Skleník ze dřeva

Tvrzení, že skleník s dřevěnou konstrukcí za pár let shnije a spadne, je naprostý blábol. Ve světě i v tuzemsku se dřevo pro konstrukce skleníků a zimních zahrad běžně používá. Musí být ovšem kvalitní a kvalitně impregnované impregnací, která se váže na dřevo a nevyluhuje se vodou. Kupte si jakoukoliv knihu, zabývající se touto problematikou, tam uvidíte řadu příkladů takových konstrukcí, včetně správného provedení. Viz např. Haupt E., Wiktorin A.: Zimní zahrady, Představy a skutečnost.

Ano, v obecné rovině je to možná blábol, pokud zájemce postaví konstrukci skleníku z dubu, tak ho možná přežije. Pokud ale použije běžně dostupné tuzemské řezivo, tak může impregnovat čím chce a skleník se v "tropickém" klimatu rozpadne hooodně brzy. A je úplně jedno, čím to dřevo bude impregnované. Jen pro upřesnění, zimní zahrada není skleník...

Kdybyste nahlédl do výše uvedené příručky, tak zjistíte, že i když má v názvu Zimní zahrady, týká se i skleníků (např. kapitoly Nevytápěný skleník, Skleník na hranici zamrzání, Trvale teplý skleník, i jiné). A pokud byste chtěl dřevěné konstrukce jen pro skleníky, stačí zadat do Google.de gewächshäuser aus holz a dostanete stovky odkazů včetně obrázků a návodů pro kutily. A jen pro úplnost, zimní zahrada není vždy skleníkem, ale skleník je jedním ze tří základních typů zimních zahrad (typ určený primárně pro pěstování rostlin na rozdíl od typů které jsou primárně obytným prostorem či energetickým systémem pro pasivní využití sluneční energie). K tomu, co tvrdíte o řezivu pro konstrukce, impregnaci či tropickém klimatu ve skleníku, považuji za zbytečné se vyjadřovat. Přeji příjemný konec roku.

157.82

Směšujete 2 věci. Otázka nebyla ve smyslu, zda se skleník ze dřeva postavit dá, ale také zda vydrží.  Pokud jde o možnost konstrukce, není spor. Ale ta konstrukce bude mít nevýhodu v nižším prostupu světla, dřevěná konstrukce musí být masivnější než kovová, náročná na precizní provedení detailů. Světla ubrat můžete, ale přidat ne, či jen velmi draze. No a o ekologii, či jakémsi bio přístupu nemůže být ani řeč. Jednoduše proto, že to, co musí zabít houby a plísně již z principu nemůže být bio. A na vnitřním povrchu skleníku se sráží vlhkost a kape na záhony. Osobně nepatřím k ekoteroristům, ale dřevěný tlakově impregnovaný skleník bych nechtěl. Mám skleník z pozinkovaných profilů, s povrchovou úpravou aktrylátem a přes deset let zcela bez údržby a bez známek jakékoliv koroze.

Já bych ze dřeva skleník nedělal, připadalo by mi to jako zbytečná práce. Snad pouze jako dočasnou stavbu z přebytků stavebního materiálu. Pořizovat si k tomuto účelu nové, výběrové řezivo, napuštěné impregnací, která pouze o několik dnů prodlouží životnost skleníku mi připadá... 
Tropické klima ve skleníku pro pěstování zeleniny asi bude, ale to je pouze o slovíčkaření, že? I já Vám přeji příjemný konec roku.

Já jsem jeden z těch chlapíků co mají skleník z pozinkovaných profilů na sádroš a stavěl jsem ho na to abych v něm sklízel úrodu, pokud ho zvenku konečně olištuji tak bude i hezčí (to bych ale nesměl již dvakrát rozflákat sklo na stěnách svou neopatrností). Stojí samostatně u zděného plotu a není součástí žádné budovy, je samonosný a založený pouze na půlmetrových pilotách a sloupcích z vinohradu.  Pokuch chcete betonovat část konstrukce tak předpokládám že počítáte s tím že Vám vydrží delší čas a proto bych ho nedělal ze dřeva. Kvalitní dřevo téměř neseženete, nemluvě o nějaké tlakové impregnaci a pokud byste jej dělal z nějakého doopravdy kvalitního tak Vás vyjde levněji skleník "pozlacený". Pokud ho budete mít na kaktusy tak snad vydrží, pokud na zeleninu tak trámce budou doslova plavat ve vodě, hnít a plesnivět, poroste na nich houba. Volil bych konstrukci ocelovou (pozink) nebo hliníkovou, která se dá sešroubovat nebo snýtovat, na to nemusíte být s kovem žádný velký kamarád.

Myslím, že máte pravdu jen částečně. Dělal jsem před lety pergolu 6m*4m, čili stejně velkou jako plánovaný skleník, také s pultovou střechou z polykarbonátu, kvalitní borovicové řezivo jsem sehnal na pile bez problémů, dokonce i s nabídkou ohoblování a impregnace (pila poblíž Mnichova Hradiště). Celá stavba trvala dva víkendy, včetně spousty vrutů, které drží rošt a přítlačné lišty krytiny. Skleník (chybí mi už právě jen střecha) stavím nevytápěný pro révu a množení rostlin a krovy určitě nebudou plavat ve vodě. Fotku Vašeho skleníku z profilů pro sádrokarton jsem viděl na internetu, ale to nejde použít u pultové střechy rozměrů 6m*4m se zatížením sněhem. Pro amatéra je pracnost konstrukce dřevěné (řezání, vrtání děr, spojování)  podle mých zkušeností daleko menší než u ocelových konstrukcí; potřeba údržby je stejná. Garáž z pozinkovaného plechu mně začala rezivět za pár let, nakonec jsem ji prodal a postavil pořádnou zděnou. Ocelová vrata a podobné konstrukce, natřené Hammeritem, musím natírat už po pěti letech.,  Jen pro zajímavost velké silo na kompost(!), které jsem postavil dřevěné, díly jsem sám impregnoval jen máčením, mně slouží už 10 let. Proto váhám mezi dřevem a ocelí. Zdraví jenamater.

Bude asi nejlepší, když dřevěný skleník postavíte a budete postupně dokumentovat vývoj případných poruch. Nebude špatné, když zdokumentujete i celou výstavbu, neboť detaily při stavbě budou zásadním způsobem rozhodovat o celkové životnosti stavby. Po sedmi, deseti letech se může celá konstrukce vyhodnotit a poté případně doporučit jako jedno z technických řešení.
Já tvrdím, že tento skleník (pokud v něm nebudete mít sukulenty) nevydrží v požadovené kvalitě deset let. Ve škole nás ale učili, že je nutné stavět ekonomicky s ohledem na plánovanou životnost stavby. Pokud plánujete životnost skleníku na deset let, tak dřevo může být volbou. Potom bych ale použil levnější materiál na "zasklení" než polykarbonát.
Doufám, že se do stavby pustíte, protože jinač se nedozvíme, jak to celé dopadlo.

Čím dál víc se přesvědčuji, že dřevo vydrží daleko víc, než si myslíme a než se nás snaží přesvědčit výrobci různých barev, laků a mořidel. Mám například krytou žumpu u bývalého hnoje, kam je stále svedený odpad (pak teprve pokračuje do čov, jinak to nešlo), fošnami o tloušťce 4 cm. Řezané jen z pily, takže chlupaté, v celoročním vlhku. Jsou jen narychlo a na podzim, při teplotě okolo 10 stupňů, natřené fermeží. Drží už 11 let, jako nové sice nevypadají, ale rozhodně nejeví známky hniloby nebo zpuchřelosti a udrží bez problémů dupajícího dospělého člověka.  Začínám si myslet, že kdyby byly řádně napuštěné (za tepla) fermeží, snad by mě i přežily. Místo fermeže (netuším, zda a jak je toxická) se dá klidně vzít i nejlevnější stolní olej ze supermarketu. Nepodceňujte dřevo.

Pozor, je tady jedna věc, pokud dřevo bude ve stálé vodě nebo ve vlhku a navíc bez přístupu vzduchu tak vydrží dlouho, ovšem to není případ skleníku