Vtáctvo nebeské... či skôr pekelné

No když to pro ty ptáky bude jako novinka, může to nějaký čas fungovat... trošku upravím do zvířecího jedno úsloví se šibenicí: pták si zvykne i na kočku

Spíše než síť by to mnohdy chtělo sesadit drobné ovoce (které žerou) do bloku a udělat nad nimi rozložitelnou voliéru z několika rámů. Jako se dříve dělaly japany. Nebo jak se to dělá ve velkém (třeba "farma borůvky"). Ochrání to i před kroupami. Místo drahé síťoviny by určitě stačily starší záclony. Ochrání to i před normálně velkými kroupami. Na velké stromy to není. Prý když na stromě bydlí jeden špaček, nepustí na ně ptáky jiné. CD fungovaly asi tři dny. Lepší bylo, když jsme nad jahody natáhl křížem krážem bílý, dobře viditelný provázek. Kosáci se při přistávání nemohli trefit mezi provázky a prodloužili svůj let až k sousedovi, který věší CD.

Na keř aronie dáváme pravidelně každý rok staré záclony na dobu kdy dozrává protože jinak přiletí hejno kosů a za dva dny je sklizeno. Funguje to spolehlivě.

Dobrý den,

plánuji zahradu, a tak bych se chtěl zeptat, jestli někdo zkouší nabídnout jim jiné bobule, pro člověka ne tak hodnotné (ptačí zob, ptačí jeřáb, černý bez,...). Může to fungovat? Chutnají jim nebo je to jedno a stejně chodí na aronii a třešně?

Mám opravdu velký pozemek, na něm i ptačí zob, jeřáb moravský, černý bez., dřín, hlohyně... v okolí je přehršel bobulí od hlohů až po třešně ptáčnice... stejně sežerou v zahradě všechno jedlé. Jedinou vyjímku letos tvořily snad jahody, ty celkem nechávali na pokoji. Snad tím, že jsou tak zarostlé, že jsme sami měli co dělaz, aby jsme je našli (Bude se letos zakládat nové jahodoviště) Konvalinka

Doplníte jim tím zdroje. jmenované druhy se vmáčknou do mezer mezi třešně, aronii, za ní... ptačí zob - pokud o něj budou stát - si nechají až na zimu. Za to Vás bude ptactvo milovat. Pro hosta 201.22...

Za to Vás bude ptactvo milovat.

Aspoň nějaké pozitivum. Dalším pozitivem by mohlo být to, že většina ptáků, kteří se v létě a na podzim živí plody rostlin, tak se na jaře živí hmyzem. Takže by mohli regulovat výskyt škůdců. Aspoň teoreticky. Pozoruje to někdo?

JV

úprimne... je mi jedno, či budú tie potvory budúci rok žrať červivé čerešne... čím viac škodcov, tým menej zostane drozdom...

Primární problém není v tom, že něco sežerou. Kdyby sežrali jen to, co mají k obživě, nic dramatického by se nedělo, alespoň u nás, špačků tu moc není, ale řádí kvíčaly. Potíž je, že oni sežerou tak setinu z toho, co poškodí. Zbytek jen naklovou, nebo jim vypadne z držky za letu. Takže zespodu vidíte větev obelenou třešněmi a když jste blíž, je celá naklovaná a nahnilá. Čím více tam bude bobulí, tím větší úživnost bude biotop mít a tím více mláďat se podaří odchovat.

"...nebo jim vypadne z držky za letu".

Ale vždyť takhle přesně si to zařídila a chce to tak mít matka příroda. Chuť, vůně a barva ovoce musí přilákat ptactvo a jiné žrouty, kterým následně pecka vypadne za letu, či běhu buď z orálního, nebo rektálního otvoru. To jenom člověk moudrý pecky způsobně vyplivuje do odpadkových košů a jejich obsah odváží na skládky komunálního odpadu, čímž však ovocným stromům brání v přirozené reprodukci. Takže objektivně - škůdcem přírody vlastně není hejno nenasytných špačků, ale člověk zahradničící.  A my lidé bychom měli být divé zvěři vděčni, když nám na stromě laskavě nechá byť jen hrstku třešní. Když se na to člověk dívá touto filosofií, hned se mu žije o něco klidněji a spokojeněji.