chceme?  Nezpochybnuju ovšem že má smysl s šarkou bojovat v oblasti, kde ta se nevyskytuje, nebo málo, otázkou je, zda u nás taková existuje. Uvádí se Jižní Čechy, či Jižní Morava a opravdu symptomy na stroemch Domácích tam nejsou takové jako na Opavsku. Zda tam šarka není ovšem vysoce pochybuju.

           Ing.Fidla