Vytápění skleníku

Zdravím, zajímá mě, co řeknou zkušení, na vytápění záhonů ve skleníku pomocí ústředního topení (radiátory umístněné asi 50 cm pod povrchem). Zemina je přeci velký akumulátor tepla, tak by se teplo mohlo udržet. Děkuji za příspěvky.

Mám levnější způsob, sice méně účiný, ale jen ve fázi teorie.

Pokud má někdo zkušenosti s podobným systémem, prosím o sdělení zkušeností.

Chtěl bych dát do skleníku dlouhého 6 m k jednomu štítu nahoru pod hřeben ventilátor, který by tlačil do potrubí nasávaný teplý vzduch směrem do půdy záhonů, který by byl následně veden v tzv. husím krku (po 3 v každé záhonu) cca 10 cm pod povrchem záhonů v zemině, kam by předával teplo (zejména v jarním období) a na druhé straně by byl ochlazený vzduch zase u druhého štítu vyveden nad záhon.

Mám ale řadu otázek.

Jaký použít ventilátor?. do koupelen?, spínání? 

Myslím si, že by se dalo takto úspěšně vyřešit přitápění skleníků v jarním období, kdy přes den svítí sluníčko a přes noc šlehne - 3 stupně.

No nevím , vzduch má malou kapacitu a ani předávání tepla přes husí krky (plast moc teplo nevede) nebude moc účinné.

Souhlasím s Ivapem, to nemá šanci fungovat. Země má obrovskou tepelnou kapacitu, nějaký husí krk je jako když plivne do moře. Zkuste si takto cvičně ohřát kbelík vody.

Něco podobného, ale opačně, se používá u zemního výměníku pro rekuperační jednotky - potrubí vedené v zemi vzduch v létě ochlazuje, v zimě předehřívá, ale z důvodu malé tepelné kapacity vzduchu má i toto mizernou účinnost.

Samozřejmě, že vím, že vzduch ten skleník nevytopí, ale jde mi jen o to, že půdě by předal trochu tepla a to teplo by bylo rozhodující při eventuelním nočním mrazíku (tam hrajou desetinka, ale vždy tak, aby to nekleslo pod O. Pak je průšvich a nenávratně vše zmrzne (plodová zelenina).

Te husí krk bych volil jen z toho důvodu, aby se to po sezoně da¨lo sbali a do záhonu zarýpat hnuj a pak opětovně rotáhnout cca 5 - 10 cm pod zem.

Hlavně mě zajímalo, jestli s tím má někdo zkušenosti, ne teorie,  tu si dovedu odvodit také.  Nepotřebuji ohřívat, (kbelík vody)  jen zajistit, aby ve skleníku pří mrazíku v dubnu a květnu mi to nezmrzlo.

O té účinnosti plastu vím, ale co tam dát jiného, aby se to dalo po sezoně smotat a po zrýpání znovu rozvinout.. 

Také vím, že se dá instalovat zemní výměník např z kameniva, ale to je teorie, já potřebuji, aby ty kořeny mohly růst dolů a neměly je cca 20 cm země.

 Takže závěr - má s něčím podobným někdo zkušenosti. Děkuji za odpověď.

Ještě jednou, nikdo nemá žádné zkušenosti s lehkým přitápěním pomocí vzduchu zeminy ve skleníku? I zvýšení cca o 2 - 3 oC má předci velký význam zejména v předjaří.

Dobrý večer. Nápad s nasáváním teplého vzduchu a vhánění do trubek a "ohřívat" studenou zeminu, která absorbuje teplo a potom ho v noci vyzáří není vůbec špatný!!!.  Tímto nápadem se vážně začínám zaobírat. Husí krk bych nahradil   trubkama -  měď, hlinik. Je zde lepší předpoklad předávky tepla do vlhké zeminy. Všechna zemina musí být tepelně odizoovaná i dno nejenom boky!!!. Jenom si kadu otázku, proč to chce te dávat 50 cm hluboko a potom na sezonu odstraňovat. Nechte to tam napořád.

 Nyní uvedu svojí zkušenost s vytápěním - lépeřečeno s přitápěním skleníku po sezoně.  Odstraním část zeminy a do uvolněného prostoru našlapu několik koleček poslední kosené trávy. Na tuto vrstvu potom nahrnu 10 cm zeminy a za týden až se přežene ta největší tepelná špička zaseji ředkvičky a zasadím salát. Je to až neuvěřitelné jak dlouho takto upravený substrát vydrží hřát. Uvedu jenom výchozí hodnoty po založení. 8.10. 2011 venkovní teplota 6 tráva 12 sleník 10 stupňů. Nebudu zde popisovat a uvádět průběh teplot, ale ještě 10.12. 2011 bylo venku -2 tráva 8 skleník 8 stupňů. No a tyto teploty stačí abych na štědrý večer sklíze čestvé ředkvičky a hlávkový salát.  Na základě těchto zkušeností se mi vůbec nezdá myšlenka odebírání tepla z mista přebytku a uložení jej do místa nedostatku jako zcela funkční záležitost.  Je to v podstatě podlahové vytápění- pracuje se snízkoteplotním médiem na velké ploše a také to funguje tak proč by to nemohlo fungovat ve skleníku.Pán chce jenom udržet kladnou teplotu.  Zdeněk

nedával jste do diskuze fotku? Zelené ředkvičky ve skleníku a venku sníh? Četla jsem to... letos to chci také zkusit. Dotaz na vás: je jedno jestli je skleník levný polykarbonát? Udrží také teplo od trávy?

Dobrý večer. Ano byl to můj příspěvek i fotka. Mám také plykarbonátový skleník, ale bydlím skoro 800 m.n.m., proto musím vymášlet rúzné vychytávky abych vůbec něco sklidil. Zdeněk 

Já bydlím sice v nížině (190m.n.m.) ale vychytávky se hodí i tady... Kdoví jestli by to šlo použít i k tomu, aby dozrála všechna rajčata, pariky i lilky... jak to udělat? Ví někdo?