Provoz vytápěného skleníku
|
|
|
|
host - 235.147 (?) 31.12.2014 23:32
Velmi zajímavé, děkuji. Máte proti ploše skleníku velkou plochu jižní stěny , jak říká kolega solární skleník. Kdybych měl 2x vyšší jižní stěnu než mám teď dosáhnul bych o polovinu vyššího teplotního rozdílu mezi venkovní a vnitřní teplotou. Takže místo 20°C - 30°C. Tím by teplota také vzrostla přechodně až k Vašim 22-23°C. Bohužel, měl jsem nabídku za řádově stovky tisíc, ale to byly plastové rámy s přerušeným mostem. Zpětně hodnotím zejména po Vašem zveřejnění teplot jako chybu , měl jsem přesvědčit nějakého výrobce skleníku , aby mi přes zimu vyrobil skleník na přání a také místo polykarbonátu jsem měl použít 2 skla. Tím bych mohl začít pěstovat ne od 1.3, ale možná už od 10.2. A cenově by to bylo sice o několik desítek tis navíc, ale vzrostla by kvalita skleníku, podmínky pro rostliny by se blížily i v časném jaru vytápěnému skleníku, takové podmínky já dosahuji až začátkem dubna. Chybami se člověk učí. Na druhou stranu původně jsem chtěl vytvořit skleník na pěstování jaro-podzim. Ta zimní sezona jede vlastně jen proto, že výměník funguje lépe než jsem čekal. Bylo by velmi zajímavé kdyby někdo takový skleník se zemním výměníkem chtěl postavit. Vytořené teplo by se nechalo snadno uložit pod zem pro udržení vysokých nočních teplot.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.147 (?), 29.12.2014 23:44
Dekuji za reakce, chtěl jsem hlavně jestli někdo nemáte zkušenosti s dostatkem světla. Jinak s tím vyčerpáváním zemního výměníku ono to není tak přesné jistě mám denní pokles teploty asi 0,4°C. Při současném mrazivém počasí s průměrnou denní teplotou okolo -9°C. Takže pokud by tohle počasí trvalo více než týden začne mi ve skeníku mrznout, ale pokud pěstuji jen nenáročnou zeleninu jako ředkvičky a salát, hrách, pak není problém tyto rosltiny na noc přikrýt bílou textílií. Pokud přes výměník bude nasáván vzduch pod bodem mrazu uplatní se skupenské teplo vody - půda v okolí trubek by mrzla. je asi 80x větší než měrná tepelná kapacita vody i kdyby současné počasí pokračovalo celý leden a únor nemyslím si ,že by noční teploty klesly pod -3°C. (Mám skleník teprve 2 rokem takže ještě neprošel normální zimou.) Nad tuto teplotu ochrání textilie nenáročnou zeleninu vcelku spolehlivě. Pokud se oteplý, dojde k částečné regeneraci výměníku , kdy se zemina okolo trubek částečně prohřeje díky prostupu tepla z podloží a vzdálenějšího okolí trubek. Často přichází několik vln mrazů po sobě, třeba s týdenní přestávkou. Pokud se člověk spokojí s nižšími výnosy je výměník dobrá investice. Provoz tedy není úplně zadarmo jako s nádrží nebo pet lahvemy, ale efekt je nesrovnatelný. Třeba dneska mi výměník dal cca 30kWh , spotřeba el. energie byla 2kWh - pro mě cca 4 ,2 kč. = 0,14 k za 1kWh. To je asi 7x levnější než uhlí když nepočítám plat "topiče". Krom toho na jaře a na podzim s tím řešíte nízké noční teploty a v létě vysoké. Ve skleníku pěstuji od března papriky a rajčata s těmi končím na konci července, protože už je mám v druhém skleníku a sázím okurky ,které začnou plodit na začátku září a končí někdy spolu s paprikami na začátku listopadu. Pak půdu hnojím a začne zimní sezona salatů kedluben a ředkviček. Ř. rostou nejlépe, zimu snáší dobře jsou podle počasí od poloviny prosince, salát asi o měsíc později a kedlubny ty rostou pomalu a jsou až v březnu, když se sází plodová zelenina, letos jsem sel zimní sezonu jen na polovinu skleníku, protože byl tak teplý podzim, že jsem okurky likvidoval až na začátku prosince a tak jsem nechal tu druhou polovinu na únorové pokusy s rajčaty což asi letos počasí nedovolí... mám ještě hrách, sice už kvete, ale myslím že to do března nestihne uvidíme. Celkové roční náklady na provoz ventilátrou jsou asi 500kč. (provoz cca 7 hodin denně ) Za tuto cenu získám asi 2,3 MWh energie na topení ve zbytku času akumuluji nebo chladím (cca 1/3 času) , takže celkově to ročně vychází na 0,21 kč za dodanou kWh tepla pro skleník při mojí sazbě. Troufám si říct, že je to nejlevnější automatické topení pro skleník co existuje, má svoje limity a nevýhody, ale je to nesrovnatelně levnější než cokoli jiného a navíc je to jednoduché a neporuchové. Pokud neberete v úvahu svojí vlastní práci , pak se 5000 kč na materiálu vrátí i pro toho kdo má topnou sazbu asi za rok.
