JAK PROTI PLZÁKŮM
Plži patří odedávna mezi zahradní škůdce. Jejich druhové složení se však mění. Plži s ulitou, ke kterým patří hlemýždi, ustupují ve prospěch nahých plžů, u nichž ulita zakrněla nebo úplně zmizela. Tím se stávají snadněji pohybliví a velmi škodliví.
I mezi nahými plži dochází ke změnám. Mimořádně pohyblivý je plzák španělský, který v důsledku své přizpůsobivosti k různým podmínkám osídluje dnes celou Evropu a potlačuje původní domácí druhy plzáků a slimáků a působí lokální přemnožení.
Nazí plži, mezi které patří i plzák španělský, jsou obojetného pohlaví. Každý rok dochází k jediné kopulaci, a to ke konci června. Ta spočívá ve výměně spermií mezi dvěma jedinci. Po oplození, které probíhá uvnitř těl samostatně, klade vajíčka každý z nich. Rozhodující kladení vajíček probíhá od poloviny srpna do konce září. Jeden plž může mít 4 až 7 snůšek, dohromady vyklade přes 200 vajíček. První mláďata se objevují zhruba za jeden měsíc po kopulaci. Nejdříve narození a pohlavně vyspělí plzáci mohou za vhodných podmínek rovněž kopulovat a zvýšit tak počet potomků.
Přezimovat mohou dospělí jedinci, mláďata a hlavně vajíčka. Jen málo dospělců v našich podmínkách přežije. Hlavní význam pro rozšíření v příštím roce mají vajíčka. Z přezimujících vajíček se mladí jedinci plzáků začínají líhnout obvykle začátkem dubna a maximální početnosti dosahují v květnu až červnu. Vývoj může být ovlivněn teplotou v předjaří a na jaře.Pokud teploty na jaře vystoupí nad 4°C, mohou přezimující mladí jedinci vylézat i dříve. Se silnějším výskytem plzáka španělského musíme proto počítat vždy po mírné zimě, která umožňuje dobré přezimování jak vajíček, tak i mláďat Rok 2007 je toho názorným příkladem. I letošní zima byla celkově mírnější, takže si situace s přemnožením může opakovat.
Ekologická nerovnováha - hlavní příčina přemnožení plzáka španělského
Plzák španělský má mimořádně velkou rozmnožovací schopnost. V důsledku ekologické nerovnováhy na ně predátoři ani parazité nestačí. Přitom živočichů, v jejichž jídelníčku hrají důležitou úlohu nazí plži, je i v naší fauně celá řada - ježci, rejsci, ještěrky, ropuchy, slepýši, krtci i střevlíci, páteříčci, drabčíci, světlušky, parazitické mouchy, parazitická háďátka, kosové, drozdi, špačkové, slepice, husy, kachny a aj. Dospělí jedinci plzáka španělského jsou poměrně velcí, dorůstají až dvanácti centimetrů délky. Menší živočichové si na ně netroufnou a větší na ně početně nestačí nebo se jimi přejedí. Při tak velké plodnosti a počtu potomků může dojít i k vzniku populací odolnějších klimatickým podmínkám, což umožňuje i šíření do severnějších oblastí. Napomáhá tomu i oteplování těchto oblastí. V Dánsku se v r.2007 přemnožil plzák španělský tak, že vážně ohrozil rostlinnou produkci a na sběr museli nasadit bezdomovce a lidi bez práce.
Útok plzáků španělských na zahrádky
Na zahrádky cestují plzáci především z travnatých a zaplevelených ploch, i kopců a náspů hlavně po dešti, ale také z křovin a hromad kamení, odkud urazí i velkou vzdálenost v cestě za potravou, uvádí se 25 i více m. Pokud nenajdou místa k ukrytí blízko zdroje potravy, vracejí se zpět. Jsou-li na zahrádce vhodné úkryty, ukryjí se v nich a pokračují v žíru další večery i noci. Úkryty nalézají i na neudržovaných sousedních zahradách, kde je nikdo nelikviduje.
Optimální je pro ně deštivé a vlhké počasí s krátkou dobou slunečního svitu. Jako většina nahých plžů je plzák španělský nejvíce aktivní v noci při teplotě kolem 15 °C. Můžeme jej zastihnout i k večeru, při zatažené obloze i později odpoledne a rovněž v ranních hodinách, kdy se vracejí z lupu.
Které druhy rostlin jsou nejvíce ohroženy?
Ze zelenin jsem zaznamenal největší škody na mladých plodových zeleninách zejména u okurek, u kterých si nejvíce pochutnávali na děložních listech. Vážné škody způsobili na košťálovinách. Kromě mladých rostlin napadali i velké listy. Chutnali jim zejména okrajové části těchto listů. Po nočním útoku plzáků se na nich objevila hniloba, která se šířila dále na celý list. Lahůdkovou zeleninou pro plzáky je salát. Kromě přímých škod ožerem listů znehodnocují rostliny i vylu čovaným slizovitým výměškem. Ohroženy jsou i listy brambor, u kterých mohou způsobit až holožíry. Zůstane jen nervatůra.
