Jak rozeznat Oulinskou, Ontario a Washington?

Dozrály právě tyto tři slivoně. Ať do nich koušu jak chci, zřetelný rozdíl v chuti ani vzhledu nepoznávám. Pravda, nějaké nuance tam jsou, ale to jsou i mezi jednotlivými plody na stromě jedné odrůdy. Podle čeho je rozeznáváte? Nemohl jsem (jak už se mnohokrát stalo) dostat rouby jiné odrůdy?

Oulinská má dužinu dost přirostlou k pecce. U mne někdy mívá rzivé skvrnky, v plné zralosti má slupku i dužinu téměř žlutou. Korunu má strom široce rozložitou.  Ontario ani Washington jsem naživo neviděla (W. by neměl být samosprašný).               Lída

Hmm, tu samosprašnost člověk dost těžko pozná. Zelená renklóda se dá odlišit spolehlivě podle vzhledu (ani přezrálá není žlutá) i chuti.

njn a já mám v poznámkách Washington zařazený mezi ZR, tedy měl by to  být vyselektovaný klon Zelené renklódy. Selekce byla za účelem získání lepšího opylovače, než je ZR (s delší dobou kvetení pro delší časové pokrytí).

O Olinské a Ontariu je to jako u ostatních starých odrůd. Zrovna nedávno jsem se bavil s jedním Jaroslavem, co řeší problém, že má 3 klony mirabelky Nancyské a neví který je ten pravý/původní genotyp. Všechny jdou od pecky, dají se loupat a separovaná dužina je pevná (tj. po usušení jsou to docela dobré rozinky). Tedy pokud si oulinskou emigranti vzali s sebou za oceán, je jisté, že rozdíl v DNA bude meněí než rozdíl u brambory s červenou a žlutou slupkou.

Washington zařazený mezi ZR, tedy měl by to být vyselektovaný klon Zelené renklódy

To nedává úplně smysl. V literatuře je Washington řazen mezi slívy, zatímco Zelená k renklódám. Osobně v tom ale nemám jasno, podle čeho se to určuje. Třeba Oulinská (renklóda) má mnohem měkší dužinu než třeba Malvazinka (slíva). 

Nejsem si jist, ale toto by mohal byt Oulinská. Foceno na Vysočině.

Mě teď dozrává Washington. Mám je z roubu od pana Pavlíčka - díky. Má sice příznaky šarky, ale strom to nijak neomezuje a zdravě přirůstá. Přikládám nějaké fotky. Mám i Ontário, to jsem kupoval jako stromek, takže by tam měla být garance pravosti odrůdy, i když si o tom myslím své. Tyto starší žluté odrůdy jsou dost podobné a kdo ví, který odborník to určil a poslal to dál s příslušnou cedulkou. Ontário je o nějaký ten den pozdější, plody teď ještě nejsou zralé. Také tvar plodu mi příjde více protáhlý, ne tak kulatý jako u Washingtonu. Jestli nezapomenu přidám i jeho fotky.

No ona Oulinská rengloda zdá se že nebyla obecně rozšířena na rozdíl od Ontaria, já na ni totiž narazil jen jednou. Rodíl ve srovnání s Onariem je přece jen menší plod, výrazně žlutá barva, eromatičtější chut. Strom nemá tak velké a tmavě zelené listy, spíše se podobal na strom Wangenheimovy...

           Ing. Fidla

Myslím si, že se opravdu jedná o záměnu roubů... rozdíl mezi Ontariem a Oulinskou je podle mě dosti výrazný...

           Ing. Fidla

Je zvláštní, že velkoplodý klon Oullinské renglódy mám jenom já a paní Lída. Je popsán i v Pomologickém atlasu peckovin 1 (Sus a kolektiv). Hmotnost plodů opravdu činí 40 - 60g., jak je zde popsáno. Barva plodů je zelenožlutá až žlutá. Dužnina plodu vždy částečně ulpívá na pecce (malým kouskem). Po přezrání jsou plody jen fádně sladké s rozbředlou dužninou. Plody silně trpí moniliovou hnilobou. Oullinská renglóda je samosprašná a je tolerantní k šárce.