Co dělat proti plzáku španělskému?

Půjčil jsem si knížku s rady, jak zatočit se slimáky, možná ji někdo máte doma, je to malá knížka celá zelená.Vybral jsem z knížky nejzajímavější rady a nápady, snad to bude fungovat...-pěstovat rostliny odpuzující slymáky(máta, pažitka,česnek, pelargonie,náprstník červený, fenykl)...posypat křemelinou půdu kolem rostlin, prý je to zahubí... ohraničit rostliny chlupy, pilinami nebo skořápkami, prý je to nepřekonatelná překážka... použít odpuzující sprchu-česnek v parafínovém oleji, ocet s vodou, směs vařící vody, papriky,asi 3 centimetrů nasekaného křenu a dvou hrstí pelargonií.Po vychladnutí naplňte postřikovač(nepoužívejte více než 1 směs) a postříkejte zahradu... nalít do mělké nádoby zbytek kávy, prý je kofein zahubí... Vydlabané půlky citrusových plodů položit na záhon, slimáci se tam prý stáhnou... nakrmit je ovesnými vločkami-prý v nich nabobtnají a slimák brzy uhyne(prý jsou známy případy, kdy slimák doslova exploduje)...postříkat je roztokem čpavku a vody 1:3,se slimákem je prý amen... Já se slimáky nemám žádné zkušenosti, jelikož mám na zahradě slepýší rodinku.Hodně se mě na to ptají, jak s nimi zatočit.Snad to bude fungovat.Láďa.

Kalamitě můžeme předcházet již v zimě – když za prvních mrazů zryjeme záhony co nejhlouběji. V půdě nakladená přezimující vajíčka se tak dostanou na povrch a přímý mráz je zahubí. Nejlepší je však nenechat plzáky vajíčka ve velkém naklást. Na malých plochách je můžeme sbírat, musíte to však udělat na celé zahradě, a zároveň jim neposkytovat úkryty a útočiště – kupky posečené trávy, položené folie a podobně. Kompost by měl být co nejdále od záhonů a před použitím ho kontrolujeme přeséváním. Nejlépe se plzáci sbírají po dešti, kdy všichni vylézají, či ráno a za soumraku. Bez schránky jsou totiž náchylní k vyschnutí a suché počasí je jejich nepřítelem. Milují vlhko a stín. S ohledem na to zaléváme rostliny přímo ke kořenům a nezvlhčujeme zbytečně půdu kolem. Aby se nám sbírali snáze, můžeme plzáky také nalákat stranou na zkažené ovoce či rozličnou, nejlépe listovou zeleninu, opadané květy či granule pro kočky a psy. Ještě více se na ně pohrnou, pokud potravu přiklopíme vlhkým, nejlépe nahnilým prkénkem. Po nasbírání do nádoby je co nejrychleji usmrtíme zalitím vařící vodou. Občas praktikované posolení je velmi špatnou metodou, která jim zbytečně připraví pomalou a bolestivou smrt. Ve vodě se poté brzy rozloží a můžeme je ve skupenství kapalném vylít.
Plzáky též ochotně žerou prasata i drůbež – slepice a kachny hledají dokonce i vajíčka. Odnést slimáky někam do přírody bohužel nepomůže, protože se brzy vrátí – urazí za jedinou noc i 50 metrů.

Nastražíme pasti
Nejlépe zapuštěné nádoby, přičemž nejlepším lákadlem je, jak jinak, pivo. Okraj necháme 1-2 cm přečnívat, abychom omezili lapání jiných živočichů. Pasti denně kontrolujeme a chycené plzáky hubíme. Záhonky můžeme mechanicky chránit 10cm pruhem pilin, slámy, nebo páleného vápna či popela, pokud to pěstované druhy rostlin snesou. Piliny lze polévat kávou i se sedlinou, neboť plže odpuzuje a kofein je pro ně jedovatý již v koncentracích, které rostlinám v nejmenším nevadí. Po dešti musíme tyto zábrany obnovovat. Jiným způsobem je ohradník z plechu, 10 cm vysoký a 10 cm zapuštěný, zahnutý na horním okraji směrem od záhonu.

Dostupné přípravky: Hubení plzáků chemickými látkami je dvojsečná zbraň – můžeme ohrozit zdravotní nezávadnost vlastní zahrady, a vyhubení škůdci se k nám stejně opět nastěhují z okolí. Preparáty, jejichž účinnou látkou je nervový jed, například methiocarb, hubí i všechny další živočichy. Ohrožují i domácí zvířata, včely, žížaly, i přirozené nepřátelé plzáků. Lepší variantou jsou přípravky na bázi metaldehydu, zaměřené přímo, na plže, kteří po požití takového přípravku dehydratují. Některé prostředky jsou dokonce vyrobeny tak, aby alespoň odpuzovaly ptáky a hlodavce. Mnohem chytřejší jsou však přípravky biologické. Využívají přirozeného parazita plžů, hlístici Phasmarhabditis hermaphrodita. Při jednorázovém užití je účinek pomalejší a méně výrazný nežli u preparátů chemických. Také je musíme správně načasovat – účinkuje především na mladé plže. Zase ale neohrožujeme zdravé prostředí své zahrádky a nehubíme i přirozené predátory plžů, což by se nám v budoucnu mohlo vrátit v podobě ještě větší invaze. Tip pro vás - přirozená cesta Plzák španělský našel své nepřátele i v našich zahradách. Pokud jim to umožníme, mohou počty slimáků značně zredukovat. Mezi pomocníky v boji mohou být ježci, ropuchy, ještěrky, slepýši, užovky, rejsci i některé druhy ptáků. Přilákáme je k nám na zahradu malým rybníčkem, úkryty ze dřeva a kamení, živými ploty a křovinami. Brouci střevlíci, drabčíci a páteříčci mají mladé plže též na jídelníčku. Zástupci čeledi světluškovitých jsou na ně dokonce specializovaní. Plži s ulitou – skelnatka západní a skelnatka dravá - se mohou živit vajíčky plzáků.

Sežere ježek nebo ropucha chcíplého slimáka otráveného Mesurolem?

Pokud ano, otráví ten slimák i ropuchu nebo ježka?

Loni už jich bylo u nás na zahrádkách málo - všichni sbíráme (ráno nebo večer), běhají nám tam ježci, máme i slepýše a užovky, ještěrky, někdo sype Vanish. Mesurol se už u nás nesežene. Lepší než Vanish je ale Ferramol (cena zhruba stejná), který není jedovatý. Osobně se mi osvědčily i psí chlupy kolem rostlin, slimouši se jim vyhnou a jdou jinam, takže kytka přežije - ale slimák také...           Lída

Pokud použijeme kolem rostlin /v souvislém kolečku/ Vanish, vidíme podle mrtvých plzáků jak zabral. To při použití fosforečnanu železitého nemůžeme posoudit. Nemůžeme také určit, kdy je třeba návnadu opakovat.

Vyzkoušeli jsme leccos, máme velkou zahradu a zvítězili Indičtí běžci,  máme je již třetí sezonu,  nemá to chybu.  Loni jsem psala, že se u nás na zahradě dá najít i rosnička.  Běžec upřednostňuje bílkovinu a celý den hledá,  nelení a je radost kachny sledovat. Mám pocit,  že šíří dobrou náladu . Likvidují červené slimáky všech velikostí, lalokonosce a menší hlemýždě slupnou najednou, velké namočí nechají je vysílit a pak slupnou. Běžci jsou ohleduplní k okrasným rostlinám, dnes nám kvetou sněženky a krokusy, běžeč je lehká kachna a zahradu neničí, ledových salátů si nevšímají.Z bílkovinné stravy je minimum trusu, tak že žádné obavy.  JN

Jednoznačně!

Já jsem používal Mesurol. jenom tak lehce a řídce posypat kolem záhonz v pásu kolem 10 cm širokém. Jde o to, aby plzák cestou na záhon nějakou granulku potkal - ale žádný strach, on je pozná čichem. Návnadou jsou prý škvarky s moukou a účinnou látkou karbamát (nervový jed účinkující podobně, jako organofosfáty). Slyšel jsem sice v televizi, že se jakémusi chlápkovi tím otrávil pes, ale nedovedu si představit, jak by se mohl otrávit 2 mm granulkami, kdyby je řídce sypal kolem záhonu - to by je musel lízat i s hlínou (že by měl takový hlad)? Anebo to nasypal na hromádku, jinak si to nedovedu vysvětlit. Letos ale asi vyzkouším taky ten nejedovatý přípravek s fosforečnanem železitým, poněvadž Mesurol je jedovatý a poměrně persistentní.