Jakou vybrat ideální švestku na jidlo?
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 34.43 (?), 16.2.2016 12:58
Lepotica prý sousedovi nešla, nerodila i když ji stříkal, je to docela zkušený zahrádkář, zřejmě pro ni nejsou tady vhodné podmínky. Jinde o 20 km dál Lepotica plodí dobře. Takže k nám do 400 m raději něco odolnějšího? Kterou byste doporučili tam, kde nešla Lepotica?
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 16.2.2016 15:51
Čačanská rodna je chuťově výborná. K šarce ale není plně tolerantní, moniliózou sice občas trpí, ale nijak mimořádně. Oproti lepotici je sladší a aromatičtější, má však menší plody a dozrává o dost později. Proč sousedovi lepotica nerodila, nevím polohou to asi nebude. Co mám zkušenost, v chladnějších polohách Č. lepotica plodí dobře, ale chuť dužiny je málo sladká - tzv. "prázdně masitá".
Ve vyšší poloze, kde se nedaří lepotici, budou spolehlivě plodit Katinka, Opál, Wangheimova, z pozdějších asi i Stanley a Haganta.
|
|
|
|
|
|
|
host - 48.25 (?), 16.2.2016 21:16
Prosím, pokud je místo jen na jeden stromek SAMOSPRAŠNÉ švestky (nebo pološvestky), jakou spolehlivou odrůdu byste doporučili do 350-400 m? Především na jídlo, aby nebyla úplně mdlá, měla dobrou úrodu a netrpěla moc na choroby. Děkuji za radu.
|
|
|
|
|
|
|
host - 250.70 (?), 16.2.2016 23:28
Já bych zvolil a doporučil Hanitu.
Tom
|
|
|
|
|
|
|
host - 48.25 (?), 17.2.2016 7:56
Děkuji. O Hanitě se stále víc utvrzuji, že bude jistější než Čačanská. Ještě mi říkali, tady v prodejně zahradnictví, že mám koupit rději na myrobalánu (zákrsek, čtvrtkmen) a stříhat, stříhat, aby nebyl strom vysoký. Tak jen doufám, že tím řezem nebudu stromečku ubližovat - aby vůbec rodil... Prý na St. Julien a ryngli tady moc nejdou. Pokud píšu nějaký nesmysl, můžete reagovat, budu jedině ráda.
|
|
|
|
|
|
|
host - 250.70 (?), 17.2.2016 8:49
Jako Čačanská rodná není taky špatná, ale o proti Hanitě má o pár horších vlastností více (Rodná= má sklony ke střídavé plodnosti a taky pozdější nástup do plodnosti).
Ohledně podnože, záleží kolik máte místa na zahradě. Hanita na myr. bude mít v dospělosti kolem 6 m v průměru. Co se týše ostatních méně vzrůstných podnoží nevím, jak velký strom naroste, protože slivoně sadím jen na myr.
Tom
|
|
|
|
|
|
|
host - 0.146 (?), 17.2.2016 9:07
zdravim ja zase zduvodu mista sazim slivoně na našem poli a kolem mezi po 8 kusech mista je tam dost tak maji i dostatečne vzdalenosti než doma na zahradce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 34.43 (?), 17.2.2016 11:59
Takže jednoznačně Hanitu a raději na jiné podnoži. Mohu vám sdělit, že jak ji zady popisujete, už se na ni těším (doufám, že ji seženu) a hlavně až zaplodí -snad se za pár let poštěstí. Dívala jsem se, že Školka Šťastný ji mají na zelené renklodě jako zákrsek i čtvrtkmen, tak si asi udělám v březnu výlet pro stromeček.
|
|
|
|
|
|
|
host - 34.43 (?), 19.2.2016 12:25
Ještě pár otázek - prosím. Jaké koruny tvoří Hanita? Mám počítat s krátkým obrostem, hustější korunou nebo dělá dlouhé vetve a řídkou korunu? Je vhodné zahustit korunu řezem, snáší letní řez o 30% na nových větvích?
Hanitu už mám rozhodnutou, jen sháním info abychom pro ni vybrali vhodné místo na zahradě. Musí být vysloveně na chráněném místě, nebo se spokojí s klasikou? Jakou půdu namíchat do jámy? My máme na zahr. spíše kyselejší půdi a je tam v podloží částečně opuka. Děkuji :)
|
|
|
|
|
|
|
host - 168.81 (?), 14.3.2016 9:24
Dobrý den.
Není opuka náhodou zásaditá hornina? Její částice přeci spojuje vápenitý tmel.
Co by měli dělat na ČM vysočině, kde podloží je převážně z žul a rul? Tedy kyselé. Nedělají nic a švestky a další slivoně tam od nepaměti rostou dobře. JG
|
|
|
|
|
|
|
|