Myš pod podlahou, jak na ni?

Obavy jsou zbytečné. Suchý salám vyschne a nezapáchá, myš je drobný tvor u kterého mumifikace proběhne rychle, zvlášt v prostředí suché podlahy. Past s ořechem či kůrkou je taky dobrá, ale dá se použít jen když myš opouští ůkryt podlahy. Zůstává li myš jen v podlaze je její použití problematičtější. Hlodání myši v podlaze či stropu je velmi nepříjemný zážitek, člověk čeká odkud na vás vyleze či spadne... Přeji ůspěch při likvidaci myší. Honza.

Myslím, že dřív nebo později prostor pod podlahou musí opustit - nemá tam obvykle nic k žrádlu.

Jistě myš podlahu opustí - ale kudy v bytovce s dřevěnými stropy i podlahou. Taky se tam vrátí a třeba někama ůplně jinama. Kam dát pastičku - ted poradte! Když mi hlodala myš v kuchyni v podlaze a prokousala se podlahou stačilo dát past k díře a myš se chytila. Jiná myš v ložnici hlodala jen v podlaze a vždy uprostřed noci. Po několika skoro bezesných nocích jsem použil granule nasypané do otvoru a byl klid a mohl jsem sladce spát. Honza.

Už jsme na na ty myší vyzráli!!

Plašič je úplně na nic, jsou to vyhozené peníze, stačilo rozmístit po bytě několik pastiček se špekem opáleným nad zapalovačem - to kvůli líbezné vůni a pak se chytaly jak po másle. Jedna na kuchyňské lince za chlebníkem, další v koutě za myčkou, za tv v obýváku. Pak jsem jednou jednou honil jednu kolem baráku a ona vklouzla malinkou dírou ve zdivu zvenku přímo do chalupy. Tož jsem dal na to místo taky pastičku a chytla se. Pak jsem tu dírku zazdil a ještě barák obešel jestli tam ještě nějaká není. Jenže je to ošemetný, protože jim stačí malinkatá dírka kterou ani nepostřehnete. Taky může být schovaná pod hlínou. Ale zatím je zaplaťpánbu je už nějaký měsíc klid a žádné hryzání... Takže závěrem lze říci, že očouzenému špeku v pastičce se naprosto nevyrovná žádný ultrapazvukový plašič apod. Prostě myška je spíš pořádný gurmán, než aby měla hudební sluch... Všem díky za diskuzi a za rady. Mira Skála

Pastičky se mi osvědčily nejlépe. Mám k tomu ještě takovou malou historku. Na chalupě jsme měli myši pod dřevěnou podlahou (starou) a oni měli udělané i přechody mezi vnitřními zdi (opuka se starou maltou). V jednom přechodu měli udělané hnízdo. Zjistil jsem to, a po ránu jsem dupáním zahnal hlodovace do hnízda a otvor ucpal kamenem. To samé z druhé strany. Po návratu ze zaměstnání koukám, že z jedné strany je kámen vedle díry. Říkám manželce jež celý den doma hospodařila " koukej ty potvory jakou mají sílu". Manželka sklopila oči a smutně pravila " když oni tam chudinky tak pískaly - já je musela pustit " - slivovice mi ten podvečer hodně chutnala. Je fakt že to hlodavce zdřejmě vyděsilo a daly pokoj. PS: možná to bude i tím, že jsem do měsíce podlahu vykuchal, vyhrabal, zaizoloval a zabetonoval.

Kdysi jsem je vytrávil a pak spal v obýváku.Tak měsíc smrad z rozkládajících se myší někde pod podlahou v dřevěnici. A dnes v noci se mi konečně podařilo zahlušit kunu, která u nás bydlela od podzimu s malýma přestávkama kdy byla u sousedů. To jsou dva extrémy se kterýma se moc bydlet nechce. Barák máme dřevěný cca 100 let starý. Pokud bych chtěl být bez myší a kun, tak to vidím na pojistku a chalupu zapálit a postavit nový bez jakýchkoli skulin a skrýší

Ten zvláštní nasládlý smrad z rozkládajících se myší je opravdu "prima". Když jsme koupili starou zříceninu, coby chalupu, jednou jsme přijeli a ten smrad tam byl. Nemohli jsme přijít na to, co to je, z čeho to je ani odkud. Až asi za 14 dnů nás napadlo odsunout starý kredenc-rozkládala se tam. Ale krysa-tedy asi potkan. Ten puch bych poznala i po 20 letech. Nikomu ho nezávidím. Takže past. M.R.

Naprosto nejlépe se osvědčují ty malé plastové pastičky, kolikrát je sklapnutá pastička prázdná a myš leží o pár cm dál. Důležité je umístění u stěny nebo nábytku, myši moc neběhají po otevřené ploše. Vyzkoušená nástraha je opečený chléb, oříšek, psí granule i čokoláda. Taky se jich do jedné pastičky chytne víc za den.

Než jsem dočetla do konce, tak jsem si myslela, že existuje nějaká pojistka proti myším a kunám, ale s tím zapálením máte pravdu. Na pár let by to řešení bylo. 

Myši. Zahnízdí-li se tito hlodavci v komnatě aneb ve spižírně, musí se všecka potrava odstraniti aneb dobře zakryti, pak rozestaví se dobře pasti, do kterýchž se kousek ohřátého uzeného masa aneb slaniny naléčilo. Za krátký čas pochytají se všeckni myši.

Aneb udělají se kuličky, co třešně velké, z lotu kulčiby (vraních ok), utlučené na prášek, ze šesti lotů rozsekané na drobno pečeně, ze dvou lotů cukru, k němuž tolik vepřového sádla se přimíchá, aby se z toho kuličky dělati mohly. Pak položí se na malá krabiční (škatulní) víčka, kteráž se na ta místa postaví, kde myši se zdržují. Aneb namočí se žemlička ve dvou koflíčkách mléka, nechá se v něm dvě hodiny, pak přimíchají se k ní dvě libry merotce (barytu), utlučeného na prášek a tolik žitné mouky, aby se z té smíšeniny kuličky dělat mohly. Když se udělají, posypou se moukou, aby se neslepily, pak dají se do některé nádoby a polijí se dvěma loty rozpuštěné slaniny. Jedna aneb dvě takové kuličky vloží se do každé myší díry. Též nasypaná po spižírně lesní (koňská) máta zapuzuje myši.

Krysy vypleňují se tak jako myši; také vloží se na taková místa, kde krysy jsou, routa.

--------

Františka Hansgirgová: Hospodyně našeho věku, Praha 1865