|
|
|
|
|
|
|
honzel - Stříbrný Zahrádkář (134) - 32.51 (?), 30.12.2014 9:34
Ke světlu mohu říci, že spíše mám zkušenost s jeho nedostatkem. U mě je to ale z části způsobeno tím, že dům vzdálený asi 10 m od skleníku stíní ráno a část dopoledne v době nejníže položeného slunce, tj. listopad až leden. Je to asi znát i na ředkvičkách, které tam v tuto dobu pěstuju, Svítit se mi na ně zatím nectělo i proto, že používám světla na sadbu, která je v kotelně, a tak spíše volím variantu - "levné" světlo při dostatku stávajícího tepla. Ale láká mě zkusit i to přisvětlení ve skleníku. Používám LED určené pro rostliny a růstové zářivky. S těmmi LED by ve skleníku byl provoz relativně levný. V knize Ingrid Gabrielové Zelenina pod sklem a fólií je poměrně dost varování před dusičnany hromaděnými vlivem nedostatku světla, jinde se zase můžete dočíst, že ty dusičnany nejsou tak škodlivé, je to na nekonečná studia a nakonec stejně nevíte nic.
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.147 (?), 30.12.2014 17:41
No právě , ty dusičňany, já vlastně to celé dělám kvůli dětem, aby měli čerstvou zeleninu. Jeden známý studoval JČU a tam právě dělali pokusy se salátem a jinou kořenovou zeleninou. Právě při nedostatku světka a přebytku tepla došli k názoru, že zejména salát je plný dusičňanů a není zdravý, podmínky pokusu už jsem se od něj nedozvěděl a webu jsem to nevyčetl. Důležitá je také doba sklizně, obecně by se mělo sklízet na večer nikoli ráno a dopoledne, kdy je koncetrace dusičňanů obecně největší, což se snažím dodržovat. Obecně pro ředktvičky jsou ideální teploty okolo 12-14°C, pro salát to samé přes noc stačí teploty nad nulou ideálně okolo 6°C. O led jsem také uvažovat, problém je v ceně, aby to bylo efektivní je třeba svítit asi cca 4500lx /m2 sodíkovou výbojkou určenou pro osvětování rostlin. U led to bude o něco méně, ale ne o mnoho. Když svítíte na pár cm2 mladým rostlinám je to OK, ale osvítit na 16m2 by bylo třeba asi 440W v těch nejlepších LED diod co jsou na trhu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.147 (?), 31.12.2014 1:25
Já mám skleníky dva jeden je normální skleněný z 80 tých let, jen pár sklel bylo nahrazeno polykarbonátem. Není moc těsný a nemá zateplené základy, tam už je dávno zmzlá zem a dnes když svítilo slunce tam bylo přes den asi 2°C. Ten druhý je nový 16mm polykarbonát, zateplené základy cca do 1-1,2 m hloubky výška podezdívky je od 50 cm do metru pod skleníkem je 200 metrů husích krků zapojených paraelně do větví. Na jedné straně jsou sací otvory a v protější stěně do pěšiny fouká ventilátror. Dneska přes den bylo v tomto skleníku maximum 13°C, při venkovní teplotě - 7°C (sníh z jižní strany třechy jsem částečně odmetl). Pak se zatáhlo teplota klesla asi na 5 a teď jsou tam 3,5 a venku je asi -5°C. sněží a už se otepluje. Polykarbonát je jednoznačně lepší materiál pro skleník na pěstování zeleniny než sklo. Na jaře lze začít i bez akumulace nejméně o 2 týdny dříve a díky vyšším teplotám se zelenině od jara lépe daří. Nejlepší je skleník s vysokou jižní stěnou a třechou na sever v takovém skleníku by bylo v zimě a na podzim citelně tepleji, v časém jaru stejně a pak chladněji než v klasickém skleníku. Bohužel chybí výrobce, který by takový skleník vyráběl, tedy kromě výrobců zimních zahrad s plastovými rámy a 10x vyššími cenami.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
honzel - Stříbrný Zahrádkář (134) - 32.51 (?), 31.12.2014 9:53
|
|
|
|
|
|
|
host - 235.147 (?), 31.12.2014 23:32
Velmi zajímavé, děkuji. Máte proti ploše skleníku velkou plochu jižní stěny , jak říká kolega solární skleník. Kdybych měl 2x vyšší jižní stěnu než mám teď dosáhnul bych o polovinu vyššího teplotního rozdílu mezi venkovní a vnitřní teplotou. Takže místo 20°C - 30°C. Tím by teplota také vzrostla přechodně až k Vašim 22-23°C. Bohužel, měl jsem nabídku za řádově stovky tisíc, ale to byly plastové rámy s přerušeným mostem. Zpětně hodnotím zejména po Vašem zveřejnění teplot jako chybu , měl jsem přesvědčit nějakého výrobce skleníku , aby mi přes zimu vyrobil skleník na přání a také místo polykarbonátu jsem měl použít 2 skla. Tím bych mohl začít pěstovat ne od 1.3, ale možná už od 10.2. A cenově by to bylo sice o několik desítek tis navíc, ale vzrostla by kvalita skleníku, podmínky pro rostliny by se blížily i v časném jaru vytápěnému skleníku, takové podmínky já dosahuji až začátkem dubna. Chybami se člověk učí. Na druhou stranu původně jsem chtěl vytvořit skleník na pěstování jaro-podzim. Ta zimní sezona jede vlastně jen proto, že výměník funguje lépe než jsem čekal. Bylo by velmi zajímavé kdyby někdo takový skleník se zemním výměníkem chtěl postavit. Vytořené teplo by se nechalo snadno uložit pod zem pro udržení vysokých nočních teplot.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|