Z květin na moji zahrádce plzákům nejvíce chutnaly afrikány, jiřinky, třapatky, floxy, petrklíče, ostrožky, brugmansie, hosty a lewisie. Podle údajů jiných pěstitelů jsou rovněž ohroženými rostlinami zvonky, lupiny, kopretiny, šalvěje, máty, měsíčky aj.
Chemická a biologická ochrana nemusí být spolehlivá
Zkušenosti z minulých let mne vedly k tomu, že jsem chemické zásahy definitivně opustil. Proč? Ikdyž granule dosypáváme, účinnost přípravků může být časově omezená, zvláště při zalévání zahrádky a po deštích. Stává se, že někteří jedinci se dokážou vzpamatovat a proniknou přes souvislý chemický pás.U mne pronikli i přes dvojitý pás kolem lewizií, okousali vedegetační vrcholy a zanechali po sobě stopy na listech a kolem rostlin v podobě slizu. Všechny poškozené rostliny vyhynuly. Přípravky mohu být nejvíce užitečné k ochraně okrajů zahrádky, aby plže ničily nebo alespoň zpozdily před proniknutím do zahrádky. K tomu je třeba důkladně vyčistit pás alespoň 15 cm široký kolem parcely a ošetřit granulemi přípravku účinným proti plzákům nebo kuchyňskou solí. Takovýto zásah je ale nutné opakovat. Má význam především v období masového útoku plzáků na zahrádky.
Biologická ochrana spočívá v nasazení parazitických hlístic. Plže napadají jejich dýchacím otvorem. Napadení plži zalézají do země a hynou. Pro drobné pěstitele je doporučovaný biologický přípravek poměrně drahý, má však význam pro množitele rostlin. Hlístice je možno nasadit až když je vhodné počasí. Nízké teploty je omezují případně i zlikvidují. Aplikaci přípravku s hlísticemi je nutno v srpnu znovu zopakovat s cílem likvidovat nově vylíhlé jedince i jedince, kteří kladou vajíčka. Je nutno počítat s tím, že hlístice v našich podmínkách nepřezimují
Je možné úspěšně bojovat s plzákem španělským bez chemických nebo
jiných zásahů?
Zkušenosti z roku 2007, kdy se plzák španělský mimořádně přemnožil, ukázaly, že to možné je. Je to ale náročné na pravidelnou kontrolu jejich úkrytů. Úkryty nacházejí v nesekaných travnatých plochách, v blízkosti zeleninových záhonů. Dobrou prevencí je proto časté sekání trávníku a udržování záhonů v bezplevelném stavu.
Na zahrádce je potřeba udržovat pořádek. Nenecháváme na záhonech rostlinný odpad a různé materiály. Plevel, stará prkna, odložené desky, kameny, cihly, staré sudy jsou plzáky vyhledávány k ukrytí přes noc. Ukrývat se mohou i pod mulčovacími foliemi a textiliemi, hlavně u otvorů pro rostliny. I okraje je třeba ohnout a založit alespoň 10 cm do půdy. Lze je nalézt pod bramborami v porostu a též v otvorech, které vyhrabal krtek.
Větrací otvory a vchody do sklepů je třeba spolehlivě utěsnit. Nestačí jen pokrytí foliemi, I pod ně mohou proniknout. Pohyb po stěně sklepa nahoru i dolů jim nedělá potíže. Kromě ručního sběru ze stěn sklepa je snadné je likvidovat přípravkem Savo, který uvolňuje chlor.
Velmi pečlivě je třeba kontrolovat spodní listové patro u zelenin a okrasných rostlin s velkými nebo hustě narostlými listy a odstraňovat spodní listy, které jsou nejen asimilačně málo produktivní, ale současně udržují vyšší vlhkost v těchto místech a jsou ideálním místem pro úkryt přes den.. Pokud některé rostliny mají velké listy a jsou v hustém zápoji, mohou se na nich plži živit i během dne.
K úkrytu využívají rovněž rostliny, které jim nechutnají. Které rostliny nám plzáci žírem nepoškodí, ale mohou posloužit k ukryvání během dne? Z běžně pěstovaných rostlin jsou uváděny fuchsie, čechravy, hortenzie, orlíčky, pivoňky, řebříčky, tulipány, česneky, kakosty, prvosenky, dlužichy, muškáty, gazánie, kosatce, okrasné trávy i další druhy. Vypomoci si můžeme pomocí různými lapáky, ve kterých je každý den vybereme a zničíme. Existuje i celá řada zahrádkářských metod, které však mají omezené použití, ale v kombinaci se sběrem se mohou účinně uplatnit.
V boji proti přezimujícím stadiím pomáhá podzimní rytí a následné promrznutí půdy. Při rytí můžeme najít v menších nebo i větších skupinách dobře viditelná bílá vajíčka. Je třeba je opatrně vyjmout a zlikvidovat
Bohuslav Vlášek