Pletivo na ochranu proti hrabošům

Obrázek bez komentáře bez reálného fotografického podkladu nic nevypovídá, nic neosvětluje, nic nedokazuje, nejsou tam vysvětlivky.To je jednoduché jen tak, od počítače nakreslit nějaké kružnice, a do prostřed drátku umístit pomyslný střed kořene,a říci tak to je.Já žádné kružnice kreslit nebudu.

Nejste náhodou prodejcem pletiva, že by bylo Vaší snahou, aby si lidi kupovali pletiva na klece 1×1×1 m = 7 m'/stromek místo postačujícího 0,6 m'/stromek?

Prostě drátek musí být zřejmně menšího průřezu než je přírůstek tloušťky kořene za rok a pak je v následujícím roce nad drátkem přemostění z průběžného lýka a to i v dalších letech zůstane průběžné.

To jsou nějaké divné počty...

to jsou ty 2 m' na bezpečné překryvy.

Jak vypadají izolační vyrstvičky či průřez okem v kořeni nevím. Ale viděl jsem vykopaný stromek s kořenem zaroslým do pletiva, které mu vůbec nebránilo v růstu.
    Přiznám se, párkrát jsem dokonce zapomněl povolit drát s cedulkou kolem větvičky po přeroubování stromku. Drát se zaškrtil, pak zarostl a překryl se novou kůrou, takže z ní koukala jen cedulka. Styděl jsem se, ale stromek si očividně poradil.

Hraboš neokousává z kořenů kůru a lýko, tedy může ohrozit víceméně jen typy podnoží náchylné na vyvrácení. Ano, u M9 je dobré si připlatit za menší oka a použít klidně i pletivo s oky 13 mm. Pro A2 je oko 25 mm optimální.

...zkušenost je taková, že klec by měla být co nejmenší, aby zajistila nevyvrácení stromku do 5-7 let po výsadbě.

Jakože menší klec zabrání vyvracení, a větší klec je náchylnější vývratu?tomu nerozumím!

Klec proti hryzcům z králičího pletiva se standartními oky víceméně dle vlastního uvážení ano, ale s větším objemem, se stěnou dál od středu, a možná raději pro zákrslejší typové podnože.Rozhodně bych je nedával pod A2,nebo semenné podnože typu jaderničky.

nejmenší k dosažení cíle...

V těžkých soudržných zeminách menší, v lehčích zeminách větší.

Pro čtvrtkmen větší, pro vřeteno nejmenší.

...

V mých podmínkách ke to z 0,6 m'  = 0,6 m² pletiva.

Využiji tohoto staršího vlákna - chtěl bych se zeptat na zkušenost: všude se dočítám, že hraboš se živí pouze zelenými částmi rostlin a kůrou stromů. Ten, co ožírá kořeny stromů, je hryzec vodní, jež se vyskytuje v blízkosti vody nebo tam, kde je vysoká spodní voda.

Budu vysazovat stromky na kopci, kde je dost sucho a široko daleko žádná voda. Uvažuji tedy správně, že nemá význam dávat do země pletivo kolem kořenů, ale stačí pouze chránit kmeny proti okusu hraboši a zvěří, boť hryzec tu nehrozí?

neviem, ja som od vody dost daleko, zahradu a stromceky mam na slnecnej strane a v zahrade som mal požratu zeleninu, zemiaky, dost velke diery a 3 ovocne stromy som nasiel uplne odzrate, vsetky korene. ja si myslim, ze hrabos, aj ked tie stromy nieco zozralo v zime, tak neviem, ci hrabose v zime funguju :)