Domácí velkoplodá - jak se bráníte Šarce (PPV)

Nákaza PPV patří a podléhá karanténní procedůře,tzn.každý kdo ji v sadu zaznamená by měl nahlásit zjíštění statním orgánům.Nikdo to nedělá,ani já si neumím přectavit jakým způsobem by státní rostlinolékařská zpráva konala,a postupovala kdyby všichni nahlásili.Zjednodušili by si tento problém asi tím,že by všem přikázali stromky spálit a basta.V podstatě celá území jsou šarkou zamořena.Přijde mi jednodušší nahlásit "bílá místa",kde se ještě PPV nevyskytuje.

Z prvu jsem vysadil pár stromků z odkopků, taky proto, že mi tato činnost přišla jako levnější varianta, jak si vysadit stromek švestky.Vždy se to tak dělalo, a sousedi to tak dělají stále.U švestek vždy platilo, že se nemusely roubovat, a přinášely kvalitní ovoce.

Když jsem pak poznal, jak strašně se pletu, hned druhým rokem jsem všechny dobře přesazené,ujmuté  stromky bez milosti, a lítosti vytrhal.Postupně jsem vysazoval odrůdy, které se mi zalíbily, a kterých z prvu mnoho nebylo.Dával jsem mimo jiné větší důraz na odolnost proti PPV.Mezi prvními nechybělo Jojo.Dnes již vím, že odolnost odrůdy proti PPV není někdy radno nadřazovat nad chuťové kvality, a jak plyne čas, a přibývají zkušenosti, upřednostňuju i odrůdy, které nemají takovou míru odolnosti, ale zato uspokojí můj maškrtnický jazyk více, než ty s "planou rezistencí".Stanovil jsem si základní pravidla dodržování ochrany proti PPV, ale nejsem tak naivní, abych si myslel, že to do budoucna bude stačit, aby původně zdravý výsadbový materiál vydržel neinfikován.Dnes mám několik stromků modrožlutých peckovin, a směle mohu prohlásit, že skoro všechny zatím zdravé.Jeden stromek každoročně vykazuje  příznaky podobné PPV.Přesto,že je možným zdrojem infekce pro ostatní stromky jej nyní likvidovat nehodlám.Takže budeme muset počkat na nějaké nové léčebné postupy,a slabě infikované stromky buď vyklátit,nebo více přihnojovat,aby se příznaky tlumily.

Moje preventívní zásady ochrany proti PPV:

1)vizuálně zjíštěné mšice sající na listech ničím důsledně chemii, nebo je ničím  mechanicky.

2)po ukončení prací na stromě (řez, zastřihávání),a přechodu na jiný, dezinfikuju nástroje.

3)spoléhám se na zdravý výsadbový, a množící materiál.Pořizuju rouby z koupených mladých stromků, kde je ještě nějaká naděje, že jsou neinfikovány PPV, nebo rouby z pěstitelských stanic, matečnic.Materiál, kde neznám zdravotní stav, naroubuju,naočkuju na samostatnou podnož, a když se ukáže, že nevykazuje infekci PPV, vysadím do sadu.Testy Elisa jsem si zatím nepořídil.

4)Po likvidaci nakaženého stromku,nevysazuju na stejné místo hned nový stromek,ale počkám půl roku,až rok,až se výsadbová jáma samovolně vyčistí od infekce,protože předpokládám,že vír PPV se stále nachází v částečcích ještě živých zbytků kořenů.Nebo ochrannou lhůtu zkrátím,ale vyměním část zeminy.

dobrý večer :)... přátelé, teď trošku odbočím, ale chtěl bych se zeptat, zda někdo nemá informace o tom, jak je to s povolováním pěstovnání GMO odrůdy Honey Sweet? Honza z Vysočiny

Dával jsem mimo jiné větší důraz na odolnost proti PPV.Mezi prvními nechybělo Jojo.Dnes již vím, že odolnost odrůdy proti PPV není někdy radno nadřazovat nad chuťové kvality, a jak plyne čas, a přibývají zkušenosti, upřednostňuju i odrůdy, které nemají takovou míru odolnosti, ale zato uspokojí můj maškrtnický jazyk více, než ty s "planou rezistencí"

Úplne s týmto súhlasím pán Rostislavík. Jano

Vážení, šarka je už dávno tak rozšířená jak na "viditelně" napadených citlivých dřevinách(a může to být i divoká trnka obecná) tak a to je především problém na "bacilonosičích" a to tolerantních dřevinách. Přece nebudete nikoho nutit testoval svoji Nancyskou, která roste a plodí v pohodě a žádné příznaky nemá a dokonce ji snad porazit. A takových odrůd stále přibývá. Boj je prohrán a ta karantenní opatření už jsou mimo mísu, jako když generálové za první světové války posílali statisíce vojáků na zbytečnou smrt, protože válčili ještě v minulém století.

Se zmínkou o první světové válce musím poznamenat, že šárka byla na Balkáně dignostikovaná někdy v roce 1915. U mne na zahradě se objevila v roce 1982 a za pár let "podlehl" každý strom, i když některé jen z části a odolávaly i 10 let. Dokonce jsem zde fotkami publikoval jak jsem nakažené mladé švestky přerouboval Čačanskými. Všechno vyrostlo i kombinované koruny. Dnes ty mohutné větve Čačanky jsou vyřezané a stromy sice šarkové existují dále. Na co odešly všechny zde novinky byla ta choroba podobná moníli laxa ale je to Pseudomonas syringae.

Já mám obě zahrady dosud čisté, bez PPV a tak se mi testování i karanténní opatření určitě vyplatí.

Tedy i to, že sousedům udělám zdravé stromky zadarmo či jako sousedskou protislužbu.

Neviete niekto kde na Slovensku robia takéto testy na šárku? Chcel by som si tieź dať otestovať slivky. Jano

No, asi pracovišť, kde budou vybaveni na testování metodami PCR a ELISA bude vícero. Málokteré však bude mít vlastní srovnávací infikovaný vzorek. Pokud Vám někdo z krajanů nepoví přímo konkrétní pracoviště, zeptal bych se na VÚRV Piešťany, VÚOOD Bojnice, SAV Ústav genetiky a biotechnológií rastlín Nitra a podobných.

Pene Jano

Dáte zprávu až se Vám podaří zjistit, která akreditovaná laboratoř u Vás na Slovensku dělá testování na PPV a které zpsoby používá (ELISA, PCR, dřevité a bylinné indikátory,...)?

Pred rokmi som dával na fóre "do placu" jeden článok z časopisu Sady a vinice (alebo Vinotéka?), kde šikovný slovenský podnikateľ- výrobca úspešne predávanej kvalitnej slivovice založil slivkový sad uprostred ihličnatého lesa. Desiatky kilometrov široko ďaleko slivky nikto nepestuje. V takom prípade verím, že solídna prírodná bariéra zabráni prenosu vírusu PPV do produkčného sadu. Vzdialenosť iba 2-3 kilometrov medzi záhradou a potenciálne nakazenou slivkou však nepovažujem za 100%ne bezpečnú. Infikované vošky môže vietor preniesť stovky či tisíce metrov. Vďačnými roznášačmi vošiek do vrcholkov mladých letorastov sú napr. zemné mravce. Je to iba otázka času, náhody a príhodných podmienok, kedy objavíme v svojej záhrade príznaky šarky. Preniesť záhradu do bezpečnej vzdialenosti dokáže iba David Cooperfield. 

Rozširovanie slivkových sadov na výrobu slivovice pomocou vlastných odkopkov je zaužívané už celé generácie. Pokiaľ sa v tomto "matečnom" sade šarka nevyskytuje, nemožno mať námietky. A je to bez finančných nákladov. Väčšina týchto pestovateľov, hlavne na dedinách, ani netuší, že existuje akési ELISA testovanie. Horšie je, keď si títo gazdovia idú pre odkopky napr. na kopanice či do príkop okolo ciest, bez toho aby si cez leto preverili stav plodov a listov. Riziko zavlečenia nákazy do vlastnej záhrady je vysoké.