Pletivo na ochranu proti hrabošům

Už jsem vykopal dost pařezů na to, abych mohl říci, že kožen zavalí do sebe drát ještě dříve než jej začne škrtit. Prostě když kožen o průměru 1/2 oka roste podél drátu, který nemůže odtlačit, tak jej postupně obroste kalusem a o tři roky později už máte kořen ve stavu, kdy se můžete jen dohadovat, kterým okem rostl prvotní kořínek. Po dvaceti letech může být kořen i přes plochu 6ti ok, aniž by na něm byly nějaké známky škrcení či pletivo bylo roztrháno.

Prostě velikost oka neřešte vůči kořenům ale vůči hryzcovi. Pokud budete mít levně oko 16 mm, tak jej můžete vzít stejně jako to standardně používaníé s okem 25 mm. Těch 25 mm se používá z důvodu nejnižší ceny za 1m².

Samozřejmě, jak píše Standa, i když pletivo do kořenů zaroste, stromu to nijak neublíží. Zvažoval bych, jestli oka 25mm nejsou příliš velká. Dospělý hryzec jím možná neproleze, ale hraboši spolehlivě.

Kořen pletivo obroste kalusem, ale průtok mízy zůstane stejný na úrovni původního rozměru oka, které zůstane neporušeno.Rozdělené části kořene okem se mimo prostor oka nespojí.Průřezová plocha kořene se bude zvětšovat při stagnujicímu rozměru průtoku.

drátky mají 0,8 mm a jakmile kalus okolo má kolem 2-3 mm již vzájemně sroste a další lýko, kterým především proudí míza již jde přímo. Spekulujete teoreticky na základě zkušeností se zaškrcenými větvemi, ale kořeny se chovají jinak.

jakmile kalus okolo má kolem 2-3 mm již vzájemně sroste ...

Chtěl bych vědět jak sroste, jakým způsobem přiroste.Nikdo je nesvaří.Srůst by mohl, kdyby mezi dvěma oddělenými břehy začala vzájemně proudit míza, což tak trochu pochybuju.

Ono by bylo někdy žádoucí, když by se mohlo u bujných podnoží dosáhnout menšího tlaku mízy z kořenů směrem do koruny stromů, a zeslabit přebujelý růst.Zmenšit stromek, při dostatečné výživě z kořenů, což by mohlo nastat zaškrcením, přiškrcením kořenů.Někdy se zaškrcení používá na bujných větvích v koruně, a pro přiblížení plodnosti.

asi Vám nechám pár pařezů se zarostlými koši na průzkum ...

Prostě pokud je ve finále lýko průběžně v několika sousedních okách, tak to nějak srůst muselo. A to je při vzdálenosti zarostlého drátu v hloubce cca 3-4 mm a při hloubce 1-2 mm najdete jestě nesrostlý kalus, na styčných plochách čistě bílý. Rouby nepřirůstají taky přímo, ale nejprve se na styčných plochách vytvoří nediferencované pletivo (tedy kalus) a srůst se dokončí jeho diferenciací. Stejně jako nebudu podrobně zkoumat časové a prosotrové zákonitosti srůstání roubů, nebudu zkoumat zákonitosti jak tenký drát 0,8 mm vroste do kůry kořene 16 mm tlustého, když ještě k tomu není nucen celkovým obemknutím oka 25 mm ...

K zaškrcení budete potřebovat spíše široké pásky nebo dráty průměru nad 6 mm.

Prostě pokud je ve finále lýko průběžně v několika sousedních okách, tak to nějak srůst muselo.

Nahuštěné dřevo kalusu ještě není potvrzením, že mezi nimi není neproniknutelná izolační hranice.Dřevěný kalus drží obě strany břehu pevně pospolu.Dost často je tam přítomná korková vrstva z nekrotizujícího dřeva.

ale právě protože jsou ty drátky tak tenké 0,8 mm, tak tam žádná nekrotická izolační korková vrstva nevznikne. Dejte mi do SZ adresu, pošlu vám ta pařezy, ať si vyzkoušíte, že to lýko je průběžné, neoslabené a tedy normálně funkční.

Nestojím o pařezy, nechte si je.Raději se na vlastní oči přesvědčte, zda se v kalusu nenachází na první pohled neviditelná hranice z izolační vrstvičky.Pak nám dejte vědět.Zajimavé by bylo zjíštění, zda se průřezová plocha rovná, nebo je větší před pletivem, než průřezová plocha za pletivem.To by pak něco napovídalo.

bez komentáře